Do čela Syrské centrální banky byla vůbec poprvé jmenována žena
Damašek 30. prosince 2024 (ČTK) - Syrská přechodná vláda dnes jmenovala do čela Syrské centrální banky vůbec poprvé v historii země ženu. Prozatímní guvernérkou bude Majsá Sábrínová. Agentura AP připomíná, že Sábrínová po více než deseti letech občanské války, sankcí a propadu syrské libry zdědila ekonomiku v zuboženém stavu.
Přechodná vláda Sábrínovou jmenovala prozatímní guvernérkou, aniž by upřesnila délku jejího mandátu. Sábrínová ve funkci nahradí Muhammada Asáma Hazímu, kterého v roce 2021 jmenoval tehdejší prezident Bašár Asad.
Před jmenováním do funkce Sábrínová v bance působila jako první viceguvernérka. Od roku 2018 zastupovala centrální banku v představenstvu damašské burzy cenných papírů. Vystudovala účetnictví na Damašské univerzitě, uvedla stanice Al-Arabíja. Její jmenování přichází v době výzev k začlenění žen do nového vedení země.
Syrská centrální banka byla založena v roce 1956 jako nezávislá instituce, svou nezávislost však v průběhu doby z velké části ztratila ve prospěch vládnoucího režimu. Sábrínová je 14. hlavou banky od jejího založení.
V době vlády prezidenta Asada uvalily Spojené státy na Syrskou centrální banku sankce, které dosud nebyly zrušeny. Podle agentury Reuters banka drží zlaté rezervy v objemu 25,8 tuny zlata a devizové rezervy ve výši přibližně 200 milionů dolarů (téměř pět miliard korun) v hotovosti. Syrská měna oslabila z 50 liber za dolar před vypuknutím války na 13.000 syrských liber za dolar podle aktuálního kurzu.
Asadův režim se zhroutil 8. prosince poté, co povstalci z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům ofenzivu. Asad funkci prezidenta Sýrie převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládnul od roku 1971. V Sýrii byla nyní ustavena přechodná vláda pod vedením HTS, vládnout má do 1. března 2025.
zdm nim - sdílejte článek
Následuje: Carter byl muž zásad, víry a pokory, uvedl Biden a vyhlásil na 9. leden smutek
Washington 30. prosince (ČTK) - Jimmy Carter byl člověk zásad, víry a pokory. Uvedli to dosluhující americký prezident Joe Biden a první dáma USA Jill k úmrtí prezidenta z let 1977 a 1981. Biden na 9. ledna, den pohřbu, vyhlásil státní smutek za zesnulého exprezidenta, oznámil Bílý dům. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter byl v čele země v rozhodující době pro Spojené státy a dělal vše pro zlepšení životů Američanů. Jako obhájce míru či lidských práv Cartera vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron, britský král Karel III. či papež František. Úmrtí někdejšího demokratického prezidenta a nositele Nobelovy ceny za mír v jeho 100 letech oznámilo v neděli Carterovo centrum, které exprezident založil s cílem "nastolit mír, bojovat proti nemocem a budovat naději". Carter zemřel více než rok po nástupu do hospicové péče ve svém domě v Plains ve státě Georgia. Vrcholní politici ze Spojených států i ze zahraničí oceňují Cartera nejen jako státníka, ale také jako skromného bojovníka za mír či lidská práva v dlouhém období po odchodu z Bílého domu. "Dnes Amerika a svět přišly o mimořádného lídra, státníka a humanistu," uvedli Bidenovi, kteří Cartera označili za "drahého přítele". Tak o něm podle prezidentského páru smýšleli i lidé, kteří se s Carterem nikdy nesetkali. Každý, kdo chce vědět, co znamená žít smysluplný život, by se měl učit u Cartera, "muže zásad, víry a pokory", zdůraznili Bidenovi. Biden vyhlásil den národního smutku na 9. leden. "Vyzývám Američany, aby se v ten den sešli ve svých místech pobožností a uctili tam památku prezidenta Jamese Earla Cartera," uvedl v oficiálním prohlášení Bílého domu současný americký prezident, který Cartera označil za svůj vzor a přítele. Biden v neděli rovněž řekl, že hovořil s některými z Carterových dětí a ve spolupráci s nimi se dolaďuje podoba pietních akcí ve Washingtonu. Státní pohřeb bývalého prezidenta se uskuteční taktéž 9. ledna, uvedl Bílý dům. I zvolený republikánský prezident Trump uznal, že "výzvy, jimž Jimmy jako prezident čelil, přišly v rozhodující době" pro USA a že "udělal vše, co bylo v jeho silách, aby zlepšil životy všech Američanů". "Za to vše mu všichni dlužíme uznání," dodal 45. a nadcházející 47. prezident Spojených států k úmrtí 39. prezidenta USA. Slova uznání našli pro Cartera i všichni další žijící exprezidenti USA, Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama. Podle Bushe bude Carter "inspiroval generace Američanů". Francouzský prezident Macron v prohlášení na síti X uvedl, že Carter byl po celý život "neochvějným obhájcem práv těch nejzranitelnějších a neúnavně bojoval za mír". Britský premiér Starmer ve svém prohlášení mimo jiné uvedl, že Carterovo prezidentství zůstane v paměti díky historickým mírovým dohodám z Camp Davidu mezi Izraelem a Egyptem a že svou celoživotní oddaností míru si vysloužil Nobelovu cenu za mír. "Motivován svou silnou vírou a hodnotami prezident Carter znovu definoval post prezidentství pozoruhodnou oddaností sociální spravedlnosti a lidským právům doma i ve světě," zdůraznil Starmer. Zpráva o Carterově smrti zarmoutila i papeže Františka, uvedl Vatikán. (pokračování...)
Washington 30. prosince (ČTK) - Jimmy Carter byl člověk zásad, víry a pokory. Uvedli to dosluhující americký prezident Joe Biden a první dáma USA Jill k úmrtí prezidenta z let 1977 a 1981. Biden na 9. ledna, den pohřbu, vyhlásil státní smutek za zesnulého exprezidenta, oznámil Bílý dům. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter byl v čele země v rozhodující době pro Spojené státy a dělal vše pro zlepšení životů Američanů. Jako obhájce míru či lidských práv Cartera vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron, britský král Karel III. či papež František. Úmrtí někdejšího demokratického prezidenta a nositele Nobelovy ceny za mír v jeho 100 letech oznámilo v neděli Carterovo centrum, které exprezident založil s cílem "nastolit mír, bojovat proti nemocem a budovat naději". Carter zemřel více než rok po nástupu do hospicové péče ve svém domě v Plains ve státě Georgia. Vrcholní politici ze Spojených států i ze zahraničí oceňují Cartera nejen jako státníka, ale také jako skromného bojovníka za mír či lidská práva v dlouhém období po odchodu z Bílého domu. "Dnes Amerika a svět přišly o mimořádného lídra, státníka a humanistu," uvedli Bidenovi, kteří Cartera označili za "drahého přítele". Tak o něm podle prezidentského páru smýšleli i lidé, kteří se s Carterem nikdy nesetkali. Každý, kdo chce vědět, co znamená žít smysluplný život, by se měl učit u Cartera, "muže zásad, víry a pokory", zdůraznili Bidenovi. Biden vyhlásil den národního smutku na 9. leden. "Vyzývám Američany, aby se v ten den sešli ve svých místech pobožností a uctili tam památku prezidenta Jamese Earla Cartera," uvedl v oficiálním prohlášení Bílého domu současný americký prezident, který Cartera označil za svůj vzor a přítele. Biden v neděli rovněž řekl, že hovořil s některými z Carterových dětí a ve spolupráci s nimi se dolaďuje podoba pietních akcí ve Washingtonu. Státní pohřeb bývalého prezidenta se uskuteční taktéž 9. ledna, uvedl Bílý dům. I zvolený republikánský prezident Trump uznal, že "výzvy, jimž Jimmy jako prezident čelil, přišly v rozhodující době" pro USA a že "udělal vše, co bylo v jeho silách, aby zlepšil životy všech Američanů". "Za to vše mu všichni dlužíme uznání," dodal 45. a nadcházející 47. prezident Spojených států k úmrtí 39. prezidenta USA. Slova uznání našli pro Cartera i všichni další žijící exprezidenti USA, Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama. Podle Bushe bude Carter "inspiroval generace Američanů". Francouzský prezident Macron v prohlášení na síti X uvedl, že Carter byl po celý život "neochvějným obhájcem práv těch nejzranitelnějších a neúnavně bojoval za mír". Britský premiér Starmer ve svém prohlášení mimo jiné uvedl, že Carterovo prezidentství zůstane v paměti díky historickým mírovým dohodám z Camp Davidu mezi Izraelem a Egyptem a že svou celoživotní oddaností míru si vysloužil Nobelovu cenu za mír. "Motivován svou silnou vírou a hodnotami prezident Carter znovu definoval post prezidentství pozoruhodnou oddaností sociální spravedlnosti a lidským právům doma i ve světě," zdůraznil Starmer. Zpráva o Carterově smrti zarmoutila i papeže Františka, uvedl Vatikán. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Do čela Syrské centrální banky byla vůbec poprvé jmenována žena' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2024123004592|512701. Vydána 30.12.2024 18:05:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Do čela Syrské centrální banky byla vůbec poprvé jmenována žena' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2024123004592|512701. Vydána 30.12.2024 18:05:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
