Carter byl muž zásad, víry a pokory, uvedl Biden a vyhlásil na 9. leden smutek

Washington 30. prosince 2024 (ČTK) - Jimmy Carter byl člověk zásad, víry a pokory. Uvedli to dosluhující americký prezident Joe Biden a první dáma USA Jill k úmrtí prezidenta z let 1977 a 1981. Biden na 9. ledna, den pohřbu, vyhlásil státní smutek za zesnulého exprezidenta, oznámil Bílý dům. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter byl v čele země v rozhodující době pro Spojené státy a dělal vše pro zlepšení životů Američanů. Jako obhájce míru či lidských práv Cartera vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron, britský král Karel III. či papež František. Úmrtí někdejšího demokratického prezidenta a nositele Nobelovy ceny za mír v jeho 100 letech oznámilo v neděli Carterovo centrum, které exprezident založil s cílem "nastolit mír, bojovat proti nemocem a budovat naději". Carter zemřel více než rok po nástupu do hospicové péče ve svém domě v Plains ve státě Georgia. Vrcholní politici ze Spojených států i ze zahraničí oceňují Cartera nejen jako státníka, ale také jako skromného bojovníka za mír či lidská práva v dlouhém období po odchodu z Bílého domu. "Dnes Amerika a svět přišly o mimořádného lídra, státníka a humanistu," uvedli Bidenovi, kteří Cartera označili za "drahého přítele". Tak o něm podle prezidentského páru smýšleli i lidé, kteří se s Carterem nikdy nesetkali. Každý, kdo chce vědět, co znamená žít smysluplný život, by se měl učit u Cartera, "muže zásad, víry a pokory", zdůraznili Bidenovi. Biden vyhlásil den národního smutku na 9. leden. "Vyzývám Američany, aby se v ten den sešli ve svých místech pobožností a uctili tam památku prezidenta Jamese Earla Cartera," uvedl v oficiálním prohlášení Bílého domu současný americký prezident, který Cartera označil za svůj vzor a přítele. Biden v neděli rovněž řekl, že hovořil s některými z Carterových dětí a ve spolupráci s nimi se dolaďuje podoba pietních akcí ve Washingtonu. Státní pohřeb bývalého prezidenta se uskuteční taktéž 9. ledna, uvedl Bílý dům. I zvolený republikánský prezident Trump uznal, že "výzvy, jimž Jimmy jako prezident čelil, přišly v rozhodující době" pro USA a že "udělal vše, co bylo v jeho silách, aby zlepšil životy všech Američanů". "Za to vše mu všichni dlužíme uznání," dodal 45. a nadcházející 47. prezident Spojených států k úmrtí 39. prezidenta USA. Slova uznání našli pro Cartera i všichni další žijící exprezidenti USA, Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama. Podle Bushe bude Carter "inspiroval generace Američanů". Francouzský prezident Macron v prohlášení na síti X uvedl, že Carter byl po celý život "neochvějným obhájcem práv těch nejzranitelnějších a neúnavně bojoval za mír". Britský premiér Starmer ve svém prohlášení mimo jiné uvedl, že Carterovo prezidentství zůstane v paměti díky historickým mírovým dohodám z Camp Davidu mezi Izraelem a Egyptem a že svou celoživotní oddaností míru si vysloužil Nobelovu cenu za mír. "Motivován svou silnou vírou a hodnotami prezident Carter znovu definoval post prezidentství pozoruhodnou oddaností sociální spravedlnosti a lidským právům doma i ve světě," zdůraznil Starmer. Zpráva o Carterově smrti zarmoutila i papeže Františka, uvedl Vatikán. Podle textu kondolence se americký exprezident usiloval o "usmíření a mír mezi národy, ochranu lidských práv a blaho chudých". Ve svých činech byl Carter "motivován hlubokou křesťanskou vírou", dodal Vatikán. Britský král Karel III. uvedl, že zprávu o smrti bývalého prezidenta Cartera přijal s velkým zármutkem. "Věrně sloužil veřejnosti a zasvětil svůj život podpoře míru a lidských práv," uvedl také panovník. Jimmy Carter se musel potýkat s nedobrým stavem ekonomiky nebo také krizí kolem rukojmích v Íránu na přelomu 70. a 80. let minulého století. Podílel se však také na dojednání míru mezi Izraelem a Egyptem, dohody o odzbrojení SALT II nebo dohody o navrácení Panamského průplavu Panamě. Generální tajemník OSN António Guterres také připomněl Carterovu "oddanost světovému míru a lidským právům, která se také naplno projevila poté, co opustil prezidentský úřad". "Hrál podstatnou roli ve zprostředkování při urovnávání konfliktů, v monitoringu voleb, v podpoře demokracie, v prevenci a mýcení nemocí," dodal mimo jiné Guterres. Hlubokou soustrast nad úmrtím bývalého amerického prezidenta dnes vyjádřila také Čína. Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Spojené státy ztratily odhodlaného bojovníka za demokracii a svět ztratil velkého prostředníka pro mír na Blízkém východě a bojovníka za lidská práva. Norský Nobelův výbor, který uděluje cenu za mír, připomněl ve své kondolenci "dekády neúnavné snahy při hledání mírového řešení mezinárodních krizí a pro rozvoj lidských práv a demokracie" bývalého amerického prezidenta. Výbor vyjádřil naději, že na Carterovy činy se bude pamatovat "dalších 100 a více let". Maďarský premiér Viktor Orbán upozornil, že vzpomínka na Cartera bude v Maďarsku vždy ceněna. "Tím, že na konci 70. let vrátil maďarskému lidu Svatou korunu, dal svobodymilovným Maďarům naději v beznadějné době. Rád bych vyjádřil Carterově rodině a americkému lidu svou nejhlubší soustrast." Orbán tím připomněl vrácení Uherské koruny, známé také jako Svatoštěpánská a v Maďarsku jako Svatá koruna, zpět do Maďarska z USA v roce 1978. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na síti X uvedl, že Carterova významná úloha při dosažení míru mezi Egyptem a Izraelem "zůstane vryta do historických análů". Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil Carterovu roli v jednání o míru s Egyptem a uvedl, že dohoda z amerického Camp Davidu "trvá půl století a nabízí naděje buducím generacím". Panamský prezident José Raúl Mulino zase připomněl, že Carterovo prezidentství bylo zásadní pro to, aby Panama vyjednala a podepsala dohody z roku 1977, které předaly Panamský průplav do panamských rukou a podle Mulina učinily Panamu skutečně suverénní. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Carter byl lídrem v době, kdy Ukrajině ještě nebyla nezávislá, "ale jeho srdce stálo pevně při nás v našem pokračujícím boji za svobodu". Slova soustrasti a uznání do USA zaslali také například venezuelská vláda nebo kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. zdp jkh dk nim - sdílejte článek