V Asparnu v Rakousku postavili repliku velkomoravské rotundy z Pohanska

Asparn an der Zaya (Rakousko) 30. října (zvláštní zpravodaj ČTK) - Typické nástroje, metody a materiály raného středověku použili experimentální archeologové při stavbě rotundy v archeoparku u zámku Asparn an der Zaya v Dolních Rakousích. Nevelká bílá stavba s rákosovou střechou je replikou kostela, který kdysi stával na Pohansku u Břeclavi. Vznikala od jara před zraky návštěvníků. Dnes odborníci z muzea MAMUZ představili výsledek letošních prací. Lidé si mohli prohlédnout i nástroje použité při stavbě. Rotundu archeologové na Pohansku postupně odkrývali po roce 2006, šlo o významný a nečekaný objev. Stavbu charakterizovala kombinace dřeva, což je pro Velkou Moravu typický stavební materiál, a prestižnějšího kamene. Dochovaly se ale jen zbytky základů či omítek. "My nacházíme jen pozůstatky v zemi, náznaky konstrukcí, otisky dřevěných trámů... Podle toho si můžeme představit, jak to vypadalo nad povrchem. Experimentální archeologové se to pak pokusí vybudovat. Experiment naši představu buď potvrdí, anebo vyvrátí. Tady ji jednoznačně podpořil," řekl ČTK Jiří Macháček z Masarykovy univerzity v Brně, který se dlouhodobě věnuje vykopávkám na Pohansku. "Vidět to naživo je něco úplně jiného, než když si to člověk představuje. Vypadá to fantasticky," uvedl další archeolog Petr Dresler, který se dnes přijel do Asparnu podívat. Rakušané po konzultacích s moravskými kolegy používali dobové nástroje, suroviny a technologie. "Nejdůležitějšími typy nástrojů v raném středověku byly nejrůznější druhy seker, teslice, dláta, pořízy, pily, lžícové vrtáky, šídla, nože a hoblíky. Ty jsme si pro stavbu kostela vyrobili podle archeologických vzorů za použití tehdejších typických postupů," popsal Wolfgang Lobisser, který na stavbě kostela pracoval. Replika kostela sice vyrostla v Dolních Rakousích, to však neznamená, že chybí prostorová souvislost s Velkou Moravou. Její vliv sahal hluboko do dnešní oblasti Weinviertel. "Samo se tedy nabízelo využít zajímavý a dobře zdokumentovaný nález z Pohanska jako vzor pro náš model,“ vysvětlil vědecký vedoucí muzea Franz Pieler. Tezi o vlivu Velké Moravy potvrzuje i Macháček. Pás kolem Dunaje kontrolovala Franská říše, vše severně od řeky bylo přechodovou zónou. "Asparn mohl být víc pod vlivem Velké Moravy," míní Macháček. Centrum MAMUZ je zážitkovým muzeem pravěku, raných dějin a středověké archeologie. Vzniklo sloučením muzeí v Asparnu a Mistelbachu. Replika kostela v Pohansku je první z plánovaného souboru raně středověkých budov. Přibude usedlost s obytnými a hospodářskými stavbami. V archeoparku tak budou zastoupeny dějiny střední Evropy od pravěku do raného středověku. Asparn je nyní jediným místem, kde si zájemci mohou prohlédnout rotundu z Pohanska, jak nejspíš skutečně vypadala. V Pohansku podobná připomínka chybí. Jiný velkomoravský kostel, ovšem jiného typu, postavili v archeoskanzenu v Modré u Velehradu. Skutečným unikátem, jedinou dosud stojící velkomoravskou památkou, je kostelík poblíž Kopčan na Slovensku. Kdysi patřil k areálu mikulčického hradiště na moravské straně hranice. Jen o něco mladší je loď rotundy na hradišti Budeč u Zákolan nedaleko Kladna. Jan Tomandl spr - sdílejte článek