jazyk

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "jazyk". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo jazyk je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

AFP: Jak Rusové mluví o Ukrajině - užívají eufemismy a autocenzuru

Moskva 23. července (ČTK/AFP) - Eufemismy, vojenský žargon, vlastenecké básně a autocenzura, takovým způsobem se dva a půl roku války na Ukrajině podepsaly na jazyku v Rusku. Píše o tom agentura AFP. Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 oznámil 'speciální vojenskou operaci', v ruštině zkráceně SVO; Rusko tehdy zahájilo invazi na Ukrajinu. O dva a půl roku později je tato zkratka všudypřítomná. Neúnavně ji opakují političtí a vojenští představitelé, vyskytuje se na sociálních sítích i na světelných tabulích lemujících dopravní tepny ruské metropole. Zpočátku bylo používání slova 'válka' zcela zakázáno a trestalo se dokonce vězením. V současnosti se toto slovo vrátilo do oficiálních vyjádření, dokonce zaznělo i z úst Vladimira Putina. Ale vždy při obviňování Ukrajiny a Západu, že válku podněcují. Oblíbená básnířka režimu Nina Popovová je jednou z těch, kteří toto slovo vyslovují bez zadrhnutí, když vysvětluje, že ruský svaz spisovatelů, jehož je místopředsedkyní, žije 'podle válečných zákonů'. Tato organizace, která již za sovětských dob sloužila jako propagandistická zbraň, sponzorovala červnové vydání antologie básní s názvem Pro naše přátele, oslavující odvahu ruských vojáků na Ukrajině. Na nedávném knižním veletrhu na moskevském Rudém náměstí Popovová veřejně přednesla z antologie několik veršů. Šíření vlasteneckých básní a písní podle ní ukazuje, že konflikt na Ukrajině 'začíná nabývat posvátného rozměru'. Toto postavení bylo dlouho vyhrazeno pro Velkou vlasteneckou válku, což je ruský název pro druhou světovou válku (zkráceně VOV). Příklad všudypřítomnosti zkratky SVO lze najít i ve formě slovní hříčky ve sloganu Připoj se ke svým!, v současnosti propagovaném po celé zemi s cílem povzbudit Rusy ke vstupu do armády. Slogan evokuje ducha 'bratrství', 'skutečně vystihuje ducha doby' a 'sbližuje', říká Popovová. Kritičtější hlasy jej však považují za důkaz, jak potřebný je nábor rekrutů do armády, která utrpěla těžké ztráty. Když válka trvá, 'pomsta za mrtvé kamarády' se stává důvodem k zapojení, analyzuje slogan lingvistka, která v obavě z možného postihu dala přednost anonymitě. 'Už nechápeme, proč bojujeme, co chceme získat (...), ale chápeme, že tady jsme my a tam oni,' uvedla. Vývoj je jasný ve srovnání s rokem 2022, kdy oficiální projevy slibovaly 'krátkou a snadnou' ofenzívu proti ukrajinským 'nacistům'. Další změnou je to, že režim už nepopírá ztráty, ale snaží se zmírnit šok pro veřejné mínění, říká lingvistka. Ruští představitelé, především Vladimir Putin, tedy nepopírají, že Rusko přišlo o desítky tisíc mužů, ale bez udání čísel ujišťují, že ukrajinská armáda utrpěla ještě větší ztráty. Odtud se do běžného jazyka dostává mnoho eufemismů, vysvětluje expertka. A tak 'vrátit se v černém pytli' znamená zemřít na frontě. Existuje 'zásilka 200' a 'zásilka 300', což jsou kódy původně používané v sovětské armádě, ale každý ví, že znamenají mrtvé či zraněné. Tyto posledně uvedené výrazy se objevují spolu s více než stovkou dalších v neformálním slovníku SVO, který sdílí Popovová a ve kterém se vyskytuje mnoho vojenského žargonu. Například 'pták' nebo 'batman' je výraz pro drony, 'mobiki' je přezdívka pro mobilizované vojáky a urážlivě znějící výraz 'čmobiki' představuje rezervisty povolané do války během 'částečné mobilizace'. Autocenzura a mlčení - takové jsou pro odpůrce války dopady konfliktu na Puškinův jazyk, zdůrazňuje lingvistka. Pokud v roce 2022 'bylo možné zaslechnout, jak lidé cestující městskou dopravou či v rozhovorech se sousedy vyjadřují pochyby, tak teď mlčí'. Svěřujeme se pouze blízkým, pokládaným za spolehlivé, na pozadí téměř každodenního zatýkání autorů skutečné nebo domnělé kritiky. Zvláště od té doby, co se v plné síle vrátilo udavačství. Bohatá Moskvanka pod podmínkou anonymity říká, že se i doma zdráhá mluvit svobodně, Denně totiž používá virtuální asistentku od ruského internetového gigantu Yandex, která by její názory mohla donášet úřadům. Sociolog z nezávislého centra Levada Alexej Levinson se pravidelně zapojuje do diskusních skupin, aby zjišťoval názory veřejnosti. A zjistil, že kritických hlasů ubylo, zejména proto, že mobilizace rezervistů zůstala omezená a vojáky jsou obecně relativně dobře placení dobrovolníci. Část odpůrců války se nyní spokojuje s 'prostinkou logikou: Když už jsme začali válku, musíme ji vést až do konce', říká. msk lcm

BBC: Klimatická změna mění jazyk Sámů v Laponsku

Helsinky 14. března (ČTK/BBC) - Severní sámština, jeden z deseti jazyků, kterými mluví obyvatelé Laponska Sámové, má víc než 300 slov pro sníh a zvláštní výrazy pro vyděšeného soba. Má takový jazyk šanci přežít na planetě, která se ohřívá? ptá se se britská stanice BBC. Překladatel a turistický průvodce Pentti Pieski z města Utsjoki na dalekém finském severu miluje, když může vyjet na své lodi chytat divoké lososy. Za poslední tři roky ale na lov už nevyráží, protože Finsko i Norsko lov divokých lososů atlantských na řece Teno zakázalo, aby chránilo jejich tenčící se populaci. Pro Pieskiho je to dvojnásobná ztráta. Chybí mu rybářské výpravy a také rozhovory, které se obyčejně u lovu vedly ve starobylém jazyce, který je pro lov lososů za polárním kruhem typický - v severosámštině. Tato řeč je nejpoužívanější z deseti sámských jazyků. UNESCO je všechny zařadilo na seznam ohrožených jazyků, které jsou těsně před zánikem. Sámů, kteří se po tisíce let vyrovnávali s extrémy polárního podnebí, dnes v Laponsku žije asi 50.000 až 100.000. Na území dnešního Norska, Švédska a Finska mluví sámskými jazyky asi 20.000 až 30.000 lidí. Od nejrozšířenější severosámštiny, kterou podle odhadů hovoří zhruba 20.000 lidí, přes mimořádně vzácnou umejskou sámštinu, kterou užívá pouze 25 osob, až po téměř vymřelou terskou sámštinu na ruském území. Avšak tyto obecné údaje nevystihují, jak důležitý význam mají specifické jazyky pro tradiční laponské činnosti, jako je rybolov nebo chov sobů, stejně jako pro pozorování a popis arktického počasí. Sámština má například více než 300 slov pro sníh, osm slov pro různá roční období a šest rozličných slov pro označení stop sobů, kteří se osaměle potulují. Může jít o soba, který utekl od stáda (ruvggáldat), vyplašeného soba (hiras) nebo soba, který má tendenci se toulat sám (duoddil, jádas, linka, hilbesboazu, meahcehas nebo loavsku). I pro něco tak specifického, jako je vyplašený sob, existuje řada zvláštních slov v závislosti na pohlaví a věku (cohcas, várgu, árgi, biltu, čuosku, dirboges, eaidanas, menodahkes). Podle Klemettiho Näkkäläjärviho, který je předsedou Sámské rady pro klima a výzkumníkem na Helsinské univerzitě a na univerzitě v Oulu, však některá slova týkající se sněhu a povětrnostních podmínek už nejsou potřeba, protože sníh a počasí, na které se vztahují, jsou stále vzácnější nebo postupně mizí právě v důsledku změny klimatu. Sápmi, jak sami Sámové svou zemi za polárním kruhem nazývají, je region, který se ohřívá čtyřikrát rychleji než zbytek planety. Rostoucí teploty změnily arktický ekosystém, na kterém závisí tradiční způsoby živobytí a obživy Sámů, jako jsou rybolov a chov sobů. Výraz dálkkádatrievdan, klimatická změna, je v severosámštině nově existující slovo a stalo se hojně používaným, uvádí Näkkäläjärvi. 'Sámové mluví o změně klimatu celkem často, zejména chovatelé sobů,' říká. Slovo ealát odkazuje na podmínky, kdy je sníh tak měkký, že se sob může prokopat až k výživným lišejníkům, aniž by mu v tom zabránila vrstva ledu. Vyšší teploty ale vedou k tomu, že na ležící sníh často naprší, a když následuje mráz, vytvoří se tvrdý sníh s ledem na povrchu a ledovými vrstvami uvnitř. Sobi se pak přes led nedostanou k lišejníkům, jimiž se živí. 'Je pravděpodobné, že severosámský výraz ealát také brzy zmizí. Vymizí proto, že takové podmínky už v 21. století nemáme,' říká Näkkäläjärvi. 'Tohle slovo krásně vystihuje spojení mezi přírodou a jazykem, v sámštině potřebujete jedno slovo pro skutečnost, kterou byste v angličtině opisovali třemi nebo více větami,' vysvětluje Näkkäläjärvi. Podle vědce Näkkäläjärviho má severosámština 360 slov pro popis sněhu. Některá slova se vzhledem k mírnějším zimám a vyšším teplotám z několika málo posledních let používají nyní častěji. Například výrazy suttádat, njáhcu nebo sievlladat, která se vážou k teplejším zimním podmínkám, když sníh začíná tát. 'Naopak slova popisující mrazivé sněžné podmínky se používají čím dál tím méně. Jako třeba slovo jassa znamenající sníh, který leží v létě na kopcích. Ve finském Laponsku zbylo jen velmi málo míst, na kterých ještě v létě jassa leží,' říká vědec. Pentti Pieski si všímá, že sámský slovník popisující škálu sněžných podmínek se za posledních 20 let zmenšil. Ve skutečnosti jsou to ale celá roční období, která z používané slovní zásoby pomalu mizí. 'V severním Laponsku jsme ještě před 20 lety mluvili o tom, že máme osm ročních období. Jedno z nich 'jaro-léto' nenastává už každý rok, takže je docela možné, že ze slovníku v budoucnosti také zmizí,' uvedl. Pieski si všímá dalších výrazných změn v ročních obdobích. Podzimy jsou delší. Je méně sněhu, který také dříve odtává. Když se odlamují kusy ledu na řece, jsou menší a způsobují menší škody. Léta jsou teplejší a je také jednoznačně více deštivých dnů v průběhu června a července, říká Pieski. cht jrm

Bavorsko a Hesensko chtějí vymýtit genderování, média a univerzity to kritizují
Berlín 30. prosince (ČTK) - Nové vlády v německých spolkových zemích Hesensko a Bavorsko chtějí z úřadů, škol i veřejnoprávních médií vymýtit takzvané genderování, tedy zohledňování genderové rovnosti používaných výrazů. Japonské i australské slovo roku odráží obavy z rostoucích životních nákladů
Tokio 24. prosince (ČTK) - Japonským slovem letošního roku byl zvolen výraz pro daně. Podle listu The Guardian to odráží obavy Japonců ze zvyšujících se životních nákladů a růstu daní. Podobně dopadlo hlasování redaktorů slovníku Macquarie Dictionary v Austrálii, u nichž zvítězilo slangové označení pro životní náklady "cozzie livs". Slovem roku v Německu je dějinný obrat, často ho používá kancléř Scholz
Berlín 9. prosince (zpravodaj ČTK) - Německým slovem roku se letos stal výraz Zeitenwende, který znamená změnu doby či dějinný obrat. Toto slovo často používá kancléř Olaf Scholz, když hovoří o ruském vojenském vpádu na Ukrajinu a jeho následcích.

SLOVNÍK NAJÍT