Lotyšsko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Lotyšsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Lotyšsko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Minsk označil ČR, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější vůči Bělorusku

Minsk 22. května (ČTK) - Minsk dnes označil Česko, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější země vůči Bělorusku, obvinil je ze snahy stát se vůdci toho, co označil za západní protiběloruskou agendu. Běloruské ministerstvo zahraničí to uvedlo ve svém prohlášení, kde zmiňuje úterní rozšíření seznamu zboží, které zakazuje Bělorusko dovážet z těchto pěti zemí a prodávat ho na svém území. Minsk obviňuje pětici členských zemí Evropské unie z vymýšlení omezení zaměřených proti Bělorusku. 'Nejde jen o ekonomická opatření,' uvedla diplomacie v Minsku, která jmenovala mimo jiné omezení volného pohybu osob a zboží nebo to, co nazvala 'přípravou bojovníků a silových scénářů protiústavního převratu' v zemi. Podrobnosti k jednotlivým obviněním neposkytla. 'Všechny tyto bakchanálie se odehrávají s tichým souhlasem většiny členských zemí EU, jejichž zástupci prostě podepisují další protiběloruské demarše připravené 'uznávanými odborníky na Bělorusko' z Vilniusu a Varšavy, k nimž se přidali 'experti' z Rigy, Prahy a Tallinnu,' pokračuje běloruské ministerstvo zahraničí, které označuje veškeré sankce uvalené na Minsk za marné. EU uvalila a postupně rozšířila sankce na režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice v zemi a také kvůli jeho podpoře ruské vojenské agrese vůči sousední Ukrajině. Do ní se Minsk přímo nezapojil, ale poskytl běloruské území ruským vojskům k útoku na Ukrajinu. Před tím režim tvrdě potlačil protesty, které vypukly po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat. 'Běloruská vláda 21. května přijala rozhodnutí zavést vynucená odvetná opatření proti systematickým nepřátelským akcím Evropské unie a řady nejagresivnějších zemí EU vůči Běloruské republice,' uvedlo dnes běloruské ministerstvo zahraničí a dodalo, že tento krok se týká dovozu některého zboží - jako jsou například nápoje, kosmetika, textil nebo obuv - z Lotyšska, Litvy, Polska, Česka a Estonska. O rozhodnutí běloruské vlády informovala už v úterý ruská agentura TASS s odvoláním na tiskovou službu běloruské vlády. Opatření je podle ní myšleno 'jako reakce na rozhodnutí Lotyšska zakázat dovoz některých potravinářských výrobků z Běloruska a také rozhodnutí Litvy zakázat na jeden rok dovoz zemědělských produktů a krmiv z Běloruska'. Kromě toho podle ní reaguje na připravované rozhodnutí EU o vyšších clech na dovoz běloruských zemědělských produktů. Evropská komise (EK) před časem navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. ČR společně s Polskem a třemi pobaltskými státy prosazovala zavedení podobných opatření. Ministři zemědělství těchto pěti zemí vyzvali Evropskou komisi k omezení dovozu obilí z Ruska a Běloruska v dopise, kde uvedli, že Rusko ze zisků z vývozu obilí financuje pokračující válku na Ukrajině. ipl jrm

Lotyšsko před eurovolbami řeší kvůli ruské invazi na Ukrajinu hlavně bezpečnost

Riga 13. dubna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Ruské válečné tažení na Ukrajině je v Lotyšsku, které s Ruskem sdílí hranici, před evropskými volbami zásadním tématem. Podle bývalého ministra obrany pobaltské země a někdejšího europoslance Artise Pabrikse současná mezinárodní situace učiní z nově zvoleného Evropského parlamentu krizovou instituci, která se bude muset zabývat posílením bezpečnosti. Rusko, které na Ukrajinu vyslalo své jednotky pro rozsáhlou invazi v únoru 2022, svými kroky možná i zvýší zájem o nadcházející evropské hlasování, řekl v rozhovoru s ČTK Pabriks. 'Nenazýval bych to přímo válečným parlamentem, ale alespoň krizovým parlamentem,' uvedl Pabriks. 'Do Evropského parlamentu jdeme s návrhem, aby se Evropská unie mnohem více zabývala bezpečnostními zárukami. Navrhujeme například asistenci s vystavěním obranné linie pro země sousedící s Ruskem,' uvedl dlouholetý politik, který působil i jako šéf lotyšské diplomacie. 'Hrozba z Ruska bude pokračovat, nezmizí alespoň po další desetiletí. Jsme připraveni to sami financovat, ale Evropa musí být mnohem víc aktivní,' podotkl k obrannému návrhu politik, který letos opět kandiduje do Evropského parlamentu, a to jako jeden z kandidátů středové skupiny Pro rozvoj/Ano! (Attístíbai/Par!). Toto uskupení v posledních parlamentních volbách v Lotyšsku propadlo, v europarlamentu má ale nyní zastoupení v podobě Ivarse Ijabse, který vede kandidátku i letos. 'Máme velké obavy o vývoj situace ve střední Evropě, v zemích jako je Maďarsko a Slovensko. Je krátkozraké neposkytovat podporu Ukrajině, mluvit o míru – jednoduše bych řekl, že jsou to lži, když někdo tváří v tvář takové chladnokrevné situaci mluví o diplomatickém nebo mírovém řešení,' řekl Pabriks, který chce podpořit i rychlejší integraci Ukrajiny do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Lotyšsko s 1,8 milionem obyvatel do Evropského parlamentu volí devět zákonodárců. V předchozím volebním období jich mělo osm, přičemž nejvíc míst – tři – získala současná vládní strana, středopravicová Nová jednota. Rozruch na půdě Evropského parlamentu způsobila lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoková ze strany Ruský svaz Lotyšska (LKS), která podle investigativního serveru The Insider několik let pracovala jako agentka ruské tajné služby FSB. Ždanoková obvinění odmítla a označila se za 'agentku míru'. Její aktivity od března letošního roku prošetřují lotyšské tajné služby a Evropský parlament na ni podle serveru Politico tento týden uvalil sankce, zatímco záležitost prověřuje. Ždanoková v Evropském parlamentu působí od roku 2004, přičemž do roku 2022 patřila k frakci Zelení/Evropská svobodná aliance. Předsedkyně EP Roberta Metsolaová uvedla, že lotyšská politička porušila některá vnitřní pravidla ohledně ohlašování osobních zájmů a dostávání darů. Další podrobnosti nesdělila. V Lotyšsku nyní žije okolo 24 procent etnických Rusů. 'Ruskou populaci v Lotyšsku si nechceme znepřátelit, ale nebudeme tolerovat žádné proputinovské hlasy nebo aktivity,' uvedl Pabriks s odkazem na podporovatele ruského prezidenta Vladimira Putina. 'Takoví lidé si musí vybrat, jestli dokážou žít ve svobodné a otevřené společnosti - v zemi, která je součástí Evropské unie a NATO. Nebo by si měli hledat jiné místo k životu. Pokud chcete být zastánci Putina, nebudete zde vítáni. Tak jednoduché to je,' dodal. Necelé dva měsíce před volbami ještě část Lotyšů neví, které ze stran dá svůj hlas. Svého kandidáta si ještě nevybrala Ieva, obyvatelka Rigy. 'Rozhodně nebudu volit nikoho z ruských, proruských stran, a že jich několik máme,' řekla Ieva. V centru lotyšské metropole, kterou na téměř každém rohu zdobí ukrajinské vlajky, dodala, že proti ruským obyvatelům pobaltské země ale nic nemá. 'Sama mluvím rusky,' uvedla. Podobně jako v ostatních východoevropských a středoevropských státech včetně Česka nemají evropské volby v Lotyšsku přílišnou popularitu. Pobaltská země v posledním hlasování v roce 2019 měla volební účast 33 procent, jednu z nejnižších v EU. 'Můžeme mít větší volební účast než v předchozích volbách, podle mě ale nepřekročí hranici 40 procent,' uvedl Pabriks z kanceláře své strany nedaleko historického centra Rigy. Za určitým větším zájmem Lotyšů by podle něj mohlo stát 'bouřlivé dění na mezinárodní scéně' včetně ruské války na Ukrajině. 'Může to aktivizovat více lidí, aby šli volit, ale Evropský parlament přesto pro běžné občany není hlavní prioritou,' doplnil politik. Nina Mrnková kpc

Rusko zahájilo další stíhání pražských politiků kvůli Koněvovi, píší ruská média
Moskva/Praha 13. března (ČTK) - Rusko zahájilo trestní stíhání více než 50 politiků a úředníků z Česka, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska kvůli odstraňování sovětských pomníků, tvrdí ruský zpravodajský kanál SHOT, který se odkazuje na své nejmenované zdroje. Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kallasovou a další činitele
Moskva/Tallin/Praha 13. února (ČTK) - Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a další pobaltské činitele. Podle agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj jsou důvodem zařazení na seznam hledaných osob jejich "nepřátelské kroky vůči historické paměti" i Rusku jako takovému. AFP: Zloději ukradli v Polsku a Pobaltí ruské klasiky, stopy vedou do Moskvy
Vilnius/Varšava 23. listopadu (ČTK) - Knihovny v Polsku a Pobaltí se staly terčem série krádeží, které se zaměřily na ruskou literaturu 19. století. Zloději vzácné knižní originály v hodnotě dohromady téměř dvou milionů eur (téměř 50 milionů korun) nahrazovali kopiemi a knihovníci si krádeží všimli až později. Na 200 českých vojáků převzalo ocenění za službu na misích v Pobaltí a na Sinaji
Praha 10. března (ČTK) - Přes 200 českých vojáků dnes po poledni před Národním památníkem na Vítkově převzalo ocenění za svou službu na zahraničních operacích v rámci Severoatlantické aliance (NATO) na území Litvy, Lotyška a také na Sinajském poloostrově. Lotyšsko pracuje s tím, že válka na Ukrajině bude dlouhá, uvedla velvyslankyně
Praha 10. března (ČTK) - Lotyšsko se potýká s vysokou mírou inflace i cenami energií. Většina obyvatel však nespojuje vyšší ceny s pomocí státu Ukrajině a jsou do velké míry smířeni s tím, že prioritou země je posilování národní bezpečnosti i obranného rozpočtu. Lotyšsko zváží bojkot OH 2024, pokud na ně budou připuštěni sportovci z Ruska
Riga 1. února (ČTK) - Lotyšsko zváží stejně jako Ukrajina bojkot olympijských her 2024 v Paříži, pokud na ně budou připuštěni ruští a běloruští sportovci. Uvedl to předseda Lotyšského olympijského výboru Žoržs Tikmers. Čtyři země EU vyzývají k využití zmrazených ruských aktiv na obnovu Ukrajiny
Bratislava/Vilnius/Riga/Tallinn 23. května (ČTK) - Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko v úterý vyzvou k zabavení ruských aktiv zmrazených Evropskou unií. Chtějí, aby jimi bylo možné financovat obnovu Ukrajiny po ruské invazi. USA posílí svůj vojenský kontingent v Litvě o dalších 400 vojáků
Vilnius/Riga 7. března (ČTK) - Spojené státy v příštích dnech posílí svůj vojenský kontingent v Litvě o dalších přibližně 400 vojáků. Podle agentury DPA to dnes řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken po jednání se svým litevským protějškem Gabrieliem Landsbergisem. Pobaltské země mají obavy, aby migrační krize nepřerostla ve vojenský konflikt
Varšava 11. listopadu (ČTK) - Litva, Lotyško a Estonsko dnes daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. Píše o tom agentura Reuters. Český architekt dostal cenu za restaurování hradu v Lotyšsku
Praha/Riga 19. března (ČTK) - Cenu za nejlepší restaurování památky dostala v Lotyšsku obnova věží gotického hradu Bauska, na níž pracoval český architekt Miloslav Hanzl. Jde o třetí etapu obnovy památky, která má pro Lotyšsko význam srovnatelný s významem hradu Karlštejn pro Čechy.

SLOVNÍK NAJÍT