Velká Morava

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Velká Morava". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Velká Morava je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Klenotnice Velké Moravy v Modré představuje raně středověké šperky

Modrá (Uherskohradišťsko) 20. června (ČTK) – Dnes zpřístupněná Klenotnice Velké Moravy v Modré na Uherskohradišťsku představuje návštěvníkům raně středověké šperky a další artefakty. Pocházejí především z 9. století. Lidé mohou v prostoru, který má podobu podzemního panteonu, obdivovat na 200 předmětů. Tvoří absolutní špičku nálezů z velkomoravského období, řekl dnes novinářům vědecký pracovník Moravského zemského muzea Luděk Galuška. Je tvůrcem námětu, libreta a scénáře výstavy, která je v Klenotnici nainstalovaná. Drtivá většina předmětů jsou podle Galušky originály, které byly v minulosti vystavované jen zcela výjimečně. 'Výstava má nějakou koncepci. A já jsem ji směřoval na elity Velké Moravy, samozřejmě. Klenotnice Velké Moravy, co jiného než klenoty, a ty vlastnila elitní vrstva tehdejší společnosti. To znamená knížata, velmoži, jejich manželky, ale i děti,' řekl Galuška. Výstava je rozdělena na dvě části. V jedné si lze prohlédnout typické předměty pro velkomoravského velmože, kupříkladu opasková kování nebo zdobené dýky, meče, sekery a ostruhy, které symbolizovaly jejich postavení. Ve druhé jsou prezentovány předměty typické pro ženy, mezi nimi zlaté a stříbrné náušnice nebo náhrdelníky. 'Moje snaha byla dát sem celé nálezové hrobové celky,' uvedl Galuška. Historická cena vystavených předmětů je podle něj nevyčíslitelná. Pocházejí z několika významných velkomoravských lokalit, například ze Starého Města, Uherského Hradiště-Sadů, Modré, Mikulčic nebo Pohanska u Břeclavi. V centrální vitríně návštěvníci uvidí i zvon ze slovenské Bojné. Nálezy doplňují antropologické rekonstrukce naznačují možnou podobu členů vládnoucího rodu Mojmírovců. Zasazené jsou do panoramatických scén, které zachycují důležité momenty vzniku a existence moravského státu. Klenotnice rozšířila expozice v Archeoskanzenu Modrá, který se nachází v místě původního velkomoravského osídlení. Napodobuje slovanské opevněné sídliště z doby Velké Moravy, v provozu je 20 let. 'Doba ukázala, že je nezbytné ukázat návštěvníkům nejen to, jak Velkomoravané žili v 9. století, ale i jejich krásné šperky,' řekl dnes ČTK starosta Modré Miroslav Kovářík (BEZPP, za Pro Modrou společně), který vybudování Klenotnice inicioval. Umění Velké Moravy považuje za jedinečné. 'My se obdivujeme královským šperkům, přemyslovským šperkům a podobně, které jsou mohutné, krásné. Ale umělecké zpracování Velké Moravy je na neskutečné výši. Je to něco, co se teprve teď snažíme rozluštit, snažíme se přijít na ty technologie. A jemnost velkomoravských šperků je unikátem v rámci celé Evropy,' doplnil Kovářík. Hlavní část stavby stála téměř 52,4 milionu korun. Z toho 38,5 milionu pokryla dotace z evropských fondů, osm milionů činil příspěvek Zlínského kraje a přes 2,3 milionu uvolnil stát. Zbývající část financovala obec, která pořádá i sbírku na výrobu vědeckých replik šperků a okras. Celkové náklady po dokončení vybavení a navazujících technologií odhadl starosta na 70 milionů korun. chv ver

Archeologové zkoumají velkomoravské šperky, tentokrát i elektronovým mikroskopem

Brno 17. března (ČTK) - Dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Moravského zemského muzea zkoumá soubor 800 šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti. Výstupem projektu, který potrvá do roku 2027, bude výstava v Moravském zemském muzeu doprovázená detailním katalogem, uvedl řešitel a odborný garant projektu Lumír Poláček. Závěrečná výstava bude nejviditelnějším výstupem pro veřejnost, odborníci ale počítají s řadou dalších výstupů a nových materiálů, které zkoumáním získají. Od podrobných databází přes detailní dokumentaci každého z 800 artefaktů až po odborné články o výsledcích svého bádání. 'Každý šperk je zdokumentován rentgenem, poté vyfotografován, co nejšetrněji očištěn, prozkoumán optickým i elektronovým mikroskopem. Poté projde profesionální fotodokumentací založenou na principech fotogrammetrie. Při ní získáme přes 200 fotografií předmětu, z nichž je poté možné vytvořit 3D model. Nakonec je předmět znovu restaurován, konzervován a poté bezpečně uložen. Část výzkumu probíhá v Brně, další část pak na archeologické základně v Mikulčicích,' uvedla koordinátorka projektu Šárka Krupičková. Kromě detailního zkoumání šperků odborníci doufají, že se jim podaří najít mezi šperky z velkomoravských hrobů v Mikulčicích a ve Starém Městě a Uherském Hradišti podobnosti nebo rozdíly, které by napověděly více o jejich původu. 'Slibujeme si, že se nám podaří identifikovat práci různých dílen a zjistíme tak, zda existoval jeden zdroj šperků, které se potom objevovaly v hrobech na různých místech, nebo zda jsou šperky různého původu,' doplnil Luděk Galuška z Moravského zemského muzea, který je spoluřešitelem a garantem staroměstské části projektu. Řadu poznatků slibuje zkoumání šperků elektronovým mikroskopem. Archeolog pomocí optického mikroskopu najde místa, která je třeba na elektronovém mikroskopu analyzovat. Podle jeho zadání materiálový analytik Michal Plygawko podrobí vybraná místa zkoumání na elektronovém mikroskopu, s jehož pomocí dokáže například určit složení použitého materiálu nebo způsob zpracování některých detailů. Jako součást projektu v Mikulčicích také vznikají přesné repliky šperků, na nichž pracuje zlatník Martin Fořt. Sloužit budou k dalšímu výzkumu. Projekt financuje ministerstvo kultury jako součást programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity, náklady jsou přes 23 milionů korun. Rozplánovaný je na pět let a pracuje na něm 12 odborníků. ska kš

V Asparnu v Rakousku postavili repliku velkomoravské rotundy z Pohanska
Asparn an der Zaya (Rakousko) 30. října (zvláštní zpravodaj ČTK) - Typické nástroje, metody a materiály raného středověku použili experimentální archeologové při stavbě rotundy v archeoparku u zámku Asparn an der Zaya v Dolních Rakousích.

SLOVNÍK NAJÍT