Vedení frakce německých Zelených podpoří delší chod jaderných elektráren

Berlín 18. října (zpravodaj ČTK) - Poslanecká frakce německých Zelených doporučí svým členům, aby podpořili pondělní rozhodnutí spolkového kancléře Olafa Scholze o prodloužení chodu všech tří zbývajících jaderných elektráren do jara příštího roku. Dnes to na tiskové konferenci prohlásila spolupředsedkyně frakce Zelených Britta Hasselmannová. Německo chtělo původně odpojit poslední reaktory na konci loňského roku, ministr hospodářství ze Zelené Robert Habeck ale v září oznámil, že dvě nukleární elektrárny zůstanou kvůli energetické krizi jako rezerva provozuschopné do jara a třetí se podle plánu odpojí. Liberální ministr financí Christian Lindner chtěl zachovat v chodu všechna tři zařízení, a to do roku 2024. Do sporu mezi Habeckem, který je odpovědným za energetickou bezpečnost, a Lindnerem kvůli nemožnosti najít kompromis vstoupil kancléř. Ten oběma ministrům oznámil, že z pozice šéfa vlády rozhodl, že Německo zachová provoz všech tří jaderných elektráren nejdéle do 15. dubna 2023. Vláda nyní předloží Spolkovému sněmu návrh zákona, který takový krok umožní. Rozhodnutí kancléře Lindner přivítal. Postup ocenil i Habeck, který v televizi ARD řekl, že Scholz tímto krokem podstoupil riziko. "Nyní vyzývám, abychom se touto cestou také vydali, protože všechno ostatní by bylo politicky a státně nezodpovědné," řekl Habeck. Změna zákonů tak do jara umožní provozovat nejen jaderné elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku, ale také nukleární zařízení Emsland v Dolním Sasku. Habeck původně s uzavřením Emslandu počítal. Zelení kancléřovo rozhodnutí přijali rezervovaně, neboť minulý týden v pátek na stranickém sjezdu podpořili pouze dočasné zachování provozu dvou elektráren, a ne všech tří. Dnes ale Hasselmannová z vedení frakce Zelených novinářům řekla, že kancléřův mocenský zásah spor ve vládě ukončil. Zelení nadále považují zachování provozu Emslandu za zbytečné, ale Hasselmannová doporučuje kancléřův postoj podpořit. O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Spolkový sněm odklon od jaderné energetiky zakotvil zákonem, který teď musejí poslanci upravit. Trojice posledních nukleárních elektráren bude formálně na konci roku převedena do rezervy. Habeck už ale na konci září řekl, že kvůli napjaté situaci na energetickém trhu po ruské invazi na Ukrajinu je pravděpodobné, že Neckarwestheim 2 a Isar 2 bude nezbytné v zájmu bezpečnosti a síťové stability ponechat po celou dobu připojené k síti. Aleš Zápotocký spr - sdílejte článek