Macron

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Macron". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Macron je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Macronova pýcha, tvrdohlavost či obětovaná demokracie, píše tisk o Francii

Berlín/Londýn/Paříž 4. září (ČTK) - Ve Francii po červencových volbách chybí kultura kompromisu a převládla ideologická tvrdohlavost, napsal o neschopnosti sestavit novou francouzskou vládu německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Statický prezident Emmanuel Macron bez fantazie a v pasti, píše belgický list La Libre. Jako by ani žádné volby nebyly, konstatuje španělský El País. Také další evropské deníky se shodují, že Francie je zatím ve slepé uličce a vinu na tom nese zejména Macron, píše v analýze Le Monde. Macron v červnu nečekaně vyhlásil předčasné parlamentní volby. Vyhrála v nich levicová aliance, ale nezískala většinu v Národním shromáždění. Tu ale nemají ani druzí Macronovi centristé, ani třetí krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové. Při hledání premiéra, který by nebyl okamžitě svržen, už padlo mnoho jmen, ale nikdo za osm týdnů nebyl sestavením vlády pověřen. Macron právě vede čtvrté kolo vyjednávání napříč stranickým spektrem. "Pokořený prezident se musí naučit skromnosti," píše v titulku svého komentáře britský The Guardian. "Macronovo odmítání jmenovat levicovou menšinovou vládu byla chyba. Prohrál volby, měl by opustit ring," dodává The Guardian. Píše také, že Macron nejprve způsobil chaos, pak se párkrát ukázal v souvislosti s olympijskými hrami v Paříži a pak se na většinu léta schoval ve své rezidenci na jihu Francie. Svou snahou mít vše pod kontrolou Macron škodí zájmům vlastní země, uzavírá britský deník. Macron by mohl ukončit politickou blokádu, ale dává si načas a vede jednání velmi autoritářsky, píše německý FAZ. Macron navíc odmítl vítězné levicové koalici svěřit vedení vyjednávání o možné vládě, dodává. "Televizní moderátoři, články, politici i pozorovatelé mluví jen o Macronovi. Zastavit se u něj by ale znamenalo zapomenout, že francouzští voliči svým hlasováním v červnu přemístili mocenské centrum z Elysejského paláce směrem k politickým stranám," píše La Libre. V parlamentní demokracii by bylo normální svěřit snahy o sestavení vlády vítězi voleb. Macron ale "dal přednost mikromanagementu, jako by nedovedl přijmout důsledky své sázky na předčasné volby. Francouzi hlasovali pro změnu, odmítli jeho vládu a podpořili opoziční strany, přičemž politická moc se přesunula z Elysejského paláce do parlamentu. Nevystupuje jako neutrální arbitr ústavy, ale jako politik, který se snaží chránit svůj odkaz," píše britský ekonomický deník The Financial Times. "Při tom všem byla obětována demokracie," píše berlínský deník Die Tageszeitung. "Macron svými manévry podvedl voliče a voličky a připravil je o jejich hlas," dodává. Francouzská média očekávala, že Macron oznámí, koho jmenuje premiérem, dnes večer. To se však nakonec nestalo. Podle agentury AFP to ukazuje, že prezident zřejmě nejmenuje v příštích dnech ani jednoho z kandidátů, o kterých nejvíce uvažoval v poslední době. Jednalo se o bývalého premiéra Bernarda Cazeneuvea, který byl členem socialistické strany, a představitele pravicových Republikánů Xaviera Bertranda. V kuloárech se dnes začalo spekulovat, že Macron se nyní zabývá možností, že by jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího vyjednavače Evropské unie o brexitu Michela Barniera. Zdroj blízký prezidentovi řekl agentuře AFP, že hlavním kritériem je i nadále "záruka, že nová vláda nebude ihned svržena ve velice rozdrobeném Národním shromáždění". Ve francouzském systému vlády nežádají parlament o důvěru, většina poslanců může však kabinety odvolat. jkh lsa zdp abl

Srbsko koupí 12 nových francouzských stíhaček Rafale

Bělehrad 29. srpna (ČTK) - Srbsko nakoupí 12 nových stíhaček Rafale od francouzského výrobce Dassault Aviation. Oznámil to dnes v Bělehradě srbský prezident Aleksandar Vučić po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Srbsko za 12 stíhacích letounů zaplatí 2,7 miliardy eur (téměř 68 miliard korun). Příslušnou smlouvu dnes podepsali srbský ministr obrany Bratislav Gašić a šéf francouzského výrobce Eric Trappier. Dohoda zahrnuje i ujednání o pomocné logistice či náhradních dílech. 'Srbsko bude vlastnit tucet zcela nových letounů,' řekl Vučić podle agentury Reuters. 'Přispěje to k výraznému posílení operačních schopností naší armády,' dodal prezident balkánské země, která zatím není ani členem NATO, ani EU. Podle Reuters ale nákup stíhaček signalizuje výrazný posun v bezpečnostních a politických vztazích Srbska, a to směrem od Ruska, které dosud bylo jeho tradičním spojencem a dodavatelem zbraní. Macron řekl, že Evropa potřebuje silné a demokratické Srbsko, zatímco Bělehrad potřebuje 'silnou a suverénní EU'. 'To, že si Srbsko vybralo stíhačky Rafale, je v tomto kontextu jasné rozhodnutí pro dlouhodobé spojenectví mezi našimi dvěma zeměmi,' dodal Macron. Stíhačky Rafale si pro modernizaci svého letectva ještě dříve než Bělehrad vybral i hlavní regionální rival Srbska. Letos v dubnu do Chorvatska přiletělo prvních šest z celkem 12 stíhacích letounů Rafale, které balkánská země zakoupila od Francie. Druhá polovina letky má dorazit začátkem příštího roku. Záhřeb podepsal s Paříží dohodu o nákupu letounů v listopadu 2021, tedy tři měsíce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Smluvená cena za všechny stroje činila 999 milionů eur (25,3 miliardy korun). Po Francii a Řecku se Chorvatsko stalo třetí zemí Evropské unie, která si francouzské stroje pořídila. zdp msk mtw

Macron slíbil Sahelu pomoc v boji proti islámským radikálům

Cotonou 27. července (ČTK) - Francie je připravená vyhovět žádosti Beninu a dalších zemí regionu o podporu v boji proti islámským radikálům. Po dnešním Macronově příjezdu do Beninu to oznámila s odvoláním na nejmenovaného francouzského představitele agentura Reuters. Francouzský prezident je na čtyřdenní cestě po západní a střední Africe a v úterý navštívil Kamerun. Ve snaze zlepšit napjaté vztahy mezi Paříží a Yaoundé navrhl ustavit komisi historiků, která vyjasní dějiny v koloniálním období, jež skončilo roku 1960. Benin čelí podobně jako další země u Guinejského zálivu stupňujícím se útokům radikálů hlásícím se k Al-Káidě a Islámskému státu. Jak uvádí Reuters, násilí se šíří na jih z Mali, Burkina Fasa a Nigeru. Zatímco Francie po desetiletém působení stahuje své vojáky z Mali, Benin a Togo v minulých týdnech zažily vlnu útoků a snaží se vybudovat novou strategii boje proti radikálním skupinám. V Kamerunu Macron v úterý řekl, že Francie pomůže státům v oblasti Sahelu, jako je Niger, kam se francouzští vojáci přesouvají z Mali. Paříž chce podle prezidenta "rozšířit operace proti radikálům působícím v zemích Guinejského zálivu". Francie chce pomáhat armádám zemí v regionu a umožnit jim vést pozemní operace. Do zemí, které o to požádají, může Francie poslat své vojáky. Benin ani Togo takové žádosti nevznesly. Mají zájem o francouzskou leteckou podporu a o pomoc v oblasti tajné služby a vojenského vybavení. Po Beninu bude Macron ve středu v Guineji-Bissau. Právě v době Macronovy africké cesty je na africkém kontinentě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který dnes svou cestu ukončí v Etiopii. Předtím byl v Egyptě, Kongu a Ugandě. Afrika se má stát podle AFP prioritou Macronova druhého mandátu v době, kdy o vliv v Africe usilují také Rusko a Čína. "Musíme být lepší a efektivnější," řekl Macron v Kamerunu. Podle něj nemá Francie na vybranou, chce-li si udržet určitý vliv v oblasti svého zájmu ve střední Africe. Trpíme ústrky dvacet let, "možná proto, že jsme zaspali", zatímco Čína, Indie, Rusko, Turecko nebo Německo vedly ofenzívu a zmocnily se značné části trhu, uvedl v Kamerunu Macron. Zatímco v Kamerunu se v 90. letech francouzské podniky podílely na tamní ekonomice ze 40 procent, dnes z deseti. Macron kritizoval ruskou politiku v Africe, i když se kamerunský prezident Paul Biya nepřipojil ke kritikům ruské invaze na Ukrajinu. Podle Macrona provozuje Rusko v Africe "hybridní politiku od dezinformací po nasazování milicí". Africký kontinent by to mělo podle prezidenta znepokojovat. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který je rovněž na návštěvě Afriky, na to na dálku reagoval ujištěním, že Rusko "významně svou roli v Africe posílí". V Ugandě ruský ministr tvrdil, že Rusko nenese odpovědnost za globální energetickou krizi a nedostatek potravin, což je jeden z důsledků války na Ukrajině. Tyto krize "nejsou spojeny s tím, co se děje v rámci speciální vojenské operace" na Ukrajině, prohlásil Lavrov. Stejně jako v Ugandě hodlá i v Etiopii mluvit o posílení vztahů. sva jrm

Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl slavnostně uveden do funkce
Paříž 7. května (ČTK) - Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl dnes v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Francouzský prezident Macron přijal kancléře Scholze, oslovil ho "drahý Olafe"
Paříž 10. prosince (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes přijal nového německého kancléře Olafa Scholze. Ten se úřadu ujal ve středu a Paříž je cílem jeho první zahraniční cesty. Odsud zamíří do Bruselu, kde se sejde se šéfy klíčových institucí Evropské unie a také s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

SLOVNÍK NAJÍT