El País: Jedním z povolebních scénářů ve Venezuele je jednání opozice s vládou

Caracas 4. srpna (ČTK) - Po prezidentských volbách ve Venezuele, které se konaly před týdnem, přibývá zemí vyzývajících tamní autoritářský režim, aby zveřejnil podrobné výsledky voleb. Ty podle ústřední volební komise vyhrál prezident Nicolás Maduro, opozice ale zveřejnila data, která získala z 81 procent volebních místností a která dokládají jasné vítězství opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze. Jaké jsou možné scénáře dalšího vývoje? Podle španělského deníku El País mají tři velké země regionu - Mexiko, Brazílie a Kolumbie, v nichž vládnou levicoví prezidenti s relativně dobrými vztahy s Madurovou socialistickou vládou, plán pokusit se přimět venezuelskou vládu k povolebním jednáním s opozicí. Předmětem rozhovorů by mohlo být prověření volebních výsledků a nabídka amnestie pro současné venezuelské vedení za podmínky, že přijme výsledek voleb doložený opozicí. Možností jsou v tomto případě i opakované volby s nezávislými pozorovateli. Kritici tohoto plánu ale namítají, že Madurův režim by jednání opět jen využil, aby získal čas. Jako tomu bylo v minulých letech, kdy část opozice vedla s Madurovou vládou několikery rozhovory, žádné ale nevedly k demokratickým volbám. Jednalo se v Kataru, Mexiku či na Barbadosu a vláda vždy slíbila ústupky, obvykle za zmírnění amerických sankcí, ale slovo nikdy nedodržela. Taková byla i dohoda z loňského října z Barbadosu, od níž si opozice slibovala, že režim umožní kandidaturu šéfce hlavního opoziční aliance Maríi Corině Machadové. Vláda to ale neudělala a navíc pozatýkala řadu disidentů. Madurova vláda je podle El País přeborníkem v tom, jak se udržet u moci. Přežila ekonomickou krizi, k níž její hospodářská politika přispěla a která vyhnala ze země přes sedm milionů Venezuelanů. Ke konci autoritářského režimu nepomohly ani rozsáhlé americké sankce na jeho představitele, ani na státní ropnou společnost v zemi, jejíž ekonomiku táhla právě těžba ropy. V posledních letech ale těžba výrazně klesla i kvůli špatnému stavu rafinérií, do nichž podle opozice vláda neinvestovala a peníze na údržbu a modernizaci zpronevěřila. Ani široká mezinárodní podpora opozici v minulosti nepřinesla kolaps Madurova režimu, podržely ho mimo jiné Rusko, Čína, Írán či Turecko, a doma armáda, kterou si Maduro zavázal finančními a materiálními výhodami. Někteří srovnávají současnou mezinárodní podporu venezuelské opozici s rokem 2019, kdy desítky zemí uznaly za prozatímního prezidenta šéfa parlamentu Juana Guaidóa poté, co parlament, ovládaný opozicí, neuznal nový Madurův mandát vzešlý z prezidentských voleb v roce 2018. Ty tehdy velká část opozice bojkotovala jako nesvobodné. Na rozdíl od tehdejší situace má ale nyní kandidát opozice González větší legitimitu díky volbám. Širší mezinárodní podpora ale může být podle deníku El País kontraproduktivní. Například by mohla způsobit, že příznivci vlády a armádní představitelé se ještě víc semknou, a zabrání se tak možnosti, že by někteří mohli přejít na stranu opozice. Podle deníku El País ale plán Brazílie, Kolumbie a Mexika na jednání opozice s vládou předpokládá, že si ke stolu sedne González a Maduro, nikoli Machadová. Tato původně pravicová politička bývala velmi radikální, nyní vede koalici složenou ze středových, středolevých a středopravých stran. V minulosti vystupovala i proti části opozice, včetně té, kterou nebývale sjednotil a vedl Guaidó. Kritizovala i sérii jednání části opozice s vládou, protože podle ní takové rozhovory legitimizovaly režim porušující lidská práva. Od té doby ale podle deníku El País své postoje zmírnila. "Klíčový bude příští půlrok, zda vytrvají protivládní protesty v ulicích, jak proti nim režim bude dál zasahovat i jak bude dál vypadat mezinárodní podpora," uvedla podle opozičního deníku El Nacional Iria Puyosaová z amerického institutu Atlantic Council. Nové volební období prezidenta ve Venezuele začíná 10. ledna 2025. Podle venezuelského analytika Mariana de Alby je nutné přesvědčit vládní příznivce, že se mohou podílet na projektu usmíření a obnovy země, že demokracie a svoboda přispěje i ke zlepšení jejich ekonomické a sociální situace. Venezuela se potýká řadu let s hlubokou ekonomickou krizí a přízeň části voličů si vláda získává různými bonusy a potravinovými balíčky. Ty už ale nejsou zadarmo jako v roce 2016, kdy vláda přídělový systém vytvořila. nob ml - sdílejte článek