Rakušané žijí evropskými tématy, ale od politiků toho moc neočekávají

Vídeň 21. května (zvláštní zpravodaj ČTK) - Témata, která nejvíce rezonují v předvolebních heslech jednotlivých stran, Rakušany zajímají. Vášnivě debatují a hájí své názory na problémy jako sociální smír, zelená transformace ekonomiky, migrace nebo neutralita a bezpečnost Rakouska. Jde přitom často o témata, vůči nimž se nejhlasitěji vyhraňuje pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která je favoritem těchto voleb v alpské republice. Ve Vídni, která volí spíše levicově, je však poměrně obtížné narazit na voliče FPÖ a mnohem více tu má ohlas například ochrana klimatu. Vídeňané si však o politicích a politických stranách nedělají iluze. Mezi občany, kteří jsou ochotní prozradit své volební preference, je necelý měsíc před volbami jen málo těch, kteří už jsou rozhodnutí, které straně dají svůj hlas. Často odpovídají, že jimi dříve podporovaná strana nenaplnila jejich očekávání, nebo je dokonce přímo zklamala. Například 54letý živnostník žijící ve Vídni Michael se o dění v EU zajímá a je rozhodnut 9. června k volbám jít. Připouští, že dříve byl zcela jasně orientovaný nalevo a 30 let byl voličem Zelených. Po vstupu do vlády s lidovou stranou (ÖVP) se však podle něj vydali špatným směrem. "Zelení v posledních let své voliče zradili. Všechno to, za co se dříve Zelení stavěli, tedy za mír, svobodu, přírodu a sociální spravedlnost, to všechno nesplnili, ba naopak se z nich stali váleční štváči. V tomto ohledu ostatně nechápu ani politiku České republiky," říká otevřeně Michael, který se o politiku zajímá a volit chce, ale neví zatím koho, což je v Rakousku běžný úkaz. Podobný, i když méně radikální postoj vůči Zeleným zastává 25letá Bea, studentka posledního ročníku oboru mezikulturní komunikace na Vídeňské univerzitě. Volit půjde, ale přiznává, že v posledním roce její zájem o politiku trochu poklesl. Ještě tak není zcela rozhodnutá, kterou stranu bude volit. "Uvažovala jsem o Zelených, ale u nás v Rakousku je to složité, protože strany vstupují do koalice se stranami, které dříve jako koaliční partnery vylučovaly," poukazuje na nynější vládní koalici ÖVP kancléře Karla Nehammera a Zelených vicekancléře Wernera Koglera. Voleb do Evropského parlamentu se chce podle průzkumu Rakouské společnosti pro evropskou politiku (ÖGfE) určitě zúčastnit 54 procent dotázaných a dalších 25 procent spíše ano. Rakušané jsou však často zklamáni z politiků, které volili. "Očekávání od politiků jsou vždy extrémně vysoká a politici ve vládě mohou tato očekávání naplnit jen s velkými obtížemi, což samozřejmě vede ke zklamání. Ale myslím, že tady je problém s managementem očekávání a s komunikací obecně. Když zkrátka člověk neustále slibuje modré z nebe, nemůže to pak splnit," řekl ČTK šéf ÖGfE Paul Schmidt. Ani o tom, zda k evropským volbám vůbec půjde, zatím není rozhodnutý 39letý Stefan, pracovník v odbavování zavazadel na vídeňském letišti. O evropskou politiku se přitom zajímá. "Pro mě je nejdůležitější to, aby se spolupráce v EU stále prohlubovala a aby Evropa dále srůstala. Jsem eurooptimista," řekl. "Musím říct, že pokud půjdu volit, mohu říct zcela otevřeně, že bych volil liberální NEOS. Alternativně bych si dokázal představit, že bych volil jakoukoli stranu kromě FPÖ. "FPÖ ve své kampani činí Evropskou unii spoluodpovědnou za četné krize posledních let. Hovoří o azylové krizi, válečném štvaní či ekokomunismu," upozornil v rozhovoru s ČTK strategii FPÖ politolog z Vídeňské univerzity Manuel Scharrer. "Strana je tak sběrnou nádrží pro všechny lidi, kteří jsou velmi kritičtí vůči EU nebo dokonce požadují vystoupení z EU," dodal Scharrer. Stefan je potenciálním voličem menší silně proevropské a liberální strany NEOS, která mimo jiné volá po vzniku unijní armády. Novým a výrazným tématem těchto evropských voleb je přitom v alpské republice otázka zachování či opuštění rakouské neutrality. Ta byla od 2. světové války po dnešek součástí identity druhé rakouské republiky. "Bezpečnostní a obranná politika a role Rakouska v evropské bezpečnostní a obranné politice jsou pro Rakušany důležité. Mnozí se ptají, čím může Rakousko přispět a do jaké míry to je slučitelné s různými pojetími aktivní neutrality," řekl ČTK Schmidt. Kdyby se ale nyní v Rakousku konalo referendum o tom, zda se země má vzdát své vojenské neutrality, byla by podle něj jasná většina nejméně 65 procent Rakušanů proti. "Je to zcela odlišné od Švédska a Finska. Tady je to zcela opačně. Ruským útokem na Ukrajinu zde podpora neutrality dále narostla. Jsme v jiné historické a geografické situaci," řekl Schmidt. "Měli jsme po desetiletí velmi dobré hospodářské a politické kontakty s Ruskem a to je samozřejmě nadále přítomné v hlavách některých lidí," dodal Schmidt. Rakouskou neutralitu žádná ze stran aktivně nezpochybňuje, shrnul politolog Scharrer. "Dokonce i strany, které se vyslovují pro podporu Ukrajině, kategoricky vylučují dodávky zbraní nebo munice z Rakouska," zdůrazňuje Scharrer. Pouze volání NEOS po vzniku unijní armády podle něj lze vnímat jako odklon od neutrality. Pro tento koncept ale není politická většina ani v rámci EU. Pro zachování neutrality je i 16letý prvovolič a sympatizant sociální demokracie (SPÖ) Christian Klement. "Rakousko by nemělo mít zájem vést války po boku Západu, ale samozřejmě je vzhledem k válce na Ukrajině důležité Ukrajině poskytovat pomoc, ale správnou cestou podle mě není vstupovat do vojenských svazků," říká Klement, který se angažuje ve prospěch rakouské Socialistické mládeže. Důležitým faktorem voleb v Rakousku právě je i to, že tu volí lidé už od svých 16 let. "Z našich dat vyplývá, že zájem o dění v Evropě je velký, protože se toho prostě tolik děje. Člověk může být zcela kritický nebo skeptický, ale nikoho to nenechává klidným," zdůrazňuje Schmidt. "Mládež se tedy velmi zajímá, je motivovaná, ale zatím málo informovaná. Určitě jim chybí informace – ale to se týká všech částí obyvatelstva – především o práci a úkolech Evropského parlamentu, který je málo mediálně přítomný," uzavřel Schmidt. Zdeněk Polák mka - sdílejte článek