koně

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "koně". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo koně je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Výstava v Muzeu Kroměřížska představuje chov moravského teplokrevníka

Kroměříž 19. září (ČTK) - Muzeum Kroměřížska představuje ode dneška prostřednictvím výstavy Naše koně chov moravského teplokrevníka. Ukazuje vývoj plemene, které je spjaté s místním regionem. Návštěvníci se seznámí se způsoby sedlání a zapřahání. Uvidí také typický kočár a unikátní bryčku, oba exponáty jsou zhruba z počátku 20. století. Audiovizuální část je provede osudy těchto koní i jejich majitelů, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstava nabízí také interaktivní prvky. "Zájemci si budou moci sednout do více než sto let starého kočáru. Vyzkoušejí si, co obnáší péče o koně, seznámí se s nejčastějšími pomůckami, které jsou k tomu potřeba. Budou se moci posadit na osedlanou maketu skutečného koně. Pro malé děti jsou připraveny krásné omalovánky, houpací koník a další tematické hračky," uvedla kurátorka výstavy Martina Václaviková. K vidění jsou v muzeu také staré chomouty nezbytné pro koňský zápřah. "Jedinečná je kopie dekretu Marie Terezie s českou transkripcí, kterým položila základy organizovaného chovu koní v rakouské říši," doplnil spolukurátor výstavy Petr Hlavačka. Muzeum výstavu připravilo ve spolupráci se Svazem chovatelů a příznivců moravského teplokrevníka. "Jedná se o koně výborného charakteru, přiměřeného temperamentu, velmi ochotného k práci, s využitím pod sedlem i v zápřeži, s pevným zdravím, snadno krmitelného. Chováni jsou především hnědáci, dále ryzáci, bělouši a vraníci," uvedl chovatel moravského teplokrevníka Petr Galatík, majitel Hřebčína Galatík v Lebedově, části Zdounek na Kroměřížsku. S rodinou a zaměstnanci se v hřebčíně stará o 50 koní. Zároveň je předsedou Svazu chovatelů a příznivců moravského teplokrevníka. Původ plemene je třeba hledat na počátku 19. století na území Rakouského císařství. Po vzniku Československa začal samostatný rozvoj na našem území, postupně se koně začali uplatňovat kromě armády i v zemědělství a sportu. Výstavu, která potrvá do začátku prosince, doplní výtvarná soutěž. Muzejníci připravují i další doprovodný program. Podrobnosti jsou zveřejněny na webových stránkách muzea. chv dr

Moderní koně podle vědců pocházejí z linie, která se objevila před 4200 lety

Washington 8. června (ČTK) - Není pochyb o tom, že koně změnili lidské dějiny. A vědci mají nyní jasnější představu o tom, kdy lidé začali přetvářet koně, napsala agentura AP. Podle výzkumu, který tento týden zveřejnil časopis Nature, se zhruba před 4200 lety jedna konkrétní linie koní rychle stala dominantní v celé Eurasii, což naznačuje, že právě tehdy začali lidé šířit domestikované koně po světě. Tento kůň byl něčím zvláštní: měl genetickou mutaci, která změnila tvar jeho hřbetu, což pravděpodobně usnadnilo jízdu na něm. 'V minulosti existovalo mnoho různých rodových linií koní,' říká Pablo Librado, evoluční biolog ze španělské Národní rady pro výzkum v Barceloně a spoluautor nové studie. Tato genetická rozmanitost byla patrná ve vzorcích DNA, které vědci analyzovali z archeologických nalezišť v Eurasii z doby před 50.000 lety. Analýza 475 genomů starověkých koní ukázala pozoruhodnou změnu zhruba před 4200 lety. Tehdy se po celé Eurasii začala objevovat specifická linie, která se poprvé objevila v takzvané pontsko-kaspické stepi, rovinaté oblasti, která se táhne od dnešního severovýchodního Bulharska přes Ukrajinu až do jižního Ruska, a rychle nahradila ostatní linie. Během tří set let se koně ve Španělsku podobali těm v Rusku. 'Viděli jsme, že se tento genetický typ rozšířil téměř všude v Eurasii - typ koně, který byl lokální, se evidentně velmi rychle stal globálním,' řekl spoluautor Ludovic Orlando, molekulární archeolog z Centra antropobiologie a genomiky v Toulouse ve Francii. Vědci se domnívají, že k této změně došlo proto, že lidé z doby bronzové z takzvané kultury Sintašta domestikovali místní koně a začali tato zvířata využívat k tomu, aby jim pomohla dramaticky rozšířit své území. Domestikace divokých koní na pláních Eurasie byla procesem, nikoli jednorázovou událostí, tvrdí vědci. Archeologové již dříve nalezli důkazy o konzumaci koňského mléka lidmi v zubních pozůstatcích z doby před přibližně 5500 lety a nejstarší důkazy o jízdě na koni pocházejí z doby před přibližně 5000 lety. Podle nové studie to však byli právě Sintaštové, kdo rozšířil konkrétní koně, které domestikovali, po celé Eurasii. Vědci se domnívají, že nejstarší předkové koní se vyvinuli v Severní Americe a poté se asi před milionem let dostali přes Beringovu úžinu do Asie. V Asii se jim dařilo, ale v Americe vyhynuli. Lidé domestikovali jiná zvířata několik tisíc let před koňmi - včetně psů, prasat, skotu, koz a ovcí. Nový výzkum však ukazuje, že u koní docházelo mnohem rychleji ke zmenšování genetické rozmanitosti spojené s domestikací. 'Lidé změnili genom koně ohromně rychle, možná proto, že v té době už měli zkušenosti s domestikací zvířat,' řekl Laurent Frantz, který se zabývá genetikou starověkých zvířat na Univerzitě Ludwiga Maximiliána v Mnichově a na studii se nepodílel. 'Každopádně to dokazuje zvláštní postavení koní v lidské společnosti,' dodal. dk ank

AFP: Pomalé, ale napínavé závody tažných koní v Japonsku
Obihiro (Japonsko) 8. února (ČTK/AFP) - Zazní fanfáry, startovací boxy se otevřou a dostih začíná. Koně ale nevybíhají tryskem. V této dostihové soutěži v severním Japonsku jsou totiž účastníky tažní koně, kteří za sebou po závodišti vlečou sáně, na nichž stojí žokejové, píše o netradičních dostizích agentura AFP. Koně tahající drožky ve Vídni dostanou podkovy z plastu, aby se neničily vozovky
Vídeň 21. ledna (ČTK) - Provozovatelé slavných vídeňských drožek budou moci koním místo dosud používaných kovových podkov nechat dávat podkovy vyrobené z plastu. Město si od toho slibuje, že koňská kopyta nebudou tolik opotřebovávat povrch ulic, píše agentura APA.

SLOVNÍK NAJÍT