Libanon se přes týden potýká s výpadkem energie, hlavní elektrárně došlo palivo

Bejrút 27. srpna (ČTK) - Libanon se už více než týden potýká s výpadky elektřiny poté, co největší funkční elektrárna v zemi oznámila, že jí došlo palivo. Výpadek postihl klíčovou infrastrukturu, včetně přístavů, letiště či zařízení na čištění odpadních vod a čerpacích stanic pitné vody, informoval deník The National. Podle něj se kritická situace nedotkla většiny domácností, protože těm státní energetická společnost EDL dodává už několik let elektřinu maximálně čtyři hodiny denně a lidé si proto už dávno pořídili vlastní generátory či solární panely. Pomoc poskytli Libanonu v těchto dnech Egypt či Alžírsko. V pondělí večer dorazila do Libanonu loď s 30.000 tunami paliva, stejné množství má dnes přivézt ropný tanker z Alžírska. Příští měsíc by měly být obnoveny dodávky z Iráku. Právě spor s Bagdádem kvůli nedostatečným platbám za palivo byl příčinou výpadku, Bejrút Iráku dluží za tři roky asi 1,6 miliardy dolarů (asi 37 miliard Kč). Minulý týden se libanonské vládě dočasně podařilo spor s Irákem urovnat. Bagdád Bejrútu nabídl slevu a část dodávek zaplatí libanonské státní instituce, které podle deníku The National od listopadu 2022 neplatí společnosti EDL faktury za elektřinu. EDL má také technické ztráty kvůli zastaralé a špatně udržované energetické infrastruktuře. Libanon se s výpadky energie potýká řadu let, domácnosti dostávají elektřinu jen několik hodin denně, a proto se spoléhají na vlastní generátory, jejichž používání ale podle studie bejrútské univerzity od roku 2017 zdvojnásobilo v metropoli úroveň karcinogenních látek v ovzduší. Libanonské ministerstvo energetiky přitom už v roce 2010 slibovalo, že zajistí pro domácnosti celodenní dodávky elektřiny do čtyř let. Zatím se tak nestalo. Většina projektů na výstavbu nových elektráren zkrachovala mimo jiné na nedostatečné transparentnosti výběrových řízení. "Politické hašteření ohledně financí zhatilo každý nový projekt," uvedl Marc Ajúb z Americké univerzity v Bejrútu. Energetický sektor v zemi je v krizi asi tři desetiletí kvůli nedostatečným investicím, ale také všudypřítomné korupci. "Existovalo několik plánů na přechod na zemní plyn, který je levnější, ale ztroskotaly na střetu zájmů a politické nevůli těch, kteří profitují z fosilních paliv," řekl Ajúb. Místo investování do vlastních nových elektráren vláda najala dvě plovoucí elektrárny zakotvené u pobřeží za víc než 1,5 miliardy dolarů. Kontrakt na toto původně jen dočasné řešení byl nakonec dvakrát prodloužen, což provázela rovněž podezření z korupce. Kvůli zhoršující se ekonomické krizi ale v roce 2021 vláda musela pronájem plovoucích elektráren zrušit, protože na něj už neměla peníze. Dočasná dohoda s Irákem podle Ajúba problém neřeší. "Ekonomika je paralyzovaná. Nutný je komplexní přístup, začít se musí reformou financí a transparentními kontrakty," uvedl Ajúb. V Libanonu se podle něj od konce 90. let nepostavila ani jedna elektrárna. "Počítal jsem to ze všech stran a vyšlo mi, že libanonská vláda za 30 let do energetického sektoru investovala jen pět miliard dolarů," odhadl Ajúb. Libanon, kde žije asi šest milionů lidí, včetně asi 800.000 syrských uprchlíků, zažívá od roku 2019 hlubokou ekonomickou a finanční krizi, označovanou za nejhorší od občanské války v letech 1975 až 1990. Podle mnohých za současnou situaci může špatné hospodaření politických elit a rozsáhlá korupce. Podezřelý ze zpronevěry milionů dolarů ze státní kasy je i bývalý guvernér centrální banky Rijád Salámí, který tuto instituci vedl do loňska třicet let. Nového šéfa centrální banky se dosud nepodařilo zvolit, stejně jako země kvůli politickým sporům nemá už skoro dva roky zvoleného prezidenta. Úřadující hlavou státu je od konce října 2022 premiér Nadžíb Mikátí. nob jd - sdílejte článek