summit

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "summit". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo summit je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Evropská unie musí urychlit pomoc Ukrajině, uvedl Michel

Brusel 17. října (zpravodajky ČTK) - Evropská unie by měla urychlit poskytování vojenské i finanční pomoci Ukrajině. Před začátkem dnešního summitu EU v Bruselu to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Během společného prohlášení s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zdůraznil, že "EU stojí na straně Ukrajiny a bude na ní stát tak dlouho, jak bude potřeba". Zelenskyj později unijním prezidentům a premiérům představil "plán vítězství" své země ve válce s Ruskem, který je podle Kyjeva zaměřen mimo jiné na posílení Ukrajiny. "Víme, že potřebujete více vojenské a finanční pomoci. Musíme se podívat na to, jak poskytování pomoci urychlit," prohlásil Michel. Ukrajinský prezident při příchodu na summit poznamenal, že "plán vítězství" nebyl vytvořen pro kritiky, a zdůraznil, že jeho hlavním účelem je posílit Ukrajinu. Plán podle Zelenského nezávisí na vůli Ruska, nýbrž na odhodlání spojenců Ukrajiny, což jej činí proveditelným. Prezident zároveň řekl, že Ukrajinci brání nejen svou zemi, ale i "svobodu Evropy". Poznamenal, že nadcházející zima bude náročná a nebezpečná a že Kyjev potřebuje další vojenskou a finanční podporu co nejdříve. Mimo jiné například ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, která by mohla sloužit k výrobě dronů přímo na Ukrajině či na obnovu zničených domů ukrajinských obyvatel. Lídry členských států EU označil Zelenskyj za přátele. Jejich jednota pokud jde o pomoc Ukrajině může podle ukrajinského prezidenta přispět k získání větší podpory pro Kyjev ve světě. Na úvod summitu ukrajinský prezident unijním prezidentům a premiérům řekl, že s "plánem vítězství" je možné ukončit válku na Ukrajině nejpozději v příštím roce. "Naší strategii je přinutit Rusko k diplomacii... Rusko se uchýlí k diplomacii pouze za předpokladu, že se mu nepodaří hrubou silou dosáhnout toho, čeho chce," poznamenal Zelenskyj s tím, že Rusku pomáhá Severní Korea a Írán a že Čína se rovněž podílí na prodlužování války. Jednota EU v podpoře Ukrajiny je podle Zelenského naopak "zbraň", která znamená bezpečí pro všechny. První bod takzvaného plánu vítězství je pozvání Ukrajiny do NATO. Právě pozvání, se členstvím až později, by podle Zelenského posílilo diplomatické postavení Ukrajiny a politicky by alianci nic nestálo. Za druhé je podle Zelenského třeba na Rusko vyvinout vojenský tlak a dát Rusům pocítit, jaká je válka, aby nenáviděli svého vůdce Vladimira Putina. V této souvislosti ukrajinský prezident řekl, že by měla být zrušena veškerá omezení týkající se použití zbraní ukrajinskými silami, aby tedy mohly mířit i na cíle na ruském území, a že by měla být posílena ukrajinská protivzdušná obrana. Třetí bod podle Zelenského je "odstrašující" nejaderný balíček, který ochrání Ukrajinu před ruskou hrozbou. Tento bod obsahuje tajný dodatek sdílený s Američany, Británií, Francií, Itálií a Německem. Ruský prezident Vladimir Putin musí podle Zelenského "respektovat naši sílu, ne že se svobodný svět bude před ním třást". Cílem plánu vítězství je posílit nejen Ukrajinu, ale i celou evropskou komunitu. Za čtvrté by měla vzniknout s unijními partnery dohoda, jež bude chránit ukrajinské nerostné bohatství se zárukami v podobě možnosti uvalení tvrdých sankcí. Pátý bod se týká poválečného období a předpokládá mimo jiné nahrazení některých amerických jednotek v Evropě ukrajinskými vojáky s bojovou zkušeností, pokud s tím budou partneři souhlasit. tes ngl ank

Fiala se Zelenským podepsali bezpečnostní dohodu mezi ČR a Ukrajinou

Oxford (Británie) 18. července (zpravodajka ČTK) - Premiér Petr Fiala dnes na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Británii podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodu obou zemí o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře. Fiala dnes ráno novinářům řekl, že dohoda není právně závaznou mezinárodní smlouvou, je ale důležitým symbolem. Rámuje podle něj dosavadní spolupráci a vytváří prostor pro budoucí kooperaci. Zelenskyj po podpisu českému premiérovi poděkoval, dohoda je podle něj dalším krokem pro rozšíření spolupráce obou zemí v oblasti bezpečnosti. Dokument má několik kapitol, například v části věnované bezpečnosti a obraně je podle Fialy specifikováno, jak ČR Ukrajině pomáhá, tedy nejen dodávkami vojenského materiálu, ale i výcvikem vojáků. Text se zabývá také hospodářskou spoluprací, české firmy mají podle premiéra na Ukrajině velký prostor pro zapojení při poválečné obnově země. Dohoda, která by měla platit deset let, není právně závaznou mezinárodní smlouvou a nenahrazuje plnohodnotné členství Ukrajiny v NATO. Podle diplomatického zdroje ČTK by ji jakožto právně nezávaznou politickou deklaraci mohla nová vláda zrušit, dokument ale kopíruje celkové české závazky na mezinárodní scéně a takový krok by tak podle něj znamenal jejich zpochybnění. V dokumentu jsou podle zdroje ČTK zahrnuty závazky ČR vůči Ukrajině, ale také ukrajinské závazky vůči Česku. Vyplývá z něj, že by se mezi oběma zeměmi měly každý rok uskutečnit bezpečnostně-obranné konzultace. Jeden u odstavců dokumentu pak obsahuje formulaci, že Ukrajina poskytne pomoc v případě vojenského napadení ČR. Text obsahuje také výši české podpory Ukrajiny. Ministerstvo obrany na začátku července odtajnilo, že Česko od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května poslalo napadené zemi vojenský materiál z armádních skladů ve výši 6,75 miliard korun. V částce zmíněné v dohodě jsou podle diplomatického zdroje započítány také příspěvky do Evropského mírového nástroje, v celku je tak částka o méně než polovinu vyšší než hodnota zveřejněná ministerstvem. O bezpečnostní dohodě mezi oběma zeměmi hovořil už prezident Petr Pavel v dubnu po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Řekl tehdy, že by mohla být uzavřena v květnu nebo červnu. Text dohody se finalizoval začátkem července, česká vláda ho schválila minulý týden. Kyjev dosud uzavřel přes dvě desítky takových bilaterálních dohod a několik dalších plánuje podepsat v následujících měsících. Učinil tak například se Spojenými státy, s Británií, Německem, Francií, Itálií nebo s Polskem. Na konci minulého měsíce Ukrajina smlouvu podepsala i s celou EU. sou jd

Tisk: NATO vystupňovalo kritiku Číny a snaží se ukotvit trvalou podporu Ukrajiny
Washington 11. července (ČTK) - Severoatlantická aliance při summitu ve Washingtonu adresovala Pekingu svou dosud nejsilnější kritiku spojenou s ruskou válkou na Ukrajině. Uvádějí to přední americká média poté, co NATO v prohlášení obvinilo Čínu, že podporuje ruský vojenský průmysl. Umělá inteligence je okouzlujícím i hrozivým nástrojem, řekl papež
Borgo Egnazia14. června (ČTK) - Umělá inteligence je okouzlujícím i hrozivým nástrojem. Dnes to na zasedání summitu zemí skupiny G7 řekl papež František. Zdůraznil, že umělá inteligence může mít pro lidstvo velký přínos. G7 se shodla na využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku, píší agentury
Borgo Egnazia 13. června (ČTK) - Lídři zemí skupiny G7 na summitu v Itálii nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Píší to dnes agentury s odkazem na diplomatické zdroje. Ukrajina by měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by mohly přijít už letos, píše agentura Reuters. Čaputová na konferenci v Praze obdržela cenu Vize pro Evropu
Praha 13. června (ČTK) - Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová obdržela na konferenci Prague European Summit v Černínském paláci cenu Vize pro Evropu. Náleží osobnostem věnujícím se rozvoji evropských ideálů a hodnot. Jižní Korea zvýší pomoc Africe, posílí spolupráci ohledně klíčových kovů
Soul 4. června (ČTK) - Jižní Korea zvýší rozvojovou pomoc africkým zemím a prohloubí spolupráci s regionem ohledně klíčových minerálů, potřebných pro výrobu elektromobilů a energetickou transformaci, a moderních technologií. Zelenskyj: Ukrajinské nebe si zaslouží být bezpečné jako nebe v Izraeli
Brusel 17. dubna (zpravodajové ČTK) - Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, ukrajinské nebe si zaslouží být stejně bezpečné, jako tomu bylo nedávno v Izraeli. Účastníkům summitu Evropské unie to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se s nimi spojil prostřednictvím videokonference. Nizozemsko přispěje 100 miliony eur k českému nákupu munice pro Kyjev
Paříž 26. února (ČTK) - K české iniciativě nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii by se podle odhadu premiéra Petra Fialy mohlo připojit zhruba 15 států. Nizozemský premiér Mark Rutte vzápětí oznámil, že jeho země přispěje 100 miliony eur (asi 2,5 miliardy korun). Po návratu z Prahy řeknu, zda má V4 ještě smysl, anebo ne, řekl Tusk
Varšava 26. února (ČTK) - Úterní summit visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) v Praze ukáže, zda má V4 ještě smysl, anebo nikoliv, prohlásil polský premiér Donald Tusk v souvislosti s dvojznačnými postoji Bratislavy a Budapešti k válce ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině. Summit Mercosuru ratifikuje vstup Bolívie a obchodní dohodu se Singapurem
Rio de Janeiro 7. prosince (ČTK) - Lídři Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye dnes v Riu de Janeiro vyjádřili obavy ohledně územního sporu Venezuely a Guyany a vyzvali Společenství států Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC), v němž jsou sdruženy tři desítky zemí tohoto regionu, aby spor pomohly urovnat. Summit EU bude jednat o vývoji na Blízkém východě a slíbí další podporu Ukrajině
Brusel 25. října (zpravodajka ČTK) - Situace v Izraeli a v Pásmu Gazy a další vojenská a finanční podpora Ukrajiny budou hlavními tématy zasedání prezidentů a premiérů Evropské unie, které začne ve čtvrtek v Bruselu. Čína na summitu nepodepsala smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu
Peking 18. října (ČTK) - Čínští představitelé nepodepsali smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu ani o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Upozornil na to dnes list The Moscow Times. O projektu plynovodu se mělo jednat v úterý v Pekingu v rámci summitu věnovaného takzvané nové Hedvábné stezce, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Putin před cestou do Číny znovu ocenil čínský mírový plán pro Ukrajinu
Peking/Moskva 16. října (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin nadále vnímá čínské návrhy na mírová jednání jako možnou cestu k ukončení války na Ukrajině. Putin, který loni v únoru válku zahájil invazí na Ukrajinu, se tak vyjádřil v rozhovoru s čínskou státní televizí CGTN před svou chystanou návštěvou Číny, kde se má v úterý a ve středu zúčastnit summitu k projektu nové Hedvábné stezky. Lídři EU v Granadě jednali o rozšíření EU a migraci, Fiala vyzval k reformování
Granada (Španělsko) 6. října (ČTK) - Představitelé zemí Evropské unie se dnes sešli ve španělské Granadě na neformálním summitu, při kterém jednali především o dalším rozšiřování EU, mimo jiné o tom, zda reformovat fungování bloku před přijetím nových členů, či naopak. BRICS v první fázi rozšiřování přijme šest zemí včetně Saúdské Arábie či Íránu
Johannesburg 24. srpna (ČTK) - Lídři skupiny rozvíjejících se zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli, že pozvou šest států včetně Íránu a Saúdské Arábie, aby se k 1. lednu 2024 staly novými členy bloku. Rozvojová banka zemí BRICS usiluje o snížení závislosti na americkém dolaru
Johannesburg (JAR) 22. srpna (ČTK) - Rozvojová banka zemí skupiny BRICS, kam patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, bude usilovat o snížení závislosti na americkém dolaru. V rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) to řekla prezidentka této instituce Dilma Rousseffová, která v minulosti působila i jako prezidentka Brazílie. Začíná nová éra partnerství USA, Japonska a Jižní Koreje, řekl Biden
Camp David 18. srpna (ČTK) - Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea hodlají nastoupit na novou cestu společného partnerství, která neskončí dnešním summitem. Prezident Joe Biden, premiér Fumio Kišida a prezident Jun Sok-jol dnes v americkém prezidentském sídle Camp David oznámili, že jejich země budou hlouběji spolupracovat na poli bezpečnosti, obchodu i technologií. Ohledně Nigeru není vyloučena žádná možnost, ani použití síly, řekl šéf ECOWAS
Abuja 10. srpna (ČTK) - Při řešení převratu v Nigeru jsou na stole stále všechny možnosti, včetně použití síly, které je možností poslední. Na závěr summitu Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) to řekl nigerijský prezident Bola Tinubu, informovala agentura Reuters. Šedivý: Výsledek summitu očekávaný, harmonogram vstupu Ukrajiny nyní není možný
Praha 12. července (ČTK) - Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války.

Německá média si na summitu NATO všímají Ukrajiny a tureckého obratu

Berlín 12. července (zpravodaj ČTK) - Budoucí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a souhlas tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se vstupem Švédska do NATO jsou dvě hlavní témata, kterému se německá média v komentářích ke končícímu aliančnímu summitu v Litvě věnují. V případě ukrajinského členství se shodují, že na takový krok je během pokračující ruské invaze brzy. "Západ ale musí při této zemi stát, a to i ve vlastním zájmu," uvedl berlínský deník Berliner Morgenpost o Ukrajině. List má jasno, že Ukrajina do NATO patří, jen ne teď. "Uspěchání ukrajinského členství by mělo špatné následky. Během války je vstup do obranného svazu stejně vyloučen - Německo a další státy NATO by se jinak přes noc staly válčící stranou konfliktu s Ruskem," napsal deník. Podle listu Berliner Morgenpost by měl úskalí i rychlý vstup po skončení války, protože Ukrajina nebude schopná tak rychle splnit politická a vojenská kritéria aliance, obzvláště pak požadavek na vyřešení územních sporů se soudy. Přesto deník varuje před ponecháním Ukrajiny jejímu osudu, protože tato země má právo na jasné perspektivy budoucího členství. A do té doby je podle Berliner Morgenpost nutné poskytnout jasné bezpečnostní záruky. "Je čas, aby Německo a další státy NATO byly konkrétní. Kyjevu je třeba zaručit, že od Západu dostane trvalou a spolehlivou pomoc v podobě moderních zbraní, stíhaček, vojenského výcviku a hospodářské podpory," dodal. Za nerozumný by rychlý vstup Ukrajiny do NATO považovala i veřejnoprávní televizní a rozhlasová stanice WDR, podle které je naivní si myslet, že by Kyjev nyní během války dokázal provést potřebné reformy západního střihu a skoncovat se všudypřítomnou korupcí. "Realistické je ale nyní Ukrajinu podpořit zbrojními dodávkami a po utichnutí bojů pomoci zemi s reformami k posílení právního státu, pak bude čas jednat o vstupu do NATO," uvedla stanice. Souhlas Erdogana se vstupem Švédska do NATO je vítězstvím Západu a porážkou ruského autoritářského prezidenta Vladimira Putina, je přesvědčen deník Handelsblatt. Podle listu aliance nejen posílila své pozice na severním křídle, zároveň přiblížila Erdogana Západu. "Neutralita Švédska a Finska má dlouhou tradici, nyní se ale postavily na stranu Západu. To pro ruského prezidenta Vladimira Putina porážkou, kterou nelze podceňovat," napsal Handelsblatt s tím, že v Baltském moři je nyní Rusko zcela obklíčeno aliančními členy. Další aspekt, který podle Handelsblattu nelze podceňovat, je to, že Erdogan ukončením blokády učinil velký krok směrem k Západu. "Dlouho Erdogan vedl neutrální politiku mezi Západem a Ruskem. Během 72 hodin ale turecký prezident opakovaně Putina odmítl," uvedl deník. Učinil tak nejen se souhlasem švédského vstupu do aliance, ale také uzavřením nové dohody o tureckých dronech pro Ukrajinu a tím, že umožnil návrat velitele ukrajinského pluku Azov a jeho čtyř spolubojovníků na Ukrajinu. Původně se přitom Ankara dohodla s Moskvou, že pětice do skončení konfliktu zůstane v Turecku. V hodnocení Erdoganova postoje je deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) kritičtější, za jasného vítěze sporu označil tureckého prezidenta. "Svými činy světu jasně ukázal, že je připraven zajít kvůli tureckým zájmům hodně daleko. Je to však chladně kalkulující vladař, který se chce opět více přiblížit Západu," napsal FAZ. Podle FAZ nakonec není důležité, že Ankara šla celý rok zbytku aliance blokováním finského a švédského vstupu do NATO na nervy. "To, že je Erdogan složitý partner, se v metropolích na Západě vědělo již dříve," dodal deník. Aleš Zápotocký jrm

Lídry NATO čeká v Litvě druhý válečný summit, vyhlídky pro Ukrajinu jsou nejisté
Vilnius/Praha 9. července (ČTK) - Po týdnech příprav a vyjednávání zamíří lídři zemí NATO na začátku příštího týdne do Vilniusu, kde chtějí na dvoudenním summitu potvrdit podporu Ukrajině a najít kompromis v otázce jejího přijetí do aliance. Vůdci ASEAN vyzvali k ukončení násilí v Barmě, ovládané juntou
Jakarta 10. května (ČTK) - Vůdci členských států Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) na summitu v Indonésii vyzvali k okamžitému ukončení násilí v Barmě, které vládne vojenská junta. Účastníci summitu odsoudili mimo jiné víkendový útok na konvoj indonéských a singapurských diplomatů, kteří byli na východě Barmy na humanitární misi. Situace evropských bank je stabilní, shodují se lídři EU po summitu
Brusel 24. března (zpravodajové ČTK) - Situace evropských bank a návrat k pozastaveným fiskálním pravidlům Evropské unie byly zásadními tématy druhého dne jednání summitu EU v Bruselu. Lídři se v závěrečném prohlášení shodli na tom, že bankovní systém je odolný a má dostatek likvidity. Lídry EU čeká debata o pomoci Kyjevu, podpoře zelené ekonomiky i cenách energií
Brusel 22. března (zpravodaj ČTK) - Další pomoc Ukrajině, podpora konkurenceschopnosti evropské zelené ekonomiky či reforma energetického trhu budou hlavními tématy nadcházejícího bruselského setkání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Prioritou europoslanců pro příští summit EU je konkurenceschopnost hospodářství
Štrasburk 15. března (zvláštní zpravodaj ČTK) - Europoslanci, ale i Evropská komise od summitu prezidentů a premiérů Evropské unie očekávají především řešení konkurenceschopnosti unijního hospodářství ve světle zelené transformace a hospodářských vztahů s Čínou a Spojenými státy. Země EU se před summitem přou o nové peníze na podporu ekonomiky
Brusel 25. ledna (zpravodaj ČTK) - Dva týdny před mimořádným summitem Evropské unie začíná mezi členskými zeměmi hlasitěji rezonovat spor o další společné financování unijní ekonomiky. Návrh závěrů vrcholné schůzky počítá se zřízením nového fondu, který by v reakci na masivní americké subvence podpořil zvláště zelené a digitální evropské projekty. České předsednictví EU bylo úspěšné, aktivní a angažované, uvedly unijní špičky
Brusel 15. prosince (zvláštní zpravodajka ČTK) - České předsednictví v Radě EU bylo velmi aktivní a angažované a náš obdiv patří českému premiérovi Petru Fialovi i jeho týmu v Bruselu a v Praze. Na závěrečné tiskové konferenci po jednodenním summitu EU to dnes večer řekl předseda Evropské rady Charles Michel. EU čeká poslední summit českého předsednictví s tématy energetika či Ukrajina
Brusel 14. prosince (zpravodaj ČTK) - Cesta z energetické krize a s ní spojená podpora firem či další ekonomické otázky budou patřit k hlavním tématům čtvrteční debaty prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. EU v Tiraně potvrdila perspektivu členství západního Balkánu, řekl Fiala
Tirana 6. prosince (zvláštní zpravodaj ČTK) - Evropská unie na dnešním summitu v albánské Tiraně potvrdila závazek perspektivy členství pro všechny státy západního Balkánu. Po vrcholné schůzce to řekl novinářům český premiér Petr Fiala. Většina států G20 v závěrečném prohlášení ostře odsoudila válku na Ukrajině
Nusa Dua (Indonésie) 16. listopadu (ČTK) - Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině a vyzvala k bezpodmínečnému stažení Ruska z ukrajinského území. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina připouští, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Putin se nám měl přijet postavit, řekl Sunak lídrům ze skupiny G20
Nusa Dua 15. listopadu (ČTK) - Britský premiér Rishi Sunak dnes řekl představitelům skupiny G20, že ruský prezident Vladimir Putin měl být připraven se na summitu postavit světovým lídrům. Odchod ruských jednotek z Ukrajiny by podle něj znamenal "největší změnu" ve světových záležitostech. Summit EU podpořil krizový energetický plán i další finanční pomoc Ukrajině
Brusel 21. října (zpravodajové ČTK) - Dohody o přípravě plánu omezení vysokých cen energií dosáhli dnes v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Podpořili společné nákupy plynu či zavedení pojistky pro případ extrémních výkyvů cen. Orbán: Maďarsko si v Bruselu zajistilo výjimku, dál může dovážet plyn z Ruska
Budapešť/Brusel 21. října (ČTK) - Maďarsko si na summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, jehož podobou se u dováženého zemního plynu ve čtvrtek zabývala Evropská unie. Oznámil to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Lídři EU debatují o cestě z energetické krize, rozděluje je strop na ceny plynu
Brusel 20. října (zpravodajové ČTK) - Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v Bruselu snaží najít shodu na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Po sedmi hodinách diskuse lídry krátce před půlnocí stále rozdělovala především otázka zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách a nebylo jasné, zda během noci budou moci oznámit dohodu. Zeman: Po použití jaderných zbraní na Ukrajině musí přijít i vojenská reakce
Praha 6. října (ČTK) - Svět podle prezidenta Miloše Zemana čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině riziku použití jaderných zbraní. Je proto podle něj třeba vyslat důrazný a jasný signál, že při jejich použití bude následovat diplomatická i vojenská reakce. CNBC: Evropa zakládá v tichosti nový politický klub, jeho budoucnost je nejistá
Washington/Praha 6. října (ČTK) - Evropa dnešním summitem v Praze zakládá nový politický klub. Dělá to relativně v tichosti, nejspíš proto, že není jisté, jak dobře bude toto velmi nesourodé uskupení fungovat. NATO čelí největší bezpečnostní krizi od druhé světové války, řekl Stoltenberg
Madrid 29. června (ČTK) - Ozbrojené síly Severoatlantické aliance čelí kvůli válce na Ukrajině největší bezpečnostní krizi od konce druhé světové války, řekl před zahájením dnešní části summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Summit G7 podpořil Ukrajinu, slíbil protiruské sankce a věnoval se klimatu
Berlín 28. června (zpravodaj ČTK) - Další rozhodná podpora Ukrajiny, větší politický a ekonomický tlak na Rusko, důraznější ochrana klimatu a také výzva Číně, aby dodržovala lidská práva - to jsou hlavní výsledky třídenního summitu skupiny světových ekonomik G7, který dnes skončil v bavorském alpském zámku Elmau. Země G7 chtějí další sankce proti Rusku, mohou se týkat zlata i cen energií
Berlín 28. června (zpravodaj ČTK) - Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v dnešním závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata.

Summit G7 se postavil za Ukrajinu a připravuje další protiruské sankce

Berlín 27. června (zpravodaj ČTK) - Šéfové států a vlád skupiny velkých světových ekonomik G7 se dnes po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským jasně postavili za Kyjev, který přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi. Slíbili, že Ukrajina si rozhodne o své budoucnosti výhradně sama, a zároveň ohlásili další vystupňování tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zelenskyj státníky požádal o další zbraně a další protiruské sankce. Podle USA už G7 další odvetná opatření připravuje, cílit mají mimo jiné na ruský zbrojní průmysl a možná i na vývoz ruské ropy. Skupina G7, kterou tvoří Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA a jejíchž schůzek se tradičně účastní i zástupci Evropská unie, jedná od neděle v bavorském alpském zámku Elmau. Zelenskyj, který se dnes připojil prostřednictvím videopřenosu, podle agentury Reuters požádal o sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí. Společné prohlášení G7 další sankce i vojenskou podporu Ukrajině slíbilo. Státníci uvedli, že Kyjev bude podporu Západu dostávat, dokud to bude třeba. Ruskou válku odsoudili jako brutální, nevyprovokovanou, neospravedlnitelnou a nelegální a také kritizovali ruskou jadernou rétoriku včetně ruského záměru umístit v Bělorusku rakety schopné nést jaderné hlavice. Rovněž chtějí, aby pachatelé i strůjci válečných zločinů na Ukrajině byli potrestáni v souladu s mezinárodním právem. G7 vyzvala Rusko, aby dodržovalo humanitární právo a aby odblokovalo ukrajinské přístavy pro vývoz obilí. Skupina chce také vystupňovat politické a hospodářské sankce vůči Rusku. Zástupce americké vlády dnes na summitu novinářům řekl, že nově připravované sankce postihnou mimo jiné ruský zbrojní průmysl či osoby odpovědné za válečné zločiny na Ukrajině. Možností je i zavedení cenového stropu na ruskou ropu, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie. Již v neděli americký prezident Joe Biden ohlásil, že USA, Kanada, Británie a Japonsko zakážou dovoz zlata z Ruska a že se k opatření přidají i zbývající členové G7. Německý kancléř Olaf Scholz, který summit hostí, řekl v rozhovoru s televizí ZDF, že o zákazu dovozu ruského zlata musí rozhodnout EU. Po skončení dnešních jednání Scholz novinářům řekl, že Rusko svým vpádem na Ukrajinu natolik otřáslo mezinárodním uspořádáním, že ve vztahu s Moskvou se už nelze vrátit do stavu před invazí. Poznamenal, že Rusko porušilo všechny mezinárodní ujednání a zásady. "Mimo jiné i to, že hranice nelze měnit silou," upozornil kancléř. Scholz také varoval před pádem do pasti ruského prezidenta Vladimira Putina, že svět je rozdělen na Západ a všechny ostatní. I proto Scholz pozval do Elmau zástupce Indonésie, Indie, Jihoafrické republiky, Argentiny a Senegalu, se kterými G7 odpoledne jednala o energetické bezpečnosti a ochrany klimatu. Podle kancléře má účast těchto zemí ukázat jednotu demokratického světa. Ve společném prohlášení pak G7, EU, Argentina, Indie, Indonésie, Senegal a Jihoafrická republika uvedly, že chtějí urychlit přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství a zároveň si zajistit energetickou bezpečnost. V dokumentu se státníci přihlásili k dřívějším klimatickým závazkům a slíbili, že budou hledat možnosti, jak při stávající výrobě energie snížit produkci uhlíku. Skupina G7 s hosty vydala večer ještě další prohlášení, ve kterém se státy zavázaly k posílení demokratických struktur, k podpoře demokracie ve světě a k dodržování mezinárodního řádu a ocenily všechny obránce demokratických systémů, kteří se staví proti útlaku a násilí. Společné prohlášení dnes vydali také Biden a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří ocenili energetickou spolupráci USA a EU na cestě k nezávislosti na ruských energetických surovinách. Společně konstatovali, že Rusko využívá plyn jako politickou a ekonomickou zbraň. Summit G7 tradičně doprovázejí demonstrace klimatických aktivistů a odpůrců globalizace. Protesty jsou ale omezené, počty účastníků výrazně zaostávají za původními očekáváními. Demonstrace zůstávají poklidné. Aleš Zápotocký ank

Summit G7 se postavil za Ukrajinu a připravuje další protiruské sankce
Berlín 27. června (zpravodaj ČTK) - Šéfové států a vlád skupiny velkých světových ekonomik G7 se dnes po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským jasně postavili za Kyjev, který přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi. Scholz: O zákazu dovozu ruského zlata rozhodne EU, účast na G20 je otevřená
Berlín 27. června (zpravodaj ČTK) - O zákazu dovozu zlata z Ruska, který v neděli oznámil na okraj summitu velkých světových ekonomik G7 americký prezident Joe Biden, bude Evropská unie jednat. Dnes to v rozhovoru s televizí ZDF řekl německý kancléř Olaf Scholz. V Bavorsku začal třídenní summit G7, Scholz hovoří o signálu jednoty
Berlín 26. června (zpravodaj ČTK) - V bavorském alpském zámku Elmau dnes začalo třídenní vrcholné jednání představitelů skupiny velkých světových ekonomik G7, tedy Německa, USA, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Státy skupiny G7 míří k zákazu dovozu zlata z Ruska, přidat se může i EU
Berlín 26. června (zpravodaj ČTK) - Británie, USA, Japonsko a Kanada zakážou dovoz zlata z Ruska. Na úvod začínajícího summitu sedmi velkých ekonomik G7 to oznámila britská vláda, která chce, aby nové protiruské opatření za invazi na Ukrajinu přijaly také Německo s Francií a Itálií, což jsou zbývající členové G7. Summit EU probere vysoké ceny energií či ruskou hrozbu Ukrajině
Brusel 14. prosince (zpravodaj ČTK) - Další společný postup proti vysokým cenám energií a snaha odradit Rusko od vpádu na Ukrajinu budou zásadními tématy čtvrtečního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Ženeva kvůli setkání prezidentů USA a Ruska zažívá bezpečnostní manévry
Ženeva (Švýcarsko) 16. června (ČTK) - Setkání prezidentů Spojených států a Ruska v ženevské vile La Grange proměnilo švýcarské město na břehu jezera v rušné mraveniště s tisícovkami policistů, vojáků, diplomatů a novinářů.

SLOVNÍK NAJÍT