Lotyšsko pracuje s tím, že válka na Ukrajině bude dlouhá, uvedla velvyslankyně

Praha 10. března 2023 (ČTK) - Lotyšsko se potýká s vysokou mírou inflace i cenami energií. Většina obyvatel však nespojuje vyšší ceny s pomocí státu Ukrajině a jsou do velké míry smířeni s tím, že prioritou země je posilování národní bezpečnosti i obranného rozpočtu. V rozhovoru s ČTK to řekla velvyslankyně ČR v Lotyšsku Jana Hynková, která se v Praze účastní porady českých ambasadorů působících v evropských zemích. Riga podle ní pracuje s tím, že Moskvou rozpoutaná válka na Ukrajině bude trvat dlouho a Rusko může mít do budoucna kapacitu prostor svého boje se Západem rozšířit. Meziroční nárůst inflace v Lotyšsku činí více než 20 procent a přetrvávají vysoké ceny energií, uvedla diplomatka. Upozornila, že současná ekonomická situace země odpovídá třem na sebe navazujícím krizovým obdobím. První zásadní krizí podle ní byla pandemie covidu-19, poté následovala energetická krize. "Lotyšsko uvrhla do poměrně silné inflace, která trvá," řekla Hynková. Podle ní vláda reagovala mimo jiné cílenou podporou nejchudších skupin obyvatel. Načež přišel třetí kritický okamžik - ruská invaze na Ukrajinu. "Veškeré finanční prostředky, které měly jít do (vládou plánovaných) reforem, jsou nyní věnovány na pomoc Ukrajině a do posilování národní obrany a bezpečnosti Lotyšska," uvedla. Velvyslankyně zároveň upozorňuje, že většina Lotyšů nespojuje vyšší ceny se státní pomocí Ukrajině. S napadenou zemí cítí velkou solidaritu a společnost se výrazně zapojila do pomoci Ukrajincům. "Pocit velké solidarity s Ukrajinou v Lotyšsku trvá. Určitě se na tom podepisuje i pocit, že Pobaltí se nachází v příhraničí Ruska a to, co se stalo Ukrajině, se může stát i někomu dalšímu," míní. Lotyši jsou podle ní do velké míry smířeni s tím, že prioritou je posilování národní bezpečnosti a musí to být i prioritou státního rozpočtu. "Lotyšsko minulý měsíc oznámilo, že bude navyšovat podíl financí do obranného rozpočtu na tři procenta HDP do roku 2027," upozornila Hynková. Země tvoří vnější hranici NATO a Evropské unie, přičemž sousedí s Ruskem. "Je to sousedství se státem, který je definovaný ve všech strategických dokumentech Lotyšska jako největší hrozba národní suverenitě a teritoriální integritě," uvedla velvyslankyně. Ruská invaze na Ukrajinu podle ní byla pro Lotyše šokem, nikoliv však úplným překvapením. "Strategické dokumenty Lotyšska se vždy stavěly kriticky k tomu, jak Rusko ignorovalo nebo znevažovalo mezinárodní právní pořádek, mezinárodní či bilaterální dohody... Důležitý byl už rok 2014 a (ruská) nelegální anexe (ukrajinského poloostrova) Krym. To byl pro pobaltské státy velký vykřičník," řekla. Ruská invaze na Ukrajinu podle ní vyvolala v lotyšské společnosti nejméně dva měsíce trvající poměrně hlubokou úzkost. "Byla to úzkost z toho, co se bude dít dál - jednak na Ukrajině a také v Bělorusku. Lotyšsko sousedí i s Běloruskem, které je v podstatě vazalem Ruska," uvedla velvyslankyně. Na vnímání Ruska jako hrozby se za poslední rok podle ní v Lotyšsku nic nezměnilo. "Lotyšsko se - možná na rozdíl od jiných - nedomnívá, že Rusko je vojensky už vyčerpáno... Proto v té oficiální rovině pracuje spíše s tím, že válka na Ukrajině bude trvat dlouho. Že Rusko může mít kapacity vést dlouhou válku a může mít do budoucna kapacity prostor svého boje se Západem ještě i rozšířit," řekla velvyslankyně. Podle ní země dělá vše pro to, aby svou pozici vůči Moskvě posílila. Riga vidí posílení své bezpečnosti mimo jiné i v navýšení přítomnosti vojáků NATO v Lotyšsku, případně dalších pobaltských státech. Lotyšská společnost podle ní vnímá hrozbu z Ruska dlouhodobě, což vede k vylidňování země. "Úbytek obyvatel je konstantní posledních dvacet let," upozornila diplomatka. Dalším zásadním důvodem pro odchod Lotyšů z vlasti jsou ekonomické motivy. "V tomto ohledu jsou si velmi podobní etničtí Lotyši a obyvatelé Lotyšska z řad etnických Rusů, obě skupiny odcházejí za prací a řekněme bezpečnějším životem do zemí EU a Británie," uvedla. Ruská invaze na Ukrajinu podle ní byla možná ještě větším šokem pro rusky hovořící část obyvatel než pro tu lotyšskou. "Do té doby řekněme nadpoloviční většina rusky mluvící části obyvatel pěstovala proruské sentimenty, vlastně se zhlížela v té velikášské politice (ruského prezidenta) Vladimira Putina a v myšlence jakéhosi velkého silného Ruska. Nicméně většina ruských obyvatel (Lotyšska) nečekala, že kvůli tomu bude rozpoutána válka na Ukrajině," dodala velvyslankyně. "Existuje kritická supina - dnes se mluví asi o pěti procentech lotyšského obyvatelstva rekrutujícího se zejména z rusky mluvící skupiny, ve kterých přetrvávají proruské sentimenty. Ale zdaleka už to není většinový názor," domnívá se. Lotyšsko se podle ní po ruské invazi na Ukrajině odhodlalo ke konkrétním krokům v derusifikaci země. "To ještě může do budoucna určitou tenzi způsobit," míní diplomatka. Jako příklad uvádí změnu jazykového zákona, na jehož základě se má ve školách vyučovat jen v lotyštině, a nikoliv také v ruštině. Země se také zbavuje sovětských pomníků. "To kupodivu nevyvolává u rusky mluvících obyvatel tak silnou kritickou odezvu, jak se čekalo," upozornila Hynková. Lotyšsku se rovněž povedlo výrazně snížit svou energetickou závislost na Rusku. "V průběhu loňského jara se odstřihlo od dodávek ruského plynu a plyn odebírá přes LNG terminál v litevské Klajpedě. Nicméně zůstává ještě jeden kritický moment pro celé Pobaltí - je zatím stále synchronizováno s elektrickou rozvodnou soustavou BRELL, jež propojuje pobaltské státy s Ruskem a Běloruskem," upozornila. Pobaltí se proto nyní snaží urychlit napojení na evropskou elektrickou soustavu přes Polsko. Iveta Polochová rot - sdílejte článek