Scholz

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Scholz". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Scholz je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Německý kancléř Scholz nedostal důvěru poslanců, zemi čekají předčasné volby

Berlín 16. prosince (zpravodaj ČTK) - Německý kancléř Olaf Scholz dnes podle očekávání nedostal při hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, 394 hlasovalo proti kancléři a 116 se hlasování zdrželo. Scholz následně navrhl prezidentovi Frankovi-Walterovi Steinmeierovi, aby sněm rozpustil a určil termín předčasných parlamentních voleb. Podle dřívější dohody několika stran by se měly konat 23. února. Scholz se rozhodl o důvěru požádat poté, co se rozpadla jeho koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), která byla u moci od prosince 2021. V posledních měsících se v kabinetu prohlubovaly spory kolem finanční a hospodářské politiky, až se na počátku listopadu kancléř rozhodl odvolat ministra financí Christiana Lindnera. Jeho FDP pak vládu zcela opustila. Scholz dnes v projevu před hlasováním uvedl, že to bylo "několik týdnů sabotáže" ze strany FDP, které k pádu vlády vedly. Lindner to odmítl. Německo má nyní menšinový kabinet složený ze Scholzovy SPD a zelených, vláda je až do ustavení nového sněmu po volbách plně akceschopná. Spolkový sněm má v tomto volebním období 733 poslanců, hlasování se jich dnes zúčastnilo 717. Aby Scholz dostal důvěru, muselo by ho podpořit 367 z nich. Důvěru mu jich ale vyjádřilo jen 207, kromě jeho sociálních demokratů mezi nimi byli zřejmě i tři členové Alternativy pro Německo (AfD), kteří podle svých slov chtěli zabránit nástupu předsedy CDU Friedricha Merze k moci. Merz je kandidátem opoziční konzervativní unie CDU/CSU na kancléře a je velká šance, že se jím po volbách také stane. Poslanci vládní strany Zelených, jichž je 117, před hlasováním avizovali, že se zdrží. Chtěli tím mimo jiné předejít možnosti, o které se dlouho spekulovalo, že by se celá frakce AfD mohla pokusit vyslovit Scholzovi proti jeho vůli důvěru, a vyvolat tak politický chaos. Podle sobotního průzkumu agentury INSA by nyní volby vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU s 31 procenty hlasů. Na druhém místě by skončila AfD označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, která by dostala 20 procent hlasů. Scholzova SPD by měla 17 procent. Do parlamentu by se dostali ještě zelení s 11 procenty. Nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) by získala sedm procent hlasů. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do parlamentu se dlouhodobě pohybuje FDP. Do Spolkového sněmu by se letos poprvé od roku 1990 nemusela dostat postkomunistická Levice, která je oslabená mimo jiné odštěpením BSW. Původně měli Němci nové poslance vybírat až na konci září. Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může to spojit s konkrétním návrhem zákona, což ale Scholz neučinil. V případě, že důvěru nedostane, může prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy pak do 60 dnů následují předčasné volby. Steinmeier minulý týden uvedl, že chce po hlasování nejprve vést rozhovory se zástupci politických stran, už dříve ale avizoval, že považuje navržený termín 23. února za realistický. V dějinách spolkové republiky se s žádostí o vyslovení důvěry kancléři obrátili na Spolkový sněm už šestkrát. Ve dvou případech - v roce 1982 u kancléře Helmuta Schmidta a v roce 2001 u Gerharda Schrödera - nenásledovaly předčasné volby, protože poslanci šéfovi vlády důvěru vyjádřili. Willy Brandt v roce 1972, Helmut Kohl v roce 1982, Schröder v roce 2005 a nyní i Scholz využili ústavní možnosti požádat o důvěru, aby vyvolali předčasné volby. Po zkušenostech z meziválečné Výmarské republiky autoři Základního zákona, který je německou obdobou ústavy, zakotvili po druhé světové válce silnou pozici kancléře při vyvolávání předčasných voleb. Předchozí možnosti sněmu, aby se sám rozpustil, využili při nástupu k moci ve 30. letech minulého století nacisté. Jaromír Mrhal jd

Konkurenční hospodářské schůzky zvýraznily nesoulad v německé vládě

Berlín 29. října (zpravodaj ČTK) - V Berlíně se dnes konají dvě konkurenční schůzky se zástupci německého hospodářství. Neuspořádala je ale vláda a opozice, nýbrž kancléř Olaf Scholz a jeho ministr financí Christian Lindner. Podle německých médií jsou dvě vrcholné schůzky místo jedné společné dalším důkazem, že spolupráce v koalici sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) nefunguje. Zástupci průmyslu i odborů vyjadřují frustraci z postupu vlády v době, kdy se německému hospodářství mimořádně nedaří. Scholz z SPD pozval minulý týden na dnešní odpolední schůzku do budovy kancléřství zástupce průmyslových svazů, velkých podniků i odborů, nepozval ale ministra financí Lindnera (FDP) ani ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení). FDP proto záhy svolala na stejný den schůzku s jinými zástupci hospodářství, na které navíc pozvala i představitele řemeslníků. Cílem obou schůzek je najít cestu z neuspokojivého hospodářského stavu země. Na začátku října vláda uvedla, že už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Německá ekonomika zaznamenala přitom pokles i loni. Jednání vládních politiků se zástupci průmyslu a odborů se konají den poté, co šéfka podnikové rady Volkswagenu uvedla, že tato největší evropská automobilka v Německu plánuje zavřít nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Německé průmyslové svazy žádají po vládě rozsáhlé strukturální reformy: nižší ceny energií, méně byrokracie, opatření pro potlačení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil či investice do infrastruktury. Vláda SPD, Zelených a FDP sice před časem představila "iniciativu pro hospodářský růst", podle zástupců průmyslu ale nejde dostatečně daleko. Podle Scholze by z jednání, která se dnes mají konat za zavřenými dveřmi a bez následné tiskové konference, měla vzejít "nová průmyslová politika" a konkrétní opatření, jak postavit německé hospodářství opět na nohy. Ministr průmyslu Habeck, který na kancléřovu schůzku nedostal pozvání, zveřejnil v reakci na ni dokument, v němž představuje vlastní návrh řešení hospodářské situace. Jeho základem je zvláštní investiční fond. Lindner svolal "na truc" vlastní schůzku se zástupci hospodářství a řemeslníků. Liberální ministr financí přitom prosazuje ve vládě úsporný kurz a trvá na dodržování takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které brání zadlužování země. Dnešní konkurenční schůzky ale podle německých médií spíše než o stavu německého hospodářství vypovídají o stavu německé koaliční vlády 11 měsíců před termínem řádných parlamentních voleb. Podle médií přitom není vyloučeno, že se zvýšila pravděpodobnost konání předčasných voleb do Spolkového sněmu. Už několik týdnů se spekuluje, že by se mohly konat už 9. března. Otázkou tak zůstává, kdo nakonec učiní první krok ke konci vládní spolupráce. Podle některých médií by to mohl udělat sám kancléř, podle jiných je hlavním kandidátem šéf svobodných demokratů Lindner. Jemu by se ovšem takový krok mohl nejvíc vymstít, podle současných průzkumů veřejného mínění by se totiž po případných předčasných volbách FDP nemusela vůbec dostat do parlamentu. Po neúspěchu FDP v několika zářijových zemských volbách Lindner avizoval "podzim velkých rozhodnutí". V nedávném rozhovoru poskytnutém ČTK a dalším zahraničním novinářům ale řekl, že svrhnout vládu, která dosahuje pokroku a plní požadavky občanů, by bylo pošetilé. Otázkou tak zůstává, zda v jeho očích Scholzova vláda stále dosahuje pokroku. Rozhodujícím momentem pro budoucnost německé vlády by mohl být výsledek sporu o podobu rozpočtu na příští rok, o níž se bude rozhodovat v parlamentu v polovině listopadu. Německá vláda by se ale mohla ještě semknout tváří v tváří vnější hrozbě. Tu by mohlo představovat případné vítězství republikána Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech, které se uskuteční za týden. Jaromír Mrhal spr

Macron vyzval k desetiprocentnímu snížení běžné spotřeby energií

Paříž 5. září (ČTK) - V případě nedostatku plynu letos v zimě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se Německo a Francie vzájemně podpoří. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem. Podle Macrona je nejlepší energií ta, kterou Francouzi nespotřebují. V této souvislosti vyzval k desetiprocentnímu snížení běžné spotřeby energií. "Německo potřebuje náš plyn a my potřebujeme elektřinu ze zbytku Evropy, zejména z Německa," uvedl Macron podle agentury Reuters. Dodal, že Francie podporuje společný nákup plynu na evropské úrovni. Francie rovněž podle Macrona podporuje zastropování ceny ruského plynu přenášeného plynovody. Právě to je jedním z návrhů Evropské komise na zmírnění současné energetické krize, o kterém dnes hovořila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. "Jestliže komise navrhne zastropovat cenu plynu přenášeného plynovody z Ruska, Francie podpoří takové opatření, které bude v souladu se sankční politikou a snížením cen," uvedl francouzský prezident na tiskové konferenci. Macron dodal, že trh s elektřinou v Evropské unii je třeba ve střednědobém horizontu reformovat s cílem zajistit, aby ceny byly více v souladu se skutečnými výrobními náklady. Podle současných pravidel v EU cenu elektřiny na trhu určuje ta nejdražší elektrárna, to znamená plynová. Francie chce rozvíjet všechna energetická propojení, která "dávají smysl", dodal Macron. Nevidí nicméně potřebu zvyšovat kapacitu plynovodů mezi Španělskem a Francií. V posledních týdnech podle něj plynovody mezi Španělskem a Francií fungovaly jen z poloviny své kapacity a zejména ve směru do Španělska. Jak francouzský prezident v souvislosti se svou výzvou týkající se snížení spotřeby energií v následujících týdnech a měsících uvedl, jde o krok, který by měl předejít riziku "přidělování energie" a přerušení dodávek. Varoval, že pokud nebude dobrovolné úsilí dostatečné, bude nutné zvážit vynucené úspory energie. Odborníci nyní připravují plány možných energetických přídělů, "pro případ, že by to bylo potřeba", řekl. Přerušení dodávek by byla "ta poslední možnost", dodal. Francouzi by podle něj měli šetřit energií mimo jiné tím, že ztlumí topení či klimatizaci. tes jrm

Německo chystá pro obyvatele další balík inflačních úlev za 65 miliard eur
Berlín 4. září (ČTK) - Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Německo chystá pro obyvatele další balík inflačních úlev za 65 miliard eur
Berlín 4. září (ČTK) - Německo chystá další balík opatření, která mají ochránit spotřebitele a podniky před dopady prudce rostoucí inflace, v hodnotě 65 miliard eur (1,6 bilionu korun). Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na dokument, který zveřejnila německá vláda. Přednáška kancléře Spolkové republiky Německo Olafa Scholze
Praha 29. srpna (ČTK) - Dnešní přednáška německého kancléře Olafa Scholze, kterou přednesl v Karolinu na Karlově univerzitě na téma Budoucnost Evropy. Projev byl v němčině, český překlad byl přepsán ze tlumočeného záznamu, který zveřejnila na svých stránkách Univerzita Karlova: Vážená paní rektorko profesorko Králíčková, vážené dámy a pánové prorektoři, vážení členové fakult, vážený pane ministře Beku, excelence, milé studentky, milí studenti, dámy a pánové. Prokuratura v Hamburku nebude vyšetřovat Scholze v případě daňových úniků
Berlín 16. srpna (ČTK) - Státní zastupitelství v Hamburku nevidí důvod, proč zahájit vyšetřování německého kancléře Olafa Scholze v případě daňových úniků týkajících se takzvaných cum-ex transakcí. Dnes to uvedl mluvčí úřadu. Scholz: O zákazu dovozu ruského zlata rozhodne EU, účast na G20 je otevřená
Berlín 27. června (zpravodaj ČTK) - O zákazu dovozu zlata z Ruska, který v neděli oznámil na okraj summitu velkých světových ekonomik G7 americký prezident Joe Biden, bude Evropská unie jednat. Dnes to v rozhovoru s televizí ZDF řekl německý kancléř Olaf Scholz. Putin si Scholzovi stěžoval na zablokování rozhovorů a na nacisty
Moskva 13. května (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem o evakuaci civilistů z oceláren Azovstal, poslední ukrajinské bašty v přístavním městě Mariupol u Azovského moře. Německá vláda poskytne spolkovým zemím dvě miliardy eur na uprchlíky
Berlín 7. dubna (ČTK) - Německá vláda poskytne pro letošní rok spolkovým zemím dvě miliardy eur (49 miliard Kč) na ukrajinské uprchlíky, kteří navíc od 1. června získají přístup k základnímu sociálnímu pojištění. Scholz při návštěvě Izraele vyjádřil hluboké znepokojení nad válkou na Ukrajině
Jeruzalém 2. března (ČTK) - Německý kancléř Olaf Scholz dnes při návštěvě Izraele vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskou agresí na Ukrajině. Vyzval k okamžitému ukončení bojů a zdůraznil, že musí skončit veškeré útoky na civilisty. Francouzský prezident Macron přijal kancléře Scholze, oslovil ho "drahý Olafe"
Paříž 10. prosince (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes přijal nového německého kancléře Olafa Scholze. Ten se úřadu ujal ve středu a Paříž je cílem jeho první zahraniční cesty. Odsud zamíří do Bruselu, kde se sejde se šéfy klíčových institucí Evropské unie a také s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

SLOVNÍK NAJÍT