Macron

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Macron". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Macron je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Macron po pádu vlády řekl, že dokončí svůj mandát, slíbil brzy jmenovat premiéra

Paříž 5. prosince (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu, zatímco se Francie dál potýká s politickou krizí kolem rozložení sil v parlamentu. V televizním projevu dnes večer prohlásil, že zůstane v úřadu do konce svého druhého mandátu v roce 2027, informují světové tiskové agentury. Poté, co dolní komora parlamentu ve středu vyslovila nedůvěru vládě, Macron slíbil, že "v příštích dnech" jmenuje nového premiéra. Francie takovýto vývoj zažívá poprvé od roku 1962 a politická nestabilita by ve druhé největší ekonomice eurozóny mohla pokračovat i v příštích měsících. Nové parlamentní volby, které by mohly změnit současnou patovou situaci v dolní komoře, se mohou konat nejdříve v létě příštího roku. Hlavním úkolem pro nového francouzského premiéra bude v rozděleném parlamentu schválit půdorys vládních financí pro příští rok. Po ztroskotání plánů končícího premiéra Michela Barniera politici zmiňují možnost krizového opatření, které by do nového roku prodloužilo platnost letošních daňových a výdajových pravidel. O této cestě dnes hovořil také prezident Macron. Podle agentury Reuters řekl, že pro novou vládu bude prosazení takového návrhu prioritou. Krok by zajistil běžné fungování státu a poskytl příštímu kabinetu čas na jednání o řádném rozpočtu na rok 2025. Ten nová vláda připraví zkraje příštího roku, prohlásil v televizi Macron. Jakýkoli nový premiér nicméně bude čelit stejným výzvám jako Barnier. Dolní komora je od léta rozdělená mezi tři velké frakce, konkrétně levicový blok, krajní pravici a centristické strany vedené stoupenci Macrona, přičemž ani jedna nemá sama většinu. Šéfka poslaneckého klubu krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penová ve středu za hlavního viníka současné krize označila prezidenta Macrona, který v létě vyvolal předčasné parlamentní volby. Radikální levice Macrona přímo vyzvala, aby rezignoval. "Mandát, který jste mi demokraticky svěřili, je pětiletý mandát, a já jej budu naplno vykonávat až do jeho konce," reagoval dnes prezident. Odpovědnost za současnou situaci připsal RN a levicovým stranám, které se při středečním hlasování o důvěře vládě spojily Barnierovu kabinetu. "Vybrali si chaos," citovala jej agentura AP. Podle veřejnoprávní společnosti France TV Macron začne v pátek jednat s lídry některých politických stran včetně socialistů, kteří ve středu hlasovali proti vládě Barniera. Ten dnes podal demisi, Macron jej ale požádal, aby zůstal ve funkci do jmenování nástupce. Barnier se premiérem stal 5. září a jeho působení bude podle médií nejkratší ze všech předsedů vlád od začátku páté francouzské republiky v roce 1958. Barnier od začátku neměl v Národním shromáždění stabilní většinu a při přípravě rozpočtu se snažil získat vedle podpory Macronova tábora také hlasy RN. Nepřistoupil však na všechny požadavky strany Le Penové, která nyní uvádí, že neúspěšný rozpočtový návrh by byl horší než aktuální rozpočet Francie. Francie je jednou z nejzadluženějších zemí Evropské unie a Barnier chtěl v příštím roce snížit růst dluhu skrze kombinaci výdajových škrtů a zvýšení daní. Když bylo jasné, že potřebnou podporu v dolní komoře parlamentu nemá, pokusil se plány prosadit bez souhlasu poslanců, což vedlo k vyslovení nedůvěry. Francii podle deníku Le Monde teoreticky hrozí ochromení státu podobné americkému "shutdownu", když zákonodárci do konce roku nezakročí. Krize kolem rozpočtu zároveň má už nyní reálné dopady, na začátku týdne francouzské náklady na půjčování poprvé překročily ty řecké. lex mka

Macronova pýcha, tvrdohlavost či obětovaná demokracie, píše tisk o Francii

Berlín/Londýn/Paříž 4. září (ČTK) - Ve Francii po červencových volbách chybí kultura kompromisu a převládla ideologická tvrdohlavost, napsal o neschopnosti sestavit novou francouzskou vládu německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Statický prezident Emmanuel Macron bez fantazie a v pasti, píše belgický list La Libre. Jako by ani žádné volby nebyly, konstatuje španělský El País. Také další evropské deníky se shodují, že Francie je zatím ve slepé uličce a vinu na tom nese zejména Macron, píše v analýze Le Monde. Macron v červnu nečekaně vyhlásil předčasné parlamentní volby. Vyhrála v nich levicová aliance, ale nezískala většinu v Národním shromáždění. Tu ale nemají ani druzí Macronovi centristé, ani třetí krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové. Při hledání premiéra, který by nebyl okamžitě svržen, už padlo mnoho jmen, ale nikdo za osm týdnů nebyl sestavením vlády pověřen. Macron právě vede čtvrté kolo vyjednávání napříč stranickým spektrem. "Pokořený prezident se musí naučit skromnosti," píše v titulku svého komentáře britský The Guardian. "Macronovo odmítání jmenovat levicovou menšinovou vládu byla chyba. Prohrál volby, měl by opustit ring," dodává The Guardian. Píše také, že Macron nejprve způsobil chaos, pak se párkrát ukázal v souvislosti s olympijskými hrami v Paříži a pak se na většinu léta schoval ve své rezidenci na jihu Francie. Svou snahou mít vše pod kontrolou Macron škodí zájmům vlastní země, uzavírá britský deník. Macron by mohl ukončit politickou blokádu, ale dává si načas a vede jednání velmi autoritářsky, píše německý FAZ. Macron navíc odmítl vítězné levicové koalici svěřit vedení vyjednávání o možné vládě, dodává. "Televizní moderátoři, články, politici i pozorovatelé mluví jen o Macronovi. Zastavit se u něj by ale znamenalo zapomenout, že francouzští voliči svým hlasováním v červnu přemístili mocenské centrum z Elysejského paláce směrem k politickým stranám," píše La Libre. V parlamentní demokracii by bylo normální svěřit snahy o sestavení vlády vítězi voleb. Macron ale "dal přednost mikromanagementu, jako by nedovedl přijmout důsledky své sázky na předčasné volby. Francouzi hlasovali pro změnu, odmítli jeho vládu a podpořili opoziční strany, přičemž politická moc se přesunula z Elysejského paláce do parlamentu. Nevystupuje jako neutrální arbitr ústavy, ale jako politik, který se snaží chránit svůj odkaz," píše britský ekonomický deník The Financial Times. "Při tom všem byla obětována demokracie," píše berlínský deník Die Tageszeitung. "Macron svými manévry podvedl voliče a voličky a připravil je o jejich hlas," dodává. Francouzská média očekávala, že Macron oznámí, koho jmenuje premiérem, dnes večer. To se však nakonec nestalo. Podle agentury AFP to ukazuje, že prezident zřejmě nejmenuje v příštích dnech ani jednoho z kandidátů, o kterých nejvíce uvažoval v poslední době. Jednalo se o bývalého premiéra Bernarda Cazeneuvea, který byl členem socialistické strany, a představitele pravicových Republikánů Xaviera Bertranda. V kuloárech se dnes začalo spekulovat, že Macron se nyní zabývá možností, že by jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího vyjednavače Evropské unie o brexitu Michela Barniera. Zdroj blízký prezidentovi řekl agentuře AFP, že hlavním kritériem je i nadále "záruka, že nová vláda nebude ihned svržena ve velice rozdrobeném Národním shromáždění". Ve francouzském systému vlády nežádají parlament o důvěru, většina poslanců může však kabinety odvolat. jkh lsa zdp abl

Macron vyzval k desetiprocentnímu snížení běžné spotřeby energií

Paříž 5. září (ČTK) - V případě nedostatku plynu letos v zimě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se Německo a Francie vzájemně podpoří. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem. Podle Macrona je nejlepší energií ta, kterou Francouzi nespotřebují. V této souvislosti vyzval k desetiprocentnímu snížení běžné spotřeby energií. "Německo potřebuje náš plyn a my potřebujeme elektřinu ze zbytku Evropy, zejména z Německa," uvedl Macron podle agentury Reuters. Dodal, že Francie podporuje společný nákup plynu na evropské úrovni. Francie rovněž podle Macrona podporuje zastropování ceny ruského plynu přenášeného plynovody. Právě to je jedním z návrhů Evropské komise na zmírnění současné energetické krize, o kterém dnes hovořila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. "Jestliže komise navrhne zastropovat cenu plynu přenášeného plynovody z Ruska, Francie podpoří takové opatření, které bude v souladu se sankční politikou a snížením cen," uvedl francouzský prezident na tiskové konferenci. Macron dodal, že trh s elektřinou v Evropské unii je třeba ve střednědobém horizontu reformovat s cílem zajistit, aby ceny byly více v souladu se skutečnými výrobními náklady. Podle současných pravidel v EU cenu elektřiny na trhu určuje ta nejdražší elektrárna, to znamená plynová. Francie chce rozvíjet všechna energetická propojení, která "dávají smysl", dodal Macron. Nevidí nicméně potřebu zvyšovat kapacitu plynovodů mezi Španělskem a Francií. V posledních týdnech podle něj plynovody mezi Španělskem a Francií fungovaly jen z poloviny své kapacity a zejména ve směru do Španělska. Jak francouzský prezident v souvislosti se svou výzvou týkající se snížení spotřeby energií v následujících týdnech a měsících uvedl, jde o krok, který by měl předejít riziku "přidělování energie" a přerušení dodávek. Varoval, že pokud nebude dobrovolné úsilí dostatečné, bude nutné zvážit vynucené úspory energie. Odborníci nyní připravují plány možných energetických přídělů, "pro případ, že by to bylo potřeba", řekl. Přerušení dodávek by byla "ta poslední možnost", dodal. Francouzi by podle něj měli šetřit energií mimo jiné tím, že ztlumí topení či klimatizaci. tes jrm

Macron slíbil Sahelu pomoc v boji proti islámským radikálům
Cotonou 27. července (ČTK) - Francie je připravená vyhovět žádosti Beninu a dalších zemí regionu o podporu v boji proti islámským radikálům. Po dnešním Macronově příjezdu do Beninu to oznámila s odvoláním na nejmenovaného francouzského představitele agentura Reuters. Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl slavnostně uveden do funkce
Paříž 7. května (ČTK) - Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl dnes v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Francouzský prezident Macron přijal kancléře Scholze, oslovil ho "drahý Olafe"
Paříž 10. prosince (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes přijal nového německého kancléře Olafa Scholze. Ten se úřadu ujal ve středu a Paříž je cílem jeho první zahraniční cesty. Odsud zamíří do Bruselu, kde se sejde se šéfy klíčových institucí Evropské unie a také s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

SLOVNÍK NAJÍT