V Británii vstupují do oběhu bankovky s portrétem krále Karla III.
Kredit: ČTK / AP / Bank of England
Londýn 5. června (ČTK) - V Británii dnes vstupují do oběhu nové bankovky všech nominálních hodnot s portrétem krále Karla III. Na svém webu o tom informovala stanice BBC News, podle níž to může ještě nějakou dobu trvat, než se budou běžně vyskytovat v peněženkách lidí. Původní bankovky s vyobrazením zesnulé panovníkovy matky královny Alžběty II. se budou používat i nadále.
Britská centrální banka podobu nových bankovek s vyobrazením Karla III. zveřejnila už na konci roku 2022. Loni nechala vytisknout první z nich, přičemž dlouhá doba pro jejich zavedení do oběhu umožnila aktualizovat přístroje, které přijímají hotovost, aby rozpoznaly nové vzory, píše BBC. Kromě portrétu monarchy se bankovky nemění.
Polymerové bankovky s někdejší královnou Alžbětou II. zůstávají platné a v oběhu budou kolovat společně s novými bankovkami s vyobrazením jejího syna. Bankovky s Karlem III. se budou tisknout pouze jako náhrada za opotřebované bankovky, nebo v případě, že po nich stoupne poptávka, uvedla centrální banka.
Tak si to přála královská rodina, která chce co nejvíce omezit ekologický a finanční dopad změny. Pětasedmdesátiletý panovník je známý svými kampaněmi na ochranu životního prostředí. Král je na pěti, deseti, dvaceti a padesátilibrových bankovkách vydávaných centrální bankou. Na bankovkách vydaných skotskými a severoirskými bankami panovník není.
Karel III. se stal králem po smrti královny Alžběty II., která vládla zemi přes 70 let a zemřela v září 2022 ve věku 96 let. Stal se teprve druhým monarchou, který se objevil na bankovkách britské centrální banky. Na mincích v Anglii se panovníci objevují už více než 1000 let, podotkla agentura Reuters. Mince s profilem Karla III. už nějakou dobu existují. První začala dávat Královská mincovna do oběhu koncem roku 2022.
Používání hotovosti v Británii v posledních letech prudce kleslo, spotřebitelé upřednostňují platební karty a jiné elektronické platby, píše Reuters. Zatímco v roce 2014 podle něj lidé používali hotovost pro více než polovinu transakcí v obchodech, v roce 2022 tak činili v 19 procentech plateb.
ipl - sdílejte článek
Následuje: AP: Polsko tvrdí, že Moskva a Minsk migrací podporují evropskou ultrapravici
Varšava 5. června (ČTK/AP) - Somálka prostrkuje obvázanou ruku mezi dvě svislé tyče mohutného kovového plotu, který od sebe dělí Bělorusko a Polsko. Spolu s dalšími čtyřmi ženami hledí vstříc Evropské unii a vděčně přikyvuje, když na ně přes úzký pruh země zavolá polský humanitární pracovník a slibuje jim pomoc. Opodál hlídkují polští vojáci, píše agentura AP. Zelenající se Bělověžský prales, který se rozpíná přes polsko-běloruskou hranici, je jedním z ohnisek dlouhé měsíce trvajícího sporu mezi Běloruskem a jeho hlavním spojencem Ruskem a 27členným evropským blokem. Ten před nadcházejícími parlamentními volbami zaznamenal nápor migrantů, kteří přicházejí na jeho hranice. Počet pokusů o nelegální překročení hranic z Běloruska do Polska se v posledních měsících zvýšil na téměř 400 denně. Na začátku letošního roku se o nelegální přechod unijních hranic podle polských představitelů pokoušelo jen několik lidí za den. Polská pohraniční stráž také kritizuje stále agresivnější chování některých migrantů na běloruské straně hranice. Na internetu zveřejnili videa, na nichž po nich lidé z druhé strany hranice házejí kameny či polena nebo dokonce zapálené kusy dřeva. V některých případech museli být vojáci a policisté hospitalizováni. Další potřebovali zašít rány poté, co je útočníci s noži pobodali nebo pořezali. Unijní instituce opakovaně viní autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka z toho, že migraci využívá jako zbraň a do své země láká lidi na snazší trasu, než je nebezpečná plavba přes Středozemní moře. Přesto několik migrantů zahynulo. Část z nich byla pohřbena na muslimských a křesťanských hřbitovech v Polsku. Varšava nový nápor na své východní hranici považuje za pokus Ruska a Běloruska podnítit protiimigrační nálady, což by mohlo posílit krajně pravicové strany v nadcházejících evropských volbách. Polsko a EU tvrdí, že migranti - kteří do bývalé sovětské republiky v některých případech doputovali až z blízkovýchodních nebo afrických zemí - jsou pěšáky ve snaze Moskvy a Minsku destabilizovat Evropu. (pokračování...)
Varšava 5. června (ČTK/AP) - Somálka prostrkuje obvázanou ruku mezi dvě svislé tyče mohutného kovového plotu, který od sebe dělí Bělorusko a Polsko. Spolu s dalšími čtyřmi ženami hledí vstříc Evropské unii a vděčně přikyvuje, když na ně přes úzký pruh země zavolá polský humanitární pracovník a slibuje jim pomoc. Opodál hlídkují polští vojáci, píše agentura AP. Zelenající se Bělověžský prales, který se rozpíná přes polsko-běloruskou hranici, je jedním z ohnisek dlouhé měsíce trvajícího sporu mezi Běloruskem a jeho hlavním spojencem Ruskem a 27členným evropským blokem. Ten před nadcházejícími parlamentními volbami zaznamenal nápor migrantů, kteří přicházejí na jeho hranice. Počet pokusů o nelegální překročení hranic z Běloruska do Polska se v posledních měsících zvýšil na téměř 400 denně. Na začátku letošního roku se o nelegální přechod unijních hranic podle polských představitelů pokoušelo jen několik lidí za den. Polská pohraniční stráž také kritizuje stále agresivnější chování některých migrantů na běloruské straně hranice. Na internetu zveřejnili videa, na nichž po nich lidé z druhé strany hranice házejí kameny či polena nebo dokonce zapálené kusy dřeva. V některých případech museli být vojáci a policisté hospitalizováni. Další potřebovali zašít rány poté, co je útočníci s noži pobodali nebo pořezali. Unijní instituce opakovaně viní autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka z toho, že migraci využívá jako zbraň a do své země láká lidi na snazší trasu, než je nebezpečná plavba přes Středozemní moře. Přesto několik migrantů zahynulo. Část z nich byla pohřbena na muslimských a křesťanských hřbitovech v Polsku. Varšava nový nápor na své východní hranici považuje za pokus Ruska a Běloruska podnítit protiimigrační nálady, což by mohlo posílit krajně pravicové strany v nadcházejících evropských volbách. Polsko a EU tvrdí, že migranti - kteří do bývalé sovětské republiky v některých případech doputovali až z blízkovýchodních nebo afrických zemí - jsou pěšáky ve snaze Moskvy a Minsku destabilizovat Evropu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Británii vstupují do oběhu bankovky s portrétem krále Karla III.' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup). ID zprávy: T2024060501021|510257. Vydána 05.06.2024 5:34:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Británii vstupují do oběhu bankovky s portrétem krále Karla III.' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup). ID zprávy: T2024060501021|510257. Vydána 05.06.2024 5:34:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
