Litva

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Litva". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Litva je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Minsk označil ČR, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější vůči Bělorusku

Minsk 22. května (ČTK) - Minsk dnes označil Česko, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější země vůči Bělorusku, obvinil je ze snahy stát se vůdci toho, co označil za západní protiběloruskou agendu. Běloruské ministerstvo zahraničí to uvedlo ve svém prohlášení, kde zmiňuje úterní rozšíření seznamu zboží, které zakazuje Bělorusko dovážet z těchto pěti zemí a prodávat ho na svém území. Minsk obviňuje pětici členských zemí Evropské unie z vymýšlení omezení zaměřených proti Bělorusku. 'Nejde jen o ekonomická opatření,' uvedla diplomacie v Minsku, která jmenovala mimo jiné omezení volného pohybu osob a zboží nebo to, co nazvala 'přípravou bojovníků a silových scénářů protiústavního převratu' v zemi. Podrobnosti k jednotlivým obviněním neposkytla. 'Všechny tyto bakchanálie se odehrávají s tichým souhlasem většiny členských zemí EU, jejichž zástupci prostě podepisují další protiběloruské demarše připravené 'uznávanými odborníky na Bělorusko' z Vilniusu a Varšavy, k nimž se přidali 'experti' z Rigy, Prahy a Tallinnu,' pokračuje běloruské ministerstvo zahraničí, které označuje veškeré sankce uvalené na Minsk za marné. EU uvalila a postupně rozšířila sankce na režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice v zemi a také kvůli jeho podpoře ruské vojenské agrese vůči sousední Ukrajině. Do ní se Minsk přímo nezapojil, ale poskytl běloruské území ruským vojskům k útoku na Ukrajinu. Před tím režim tvrdě potlačil protesty, které vypukly po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat. 'Běloruská vláda 21. května přijala rozhodnutí zavést vynucená odvetná opatření proti systematickým nepřátelským akcím Evropské unie a řady nejagresivnějších zemí EU vůči Běloruské republice,' uvedlo dnes běloruské ministerstvo zahraničí a dodalo, že tento krok se týká dovozu některého zboží - jako jsou například nápoje, kosmetika, textil nebo obuv - z Lotyšska, Litvy, Polska, Česka a Estonska. O rozhodnutí běloruské vlády informovala už v úterý ruská agentura TASS s odvoláním na tiskovou službu běloruské vlády. Opatření je podle ní myšleno 'jako reakce na rozhodnutí Lotyšska zakázat dovoz některých potravinářských výrobků z Běloruska a také rozhodnutí Litvy zakázat na jeden rok dovoz zemědělských produktů a krmiv z Běloruska'. Kromě toho podle ní reaguje na připravované rozhodnutí EU o vyšších clech na dovoz běloruských zemědělských produktů. Evropská komise (EK) před časem navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. ČR společně s Polskem a třemi pobaltskými státy prosazovala zavedení podobných opatření. Ministři zemědělství těchto pěti zemí vyzvali Evropskou komisi k omezení dovozu obilí z Ruska a Běloruska v dopise, kde uvedli, že Rusko ze zisků z vývozu obilí financuje pokračující válku na Ukrajině. ipl jrm

Kyjev chybuje tím, že ignoruje protiválečné Rusy, řekla Navalná časopisu Time

Vilnius 18. dubna (ČTK) - V Rusku žijí protiváleční Rusové, někteří dávají odpor najevo, ale lze těžko čekat, že všichni vyjdou protestovat. Ne všichni jsou hrdinové. V rozhovoru s magazínem Time to řekla Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném. V prvním interview od smrti svého manžela uvedla, že řada Rusů je podle ní připravena dát různými způsoby najevo nesouhlas s ruskou válkou proti Ukrajině a takto smýšlející Rusy je třeba podporovat. Ukrajinská vláda dělá podle ní chybu tím, že tuto skupinu ignoruje. Kyjev zatím na její slova nereagoval. 'Obyčejní Ukrajinci chápou, že ne všichni Rusové jsou proti nim. Ale pokud jde o ukrajinskou vládu, myslím, že by bylo správné, kdyby tyto lidi měla na paměti. Tohle zjevně není ruská válka. Tohle je válka (ruského prezidenta Vladimira) Putina,' uvedla Navalná. 'Samozřejmě existuje velmi agresivní, proválečná menšina. Vyčnívá, ale je malá. Putin dělá vše možné, aby ji povzbudil. Ukazuje na ně a říká: 'Podívejte, všichni jsou takoví!' Ale to není pravda. Většina lidí z různých důvodů chce, aby válka skončila,' míní Navalná. V rozhovoru připomněla například fronty, do kterých se letos Rusové stavěli před prezidentskými volbami, aby podpisem podpořili kandidaturu bývalého ruského poslance Borise Naděždina, jenž se vyslovil proti ruské invazi na Ukrajinu. A také na nedávný pohřeb jejího muže, kde lidé skandovali protiválečná hesla. Ruský režim už roky opozici potlačuje a demonstrace až na výjimky nepovoluje. Po invazi do sousední země represe ještě přitvrdily, například za kritiku ruské války na Ukrajině hrozí v Rusku vězení. Navalnyj byl roky tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval Putinův režim, především za korupci. Od roku 2021 byl ve vězení, postupně si vyslechl tresty 2,5 roku, devět let a 19 let vězení. Vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku. V polovině února zemřel náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři ve věku 47 let. Navalná, která žije v exilu, poté slíbila, že bude pokračovat v jeho práci. Na dotaz časopisu Time, zda považuje za jeden ze svých cílů nalézt společnou řeč s vedením Ukrajiny a spolupracovat s Kyjevem, odpověděla, že v současné době je pro ni těžké na tuto otázku odpovědět. 'Protože to nezáleží jen na mně,' řekla. Vyjádřila se také k březnové zprávě deníku The Washington Post, který napsal, že ukrajinská první dáma Olena Zelenská odmítla pozvání Bílého domu na tradiční vystoupení amerického prezidenta Joea Bidena v Kongresu, takzvané poselství o stavu unie, protože pro Kyjev byla patrně nepříjemná představa, že pozvání obdržela i Navalná a seděla by blízko Zelenské. 'Pokud je to, co napsal The Washington Post, pravda, jestli nepřijela kvůli mně, pak je mi to velmi líto,' uvedla Navalná a dodala, že v posledních prezidentských volbách na Ukrajině podporovala Volodymyra Zelenského, přičemž jedním z důvodů byla jeho žena. 'Velmi se mi líbila. Je mi velmi sympatická,' podotkla. Navalná v interview mimo jiné řekla, že naposledy osobně viděla svého muže živého několik dní před začátkem ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022, kdy už byl za mřížemi. U hranic s Ukrajinou už bylo tou dobou kolem 200.000 ruských vojáků a USA varovaly před hrozící invazí. 'Samozřejmě jsme o tom mluvili. Ale abych byla upřímná, v té době to vypadalo, že Putin prostě všechny zastrašuje. Zdálo se mi, že je to v jeho stylu - dovést situaci na hranu, vyděsit nás a pak couvnout,' řekla Navalná a jako důvod pro své tehdejší mínění uvedla víru v to, že se šéf Kremlu k osudovému kroku neodhodlá, neboť by Rusové válku nepodpořili. 'Jsou rodiny, kde je matka Ukrajinka, otec Rus nebo naopak. Bylo běžné mít příbuzné z obou stran,' dodala s tím, že otec jejího manžela pochází z Ukrajiny. Navalná v současné době žije v zahraničí. Rozhovor poskytla magazínu Time, jenž ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí roku 2024 v kategorii vůdců, v litevském Vilniusu. Toto město si zvolila jako svou exilovou základnu Navalného organizace Fond boje proti korupci. ipl jd

Německo vyslalo první vojáky do Litvy, kde vznikne trvalá německá základna
Vilnius 8. dubna (ČTK) - Německo dnes zahájilo rozmisťování svých vojáků v Litvě, kde vznikne vojenská základna, která má odradit Rusko od dalších útoků na sousedy. Informovaly o tom německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle a agentura AP. Rusko zahájilo další stíhání pražských politiků kvůli Koněvovi, píší ruská média
Moskva/Praha 13. března (ČTK) - Rusko zahájilo trestní stíhání více než 50 politiků a úředníků z Česka, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska kvůli odstraňování sovětských pomníků, tvrdí ruský zpravodajský kanál SHOT, který se odkazuje na své nejmenované zdroje. Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kallasovou a další činitele
Moskva/Tallin/Praha 13. února (ČTK) - Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a další pobaltské činitele. Podle agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj jsou důvodem zařazení na seznam hledaných osob jejich "nepřátelské kroky vůči historické paměti" i Rusku jako takovému. AFP: Zloději ukradli v Polsku a Pobaltí ruské klasiky, stopy vedou do Moskvy
Vilnius/Varšava 23. listopadu (ČTK) - Knihovny v Polsku a Pobaltí se staly terčem série krádeží, které se zaměřily na ruskou literaturu 19. století. Zloději vzácné knižní originály v hodnotě dohromady téměř dvou milionů eur (téměř 50 milionů korun) nahrazovali kopiemi a knihovníci si krádeží všimli až později. Bělorusové, kteří uprchli před represemi, čelí problému v podobě propadlých pasů
Berlín 1. listopadu (ČTK) - Statisíce Bělorusů utekly na Západ po posledních sporných prezidentských volbách, ve kterých podle oficiálních výsledků opět zvítězil autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko, ale opozice je zpochybnila jako zfalšované. Do Litvy zběhl další ruský důstojník, žádá o politický azyl, hlásí BBC
Vilnius 11. srpna (ČTK) - Do Litvy zběhl z ruské armády další důstojník. V pobaltské zemi požádal o politický azyl, uvedla dnes na svém ruskojazyčném webu britská BBC, která s uprchlíkem hovořila. "Nechtěl jsem se zúčastnit krvavé války, kterou rozpoutal můj stát," vysvětlil své motivy poručík Ivan Koroljov. Lídry NATO čeká v Litvě druhý válečný summit, vyhlídky pro Ukrajinu jsou nejisté
Vilnius/Praha 9. července (ČTK) - Po týdnech příprav a vyjednávání zamíří lídři zemí NATO na začátku příštího týdne do Vilniusu, kde chtějí na dvoudenním summitu potvrdit podporu Ukrajině a najít kompromis v otázce jejího přijetí do aliance. Na 200 českých vojáků převzalo ocenění za službu na misích v Pobaltí a na Sinaji
Praha 10. března (ČTK) - Přes 200 českých vojáků dnes po poledni před Národním památníkem na Vítkově převzalo ocenění za svou službu na zahraničních operacích v rámci Severoatlantické aliance (NATO) na území Litvy, Lotyška a také na Sinajském poloostrově. Litevci podle Moskvy pocítí následky svých omezení pro Kaliningrad
Moskva 21. června (ČTK) - Moskva rychle odpoví na rozhodnutí Litvy omezit přepravu zboží pro Kaliningradskou oblast, uvedl podle agentury Interfax tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Litevci podle něj pocítí následky. Čtyři země EU vyzývají k využití zmrazených ruských aktiv na obnovu Ukrajiny
Bratislava/Vilnius/Riga/Tallinn 23. května (ČTK) - Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko v úterý vyzvou k zabavení ruských aktiv zmrazených Evropskou unií. Chtějí, aby jimi bylo možné financovat obnovu Ukrajiny po ruské invazi. USA posílí svůj vojenský kontingent v Litvě o dalších 400 vojáků
Vilnius/Riga 7. března (ČTK) - Spojené státy v příštích dnech posílí svůj vojenský kontingent v Litvě o dalších přibližně 400 vojáků. Podle agentury DPA to dnes řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken po jednání se svým litevským protějškem Gabrieliem Landsbergisem. Západ se zřejmě přibližuje k vyloučení Ruska z platebního systému SWIFT
Kyjev/Řím/Budapešť/Berlín 26. února (ČTK) - Rozhodnutí vyloučit Rusko z globálního platebního systému SWIFT bude učiněno do několika dnů, řekl dnes agentuře Reuters guvernér jedné z centrálních bank v eurozóně. Tchaj-wan přislíbil investice v Litvě, zatímco Vilnius čelí tlaku Pekingu
Tchaj-pej/Vilnius 5. ledna (ČTK) - Tchaj-wan vytvoří fond s 200 miliony dolarů (zhruba 4,3 miliardy Kč) na podporu investic v Litvě a vzájemného obchodu. Podle agentury Reuters to dnes na tiskové konferenci oznámil Eric Chuang, který stojí v čele tchajwanského zastupitelského úřadu v Litvě. Pobaltské země mají obavy, aby migrační krize nepřerostla ve vojenský konflikt
Varšava 11. listopadu (ČTK) - Litva, Lotyško a Estonsko dnes daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. Píše o tom agentura Reuters. Do Běloruska dorazili ruští vojáci, mají vybudovat středisko u Polska a Litvy
Minsk 28. srpna (ČTK) - Do Běloruska dnes dorazil kontingent ruských vojáků, jejichž úkolem je vybudovat společné výcvikové centrum ruské a běloruské armády. Uvedl to běloruský ministr obrany Viktar Chrenin.

SLOVNÍK NAJÍT