BBC: Narodili se ve Francii, ale svoji budoucnost vidí v Africe
Paříž/ Dakar 9. listopadu (ČTK/BBC) - Menka Gomis se narodil ve Francii, ale rozhodl se, že jeho budoucnost leží v západní Africe, v Senegalu, odkud pocházejí jeho rodiče. Gomis tak patří ke vzrůstajícímu počtu francouzských Afričanů opouštějících Francii, kterou viní z nárůstu rasismu, diskriminace a nacionalismu. Tento fenomén mnozí označují za "tichý exodus" z Francie, píše BBC.
Tento Pařížan si založil malou cestovní kancelář, která nabízí zájezdy především do Afriky pro ty, kdo chtějí objevit kořeny svých předků. Nyní má kancelář v Senegalu.
Je tomu naneštěstí už pár let, co se ve Francii cítíme méně a méně bezpeční. Je to škoda, ale tak to je...
"Narodil jsem se ve Francii, vyrostl jsem tu, a tak znám určité zdejší reálie. Rasismus je tu dost častý. Bylo mi šest let a ve škole mi nadávali do negrů. Každý den," zavzpomínal Gomis, který chodil do školy v Marseille. "Jsem možná Francouz, ale moji předci pocházejí odjinud," dodal.
Gomisova matka se přistěhovala s rodinou do Francie ještě jako malé dítě a nemůže synově motivaci odejít do Senegalu porozumět. Jak ale vysvětluje on sám, neodchází jen za nějakým "africkým snem". K Africe ho pojí pocit zodpovědnosti za rodnou zemi svých rodičů a možnosti, které před ním kolébka lidstva otvírá.
"Afrika je jako Amerika za časů...zlaté horečky. Myslím, že je to kontinent budoucnosti. Je to místo, kde se ještě dá všechno postavit, vytvořit," vysvětlil svůj záměr Gomis.
Vztahy mezi převážně muslimským Senegalem a Francií jsou dlouhé a složité. Z bývalé francouzské kolonie, která byla kdysi klíčovým centrem transatlantického obchodu s otroky, odchází mnoho lidí, kteří hledají lepší život právě v zemi Galského kohouta. Minulý rok také francouzský migrační úřad OFPRA zaznamenal rekordní počet žadatelů o azyl. Uchazečů bylo kolem 142.500, třetině z nich francouzské úřady vyhověly.
Jelikož francouzský zákon zakazuje shromažďovat údaje o rase, náboženském vyznání a etnicitě, nedá se přesně určit, kolik lidí si zvolí opačnou cestu, z Evropy do Afriky. Průzkumy však naznačují, že vysoce kvalifikovaní Francouzi muslimského původu svou rodnou zemi v tichosti opouštějí. Často jde o děti imigrantů. Řada z nich jako důvod, proč odcházejí, uvádí, že jejich rozhodnutí posiluje nárůst podpory pravicových stran ve Francii. Nedávno se také francouzský premiér Michel Barnier a ministr vnitra Bruno Retailleau zavázali, že budou bojovat proti přistěhovalectví.
K těm, kteří se rozhodli pro emigraci, patří i Fanta Guirassyová. Ve Francii žila celý život a na okraji Paříže si otevřela vlastní ošetřovatelskou praxi. Nyní je však odhodlaná odstěhovat se do Senegalu, odkud pochází její matka.
"Je tomu naneštěstí už pár let, co se ve Francii cítíme méně a méně bezpeční. Je to škoda, ale tak to je," řekla Guirassyová, která sama vychovává 15letého syna a má o něj strach. Poslední kapka přetekla, když ho zastavila policie a prohledala ho na ulici, kde si povídal s kamarády.
"Pro mě jako matku je to velmi traumatizující. Sleduji, co se děje v televizi a lidem kolem," dodala. Narážela tím i na případ, kdy policie smrtelně postřelila 17letého Nahela Merzouka, Francouze alžírského původu.
Nedávný průzkum také ukázal, že 91 procent dotazovaných lidí s černou pletí se ve Francii setkalo s rasovou diskriminací. Počet rasisticky motivovaných trestných činů podle francouzského ministerstva vnitra v loňském roce vzrostl o třetinu.
První, kdo se přitom rozhodnou odejít, jsou podle Oliviera Estevese, který vyučuje na univerzitě v Lille, muslimové s vysokým vzděláním.
Salamata Konteová opustila před třemi lety dobře placenou práci v jedné pařížské bance a usadila se v Dakaru, hlavním městě Senegalu, kde rozjela podnikání v cestovním ruchu.
"Když jsem přijela do Senegalu, byla jsem v šoku, že mě lidé považují za Francouzku. Měla jsem pocit, že jsem byla odmítnuta ve Francii a teď i tady," řekla.
Přiznala také, že být podnikatelkou v Senegalu je těžké. Zdejší muži jen neradi přijímají "rozkazy" od žen. Přesto její rada zní přijet do Senegalu s pokorou.
Gomis zatím nedočkavě čeká na získání senegalského občanství. Jeho další plán je založit v nové vlasti seznamovací aplikaci.
bat zdp - sdílejte článek
Následuje: Budilova vila v Kostelci by se mohla proměnit v menší muzeum s expozicí Fragnera
Kostelec nad Černými lesy (u Prahy) 9. listopadu (ČTK) - Budilova letní vila v Kostelci nad Černými lesy by se za několik let mohla proměnit v menší muzeum o historii vily a architektu Jaroslavu Fragnerovi, který ji navrhl. Funkcionalistickou památkově chráněnou stavbu koupil v roce 2020 místní nadšenec Jan Novák. Postupně jí navrací původní podobu, chce ji vybavit dobovým nábytkem a zpřístupnit veřejnosti. Po menších opravách chystá první větší viditelné úpravy, a to repasi oken v horním patře, na kterou získal letos na podzim od MAS Podlipansko dotaci přes dva miliony korun. Ke koupi se Novák dostal náhodou, předchozí majitelé vilu původně prodávat nechtěli. "Roli sehrál i můj záměr, majitelé ocenili, že bych ji chtěl jednou zpřístupnit. Dům má historii, slavného architekta, o kterém ale nikde nic moc není, existuje sice Galerie Jaroslava Fragnera, ale to je jen jméno, chybí něco, kam byste se skutečně mohli podívat na jeho práci," řekl Novák. Stavba s patrnými vlivy švýcarského architekta Le Corbusiera je podle Nováka výjimečná také tím, že se v ní dochovalo velké množství původních prvků, například dveře, schodiště, kování nebo světla. "Je to díky citlivému přístupu předchozích majitelů, a na rozdíl od jiných podobných staveb se nikdy nepřeměnila třeba ve školku," doplnil. (pokračování...)
Kostelec nad Černými lesy (u Prahy) 9. listopadu (ČTK) - Budilova letní vila v Kostelci nad Černými lesy by se za několik let mohla proměnit v menší muzeum o historii vily a architektu Jaroslavu Fragnerovi, který ji navrhl. Funkcionalistickou památkově chráněnou stavbu koupil v roce 2020 místní nadšenec Jan Novák. Postupně jí navrací původní podobu, chce ji vybavit dobovým nábytkem a zpřístupnit veřejnosti. Po menších opravách chystá první větší viditelné úpravy, a to repasi oken v horním patře, na kterou získal letos na podzim od MAS Podlipansko dotaci přes dva miliony korun. Ke koupi se Novák dostal náhodou, předchozí majitelé vilu původně prodávat nechtěli. "Roli sehrál i můj záměr, majitelé ocenili, že bych ji chtěl jednou zpřístupnit. Dům má historii, slavného architekta, o kterém ale nikde nic moc není, existuje sice Galerie Jaroslava Fragnera, ale to je jen jméno, chybí něco, kam byste se skutečně mohli podívat na jeho práci," řekl Novák. Stavba s patrnými vlivy švýcarského architekta Le Corbusiera je podle Nováka výjimečná také tím, že se v ní dochovalo velké množství původních prvků, například dveře, schodiště, kování nebo světla. "Je to díky citlivému přístupu předchozích majitelů, a na rozdíl od jiných podobných staveb se nikdy nepřeměnila třeba ve školku," doplnil. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC: Narodili se ve Francii, ale svoji budoucnost vidí v Africe' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024103006818|512097. Vydána 09.11.2024 9:30:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC: Narodili se ve Francii, ale svoji budoucnost vidí v Africe' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024103006818|512097. Vydána 09.11.2024 9:30:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.