Německo omezí migrantům dávky a výplatu hotovosti, shodl se Scholz s regiony
Berlín 7. listopadu (zpravodaj ČTK) - Německo omezí dávky pro žadatele o azyl a výplatu části finančních výhod převede z hotovosti na předplacenou kartu. Na nočním jednání se na tom dohodl kancléř Olaf Scholz s premiéry německých spolkových zemí. Německá vláda rovněž začne regionům za běžence platit podle jejich skutečného počtu, stávající systém počet žadatelů o azyl nezohledňoval. Bavorský premiér Markus Söder a jeho saský kolega Michael Kretschmer s výsledky spokojeni nejsou, podle nich potřebuje Německo zásadní změnu migrační politiky.
Německé regiony jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené a na hraně svých ubytovacích a finančních kapacit. Premiéři proto mimo jiné žádali změnu současného systému paušálních plateb, kdy z rozpočtu spolkové země dostávaly každý rok jednorázovou částku. Její aktuální výše je letos 3,7 miliardy eur (zhruba 91 miliard Kč). Nově bude spolková vláda ročně zemím platit 7500 eur (184.000 Kč) za migranta. Tato částka je nižší oproti očekávání regionů, které původně požadovaly 10.500 eur (258.000 Kč).
Zemští premiéři před jednáním hovořili o nezbytnosti omezení sociálních výhod, které považují za jeden z hlavních důvodů, proč migranti do Německa míří. Se Scholzem se pak dohodli, že žadatelé o azyl budou dostávat základní dávky 36 měsíců místo stávajících 18 měsíců, teprve poté budou mít nárok na další sociální plnění. To podle závěrečného dokumentu po jednání Scholze a premiérů povede k úsporám ve výši stovek milionů eur ročně.
Část pomoci budou v budoucnu migranti dostávat v podobě předplacené karty a ne jako výplatu hotovosti. Premiéři poukazovali na to, že mnozí azylanti vyplacené dávky obratem převádí do svých vlastí a že část peněz také končí v rukách převáděčů.
Dohoda Scholze a premiérů rovněž počítá se zrychlením azylových řízení. První rozhodnutí by tak Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) vydával do šesti měsíců od podání žádosti, v případě zemí s nízkým počtem uznaných azylových žádostí to bude ještě rychleji.
Důrazněji se chce Německo zaměřit také na deportace neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců, kteří jsou v Německu nelegálně. Některé země ale návrat svých občanů z Německa odmítají či komplikují, což vede k průtahům. Scholz s premiéry se shodli na tom, že Berlín bude usilovat o uzavření migračních dohod s takovými státy a že pobídkou v takovém případě může být nabídka legálního přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků.
V zájmu lepší integrace migrantů do německé společnosti a zachování sociálního smíru vznikne podle závěrečného dokumentu komise. Její práce s řízením migrace bude vycházet mimo jiné z účasti občanské společnosti, církví, odborů, vědců nebo neziskových organizací.
V Německu letos do konce září požádalo o azyl přes 250.000 lidí, což je více než za celý loňský rok. Očekává se, že do konce roku počet azylových žádostí dosáhne 300.000.
Jednání Scholze s regiony, které trvalo takřka devět hodin, začalo v pondělí se značným zpožděním. Důvodem byly průtahy v předchozí samostatné schůzce zemských premiérů, na které šéfové vlád z konzervativní unie CDU/CSU vystoupili s novými požadavky. Mimo jiné Sasko a Bavorsko zdůrazňovaly potřebu vedení azylových řízení mimo území EU a stanovení limitu na počet migrantů, které je Německo schopné integrovat do společnosti. Do závěrečného dokumentu, který má 16 stránek a další dvě stránky dodatků, si Söder s Kretschmerem nechali zaprotokolovat své výhrady.
V tomto prohlášení Sasko s Bavorskem uvádí, že bez zásadního obratu migrační politiky a bez rázného omezení nelegální migrace čelí obce naprostému přetížení a země riziku politické nestability. Obě spolkové země, které sousedí s Českem, dále vyzývají k přehodnocení podmínek práva na azyl zaručeného německou ústavou a také k převedení azylových řízení do třetích zemí. S odkazem na nynější vlnu antisemitských projevů v Německu především v řadách lidí s migračním původem konstatovaly Bavorsko se Saskem, že ti, kdo se k německým hodnotám a ústavě nehlásí, nemohou mít v zemi budoucnost. "U dvojích občanství pak v takových případech musí být možné odebrání německého pasu," dodaly Bavorsko se Saskem.
Aleš Zápotocký jd - sdílejte článek
Následuje: UBS měla za kvartál ztrátu 785 mil. USD kvůli nákladům na převzetí Credit Suisse
Curych 7. listopadu (ČTK) - Největší švýcarská banka UBS vykázala za třetí čtvrtletí ztrátu 785 milionů dolarů (18 miliard Kč). Mohou za to náklady 2,1 miliardy dolarů spojené s převzetím konkurenční Credit Suisse, které banka zaúčtovala. Firma o tom dnes informovala ve výsledcích hospodaření. Analytici v průzkumu UBS očekávali ztrátu 444 milionů dolarů. Bez zahrnutí dopadu spojeného s převzetím vykázala UBS základní zisk 844 milionů dolarů. "Credit Suisse rychle začleňujeme a v prvním celém čtvrtletí po akvizici jsme dosáhli základní ziskovosti skupiny," uvedl generální ředitel UBS Sergio Ermotti. Credit Suisse se letos v březnu dostala do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány, které dojednaly záchranu banky v podobě jejího převzetí rivalem UBS. Řešení se tak stalo prvním spojením dvou globálních a systémově významných bank. (pokračování...)
Curych 7. listopadu (ČTK) - Největší švýcarská banka UBS vykázala za třetí čtvrtletí ztrátu 785 milionů dolarů (18 miliard Kč). Mohou za to náklady 2,1 miliardy dolarů spojené s převzetím konkurenční Credit Suisse, které banka zaúčtovala. Firma o tom dnes informovala ve výsledcích hospodaření. Analytici v průzkumu UBS očekávali ztrátu 444 milionů dolarů. Bez zahrnutí dopadu spojeného s převzetím vykázala UBS základní zisk 844 milionů dolarů. "Credit Suisse rychle začleňujeme a v prvním celém čtvrtletí po akvizici jsme dosáhli základní ziskovosti skupiny," uvedl generální ředitel UBS Sergio Ermotti. Credit Suisse se letos v březnu dostala do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány, které dojednaly záchranu banky v podobě jejího převzetí rivalem UBS. Řešení se tak stalo prvním spojením dvou globálních a systémově významných bank. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Německo omezí migrantům dávky a výplatu hotovosti, shodl se Scholz s regiony' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Sociální problematika (sop) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2023110702579|507779. Vydána 07.11.2023 9:18:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Německo omezí migrantům dávky a výplatu hotovosti, shodl se Scholz s regiony' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Sociální problematika (sop) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2023110702579|507779. Vydána 07.11.2023 9:18:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.