G7 se shodla na využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku, píší agentury
Borgo Egnazia 13. června (ČTK) - Lídři zemí skupiny G7 na summitu v Itálii nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Píší to dnes agentury s odkazem na diplomatické zdroje. Ukrajina by měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by mohly přijít už letos, píše agentura Reuters. Dohodu nepřímo potvrdili německý kancléř Olaf Scholz a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. podle nich je ale ještě zapotřebí dojednat detaily.
V Itálii dnes odpoledne kolem 15:00 SELČ začalo zasedání lídrů zemí skupiny G7 za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který přicestoval do místa konání summitu na jihu Itálie. Na schůzi jsou přítomní prezidenti a premiéři členských států skupiny G7, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel.
Podle nejmenovaných diplomatických zdrojů se lídři shodli na využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. 'Máme dohodu na nejvyšší úrovni,' cituje agentura AFP představitele Bílého domu. Spojené státy a další země G7 poskytnou Ukrajině půjčku ve výši 50 miliard dolarů, která bude krytá výnosy z ruského majetku, na který jsou uvalené sankce.
'Vysíláme silnou podporu Ukrajině - budeme podporovat Kyjev v boji za svobodu, jak dlouho bude třeba,' řekla novinářům von der Leyenová. 'Poslouží k tomu neočekávané zisky z ruského majetku zmrazeného v EU,' dodala von der Leyenová. Díky použití těchto výnosů nebudou platit za škody způsobené Ruskem unijní občané, řekla také. Podle ní ministři financí ještě projednají detaily dohody. Von der Leyenová poukázala, že půjčka se přidá k další podpoře Ukrajině ve výši 60 miliard dolarů ze strany USA a 50 miliard eur ze strany EU. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že nová pomoc ukazuje, že země ze skupiny G7 Ukrajinu neopouští. Půjčku označil za historický krok a velmi silný závazek.
Dojednání technických záležitostí by mohlo podle agentury Reuters trvat několik týdnů. Počítá se s tím, že by Ukrajina mohla dostat první peníze již v letošním roce. Ukrajina bude smět peníze z půjčky použít na rekonstrukci, humanitární potřeby i pro svou armádu.
Spojené státy jsou ochotné poskytnout celou půjčku Ukrajině samy, je však velmi pravděpodobné, že se k nim přidají i další země, uvedl nejmenovaný představitel Bílého domu. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého cituje agentura Reuters, polovinu půjčky poskytnou evropské státy. Výnosy z ruského majetku, který v převážné míře zmrazily evropské státy, poslouží jako kolaterál půjčky. Podle odhadů unijních institucí výnos ruského majetku zmrazeného v EU činí 2,5 až tři miliardy eur ročně.
Dohoda se týká výnosů ze zhruba 260 miliard dolarů zmrazeného ruského majetku. Podle agentury AP se země G7 dohodly, že nevrátí Moskvě kontrolu nad jejím majetkem, dokud nevyplatí Ukrajině reparace za škody způsobené válkou, kterou Moskva zahájila v roce 2022. Dohoda také nechá otevřené dveře pro úplnou konfiskaci ruského majetku zasaženého sankcemi, což je krok, na kterém zatím nepanuje shoda kvůli právním aspektům a obavám, že by to mohlo znejistit zahraniční investory.
jkh jd - sdílejte článek
Následuje: Lidovci čekají na sjezdu změny vedení, podle Čunka měl Jurečka skončit už dřív
Praha 13. června (ČTK) - Lidovci očekávají, že podzimní volební sjezd přinese změny současného vedení strany. Zda by měl funkci předsedy KDU-ČSL obhajovat Marian Jurečka, většina z oslovených politiků nechce předjímat. Senátor, starosta Vsetína, bývalý hejtman a někdejší šéf KDU-ČSL Jiří Čunek je nicméně přesvědčen o tom, že Jurečka měl skončit už před několika měsíci. Sjezd se koná v Olomouci 18. a 19. října, měsíc po krajských a senátních volbách. "Vyjádřil jsem se už po (prosincové) střelbě na filozofické fakultě, že s ohledem na výsledky KDU-ČSL, nejen na tu komplikaci s večírkem, jsem byl přesvědčen, že už v té době měl odstoupit z pozice předsedy," řekl dnes Čunek ČTK. Jurečka tehdy čelil kritice mimo jiné za to, že neukončil vánoční večírek na svém ministerstvu v den tragické střelby na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, a za to, jak o této skutečnosti komunikoval s médii. Jurečka začátkem února uvedl, že nebude na podzim obhajovat post předsedy lidovců, pokud strana nezíská v nadcházejících volbách dva europoslance, což se nestalo, neposílí senátorský klub a nedosáhne minimálně na jednu hejtmanskou funkci. "Stanovil si nějaké podmínky, stanovil si je sám, asi ho do toho nikdo nenutil. Na základě těch podmínek je jasné, co má udělat, není to moc o nějaké diskusi. Podmínka nebyla splněna," uvedl dnes Čunek. Jurečka by tedy měl odejít z pozice předsedy, míní. (pokračování...)
Praha 13. června (ČTK) - Lidovci očekávají, že podzimní volební sjezd přinese změny současného vedení strany. Zda by měl funkci předsedy KDU-ČSL obhajovat Marian Jurečka, většina z oslovených politiků nechce předjímat. Senátor, starosta Vsetína, bývalý hejtman a někdejší šéf KDU-ČSL Jiří Čunek je nicméně přesvědčen o tom, že Jurečka měl skončit už před několika měsíci. Sjezd se koná v Olomouci 18. a 19. října, měsíc po krajských a senátních volbách. "Vyjádřil jsem se už po (prosincové) střelbě na filozofické fakultě, že s ohledem na výsledky KDU-ČSL, nejen na tu komplikaci s večírkem, jsem byl přesvědčen, že už v té době měl odstoupit z pozice předsedy," řekl dnes Čunek ČTK. Jurečka tehdy čelil kritice mimo jiné za to, že neukončil vánoční večírek na svém ministerstvu v den tragické střelby na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, a za to, jak o této skutečnosti komunikoval s médii. Jurečka začátkem února uvedl, že nebude na podzim obhajovat post předsedy lidovců, pokud strana nezíská v nadcházejících volbách dva europoslance, což se nestalo, neposílí senátorský klub a nedosáhne minimálně na jednu hejtmanskou funkci. "Stanovil si nějaké podmínky, stanovil si je sám, asi ho do toho nikdo nenutil. Na základě těch podmínek je jasné, co má udělat, není to moc o nějaké diskusi. Podmínka nebyla splněna," uvedl dnes Čunek. Jurečka by tedy měl odejít z pozice předsedy, míní. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'G7 se shodla na využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku, píší agentury' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2024061307543|510385. Vydána 13.06.2024 18:57:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
G7 (anglicky Group of Seven)
je sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), zastoupeny jsou i státy Evropské unie (největší ekonomiky světa), které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'G7 se shodla na využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku, píší agentury' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2024061307543|510385. Vydána 13.06.2024 18:57:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
G7 (anglicky Group of Seven)
je sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), zastoupeny jsou i státy Evropské unie (největší ekonomiky světa), které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.