AP: Polsko zahajuje náborový program pro mladé Prázdniny s armádou

Nowogród (Polsko) 1. července (ČTK/AP) - Mladí Poláci a Polky klečí na trávě, před sebou mají rozložené útočné pušky a řídí se pokyny, jak si sbalit věci pro přežití. Poté následuje lekce o nanášení maskovací barvy na obličej. Ať moc nesvítíte, říká jim instruktor a ukazuje, jak přidat pruhy tmavě zelené barvy, napsala agentura AP. Mnozí účastníci výcviku ve východním Polsku jsou čerství absolventi středních škol, muži mají nově oholené hlavy a ženy svázané vlasy. Přihlásili se do nového letního kurzu Prázdniny s armádou, který nabízí základní vojenský výcvik tisícům Poláků ve věku od 18 do 35 let. Kurz je součástí náborové kampaně, která má v době ruské agrese na Ukrajině rozšířit řady polské armády, jež má dnes 198.000 příslušníků. Navzdory názvu se nejedná o žádnou dovolenou. Rekruti vstávají brzy ráno, aby se naučili dovednostem boje i přežití. Když nejsou v terénu, uklízejí své ubikace. Základnu vzdálenou 130 kilometrů od hranic s Běloruskem neopouštějí ani na návštěvy domů, ani na noční vycházky. Za 28 dní si vydělají 6000 zlotých (34.700 Kč). O kurz, který probíhá na 70 místech v Polsku, je podle činitelů velký zájem. Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedla u Poláků k nárůstu ochoty bránit svou zemi, uvedl mluvčí ministerstva obrany, major Michal Tomczyk. "Taková hrozba tu nebyla od druhé světové války," řekl s tím, že pro kurz se počítalo s 10.000 dobrovolníky. Nakonec se jich přihlásilo přes 11.000. Na konci výcviku složí dobrovolníci vojenskou přísahu, v níž přísahají "věrně sloužit Polské republice (...) i za cenu ztráty života nebo krve". Ti, kteří se rozhodnou pro vojenskou kariéru, mohou vstoupit do některého z útvarů profesionální armády či sil územní obrany nebo být v pohotovosti jako záložníci, uvedl plukovník Pawel Galonzka, velitel 18. lomžského logistického pluku - jednotky, která dobrovolníky cvičí. "Armáda chce vycvičit co nejvíce občanů," řekl Galonzka. "Všichni jsou si vědomi hrozby, která přichází z východu." Cvičiště lomžského pluku se nachází na lesní mýtině poblíž řeky Narew. Region bránily generace Poláků od dob, kdy bylo Polsko rozděleno cizími mocnostmi počínaje koncem 18. století do začátku 20. století až po druhou světovou válku, kdy sem vtrhli Němci a Sověti. Zdejší bunkry jsou pozůstatkem polské obranné linie, která byla prolomena při invazi nacistického Německa do Polska v roce 1939, která rozpoutala druhou světovou válku. Dějinami živené vlastenectví předávané na školách a v rodinách přispívá k rozhodnutí mladých zapojit se do nového kurzu, řekl Galonzka. Jeden z dobrovolníků, osmnáctiletý Dominik Rojek, původně plánoval studovat informatiku. Napětí v regionu ho však vedlo k tomu, aby se přeorientoval na vojenskou kariéru, veden touhou bránit vlast. Doufá, že v armádě se bude moci i nadále věnovat své vášni pro informatiku a využít dovednosti v kybernetické obraně. "Někdo to dělat musí," řekl Rojek. "Ne každý je toho schopen, ale my toho schopni jsme. ... Jiná cesta neexistuje." Rojekova generace dospěla v míru a užívala si rostoucího blahobytu, který před 35 lety umožnil pád Moskvou kontrolovaných režimů ve východní Evropě. Mladí Poláci se však, stejně jako příslušníci jejich generace v dalších zemích východního křídla NATO, obávají, že tento mír již není samozřejmost. První ruská anexe ukrajinského území v roce 2014 vyvolala v regionu nervozitu. Ale plnohodnotná invaze přinesla zásadní změnu bezpečnostní situace od Baltského moře po Černé moře a přinutila země i jednotlivce uvažovat o tom, že jednoho dne budou muset vzít zbraň do ruky. Švédsko a Finsko ukončily svou neutralitu a vstoupily do NATO, některé země zvažují zavedení povinné branné povinnosti. Dánsko uvádí, že plánuje rozšířit brannou povinnost i na ženy. V Polsku, které je členem NATO i Evropské unie, je cítit, že hrozba je blízko. Některé zbloudilé ruské rakety dopadly na polské území. Na hranici s Běloruskem, které je spojencem Ruska, denně přicházejí velké počty migrantů, kteří se snaží proniknout do Polska a nedávno napadli polské pohraničníky a zabili jednoho vojáka. Varšava tvrdí, že za migračním tlakem stojí Rusko s Běloruskem, a považuje ho za formu hybridní války proti Západu. "Rusové a Bělorusové zosnovali útok na naše hranice," řekl ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na nedávné mezinárodní konferenci v Berlíně věnované obnově Ukrajiny. Ruští představitelé Polsku opakovaně vyhrožovali. Dmitrij Medveděv, bývalý ruský prezident a spojenec prezidenta Vladimira Putina, označil Polsko za "nebezpečného nepřítele", kterému hrozí ztráta státnosti. Na severní hranici Polska se nachází ruská enkláva Kaliningrad, kde Moskva podle Polska skladuje asi 100 taktických jaderných hlavic. Poláci musejí myslet na to, co by se mohlo stát, a být připraveni, řekla 34letá Magdalena Klosová, jedna z dobrovolnic na kurzu. Dlouho snila o tom, že se stane vojákyní, ale čekala, až její děti dostatečně vyrostou. Nyní je jim devět a 11 let a ona cítí, že konečně nadešel ten správný čas. "Jsem hrdá na to, že nosím uniformu," řekla. "Jsem nejen matka a manželka, ale také vojákyně." abl mka - sdílejte článek