moře

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "moře". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo moře je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Vláda Cookových ostrovů usiluje o hlubokomořskou těžbu, aktivisté jsou proti

Avarua (Cookovy ostrovy) 11. prosince (ČTK) - Vláda premiéra Marka Browna na Cookových ostrovech usiluje na dně Pacifického oceánu o těžbu polymetalických konkrecí, což jsou malé kusy hornin, které obsahují velké množství kovů, především železo a mangan, ale i měď, kobalt, nikl a zlato. Příznivci si od toho slibují zářnou budoucnost pro tichomořské ostrovy. Odpůrci, zejména z řad ekologických aktivistů, upozorňují, že by to mohlo mít neblahé důsledky na životní prostředí, kdy právě tyto ostrovy jsou nejvíce ohroženy klimatickou změnou. Informovala o tom stanice BBC. I přesto, že pro Cookovy ostrovy představuje moře v důsledku stoupajících hladin ohrožení, je na něm země stejně jako řada jiných tichomořských ostrovů závislá. Poskytuje jim obživu v podobě rybolovu, turismu a nyní z něho možná budou získávat i polymetalické konkrece. Země totiž v roce 2022 vydala pětileté průzkumné licence třem společnostem zabývajícím se těžbou na mořském dně, ačkoliv její vláda neoznámila, zda a kdy by těžba mohla začít, píše server Benar News. Hlubokomořské těžba těchto kusů vzácných kovů může podle zastánců pomoc světu s přechodem od fosilních paliv. Tvrdí také, že těžba na dně moře způsobuje méně škody než těžba v zemi. "Naši děti budou moct studovat na jakékoliv univerzitě na světě, aniž by si musely brát studentskou půjčku," řekl na obhajobu těžby Brown. Dále si podle něj země bude moct dovolit zavést zdravotnictví, jaké funguje na Novém Zélandu a Austrálii, kam se většina obyvatel ostrova jezdí léčit. "Víme, že posledních 20 let se nám nedaří získat finanční prostředky od zemí, které jsou zodpovědné za daleko větší množství emisí, takže musíme hledat způsoby, jak se chránit sami," vzkazuje premiér těm, kteří mu oponují kvůli neznámým důsledkům, které může těžba způsobit. Aby vláda přesvědčila své občany, organizuje s nimi napříč všemi 15 ostrovy setkání, kde se jim snaží hlubokomořskou těžbu představit. Komunikuje proto i s početnou diasporou na Novém Zélandu. Nevýhody těžby jsou však podle aktivistky June Hoskingové opomíjeny. "Žádáme o více času na důkladný nezávislý výzkum a na to, abychom si mohli lépe představit možná rizika," podotkla jiná aktivistka Alanna Matamaruová Smithová z ekologické organizace Te Ipukarea Society. Hlubokomořskou těžbu kritizoval už v roce 2013 například britský biolog Paul Tyler. Podle něj by se takto mohly ocitnout v ohrožení některé živočišné druhy. "Když zničíte určitou oblast těžbou, živočichové, kteří tam žijí, se budou muset zkusit přesunout jinam nebo prostě uhynou," uvedl Tyler. bat nim

Live Science: U mořských kosatek se zřejmě vracejí do módy lososí klobouky

Washington 1. prosince (ČTK/Live Science) - Kosatky v severozápadním Pacifiku začaly znovu nosit na hlavách mrtvé lososy jako klobouky. Vrací se tak bizarní "módní trend", který vědci naposledy zaznamenali před 37 lety, napsal server Live Science. Minulý měsíc vědci a pozorovatelé velryb zahlédli kosatky dravé (Orcinus orca) v Pugetově zálivu a u mysu Point No Point v americkém státě Washington plavat s mrtvými rybami na hlavě. Je to poprvé, co si kosatky nasadily lososí pokrývku hlavy od léta 1987, kdy toto chování bez zjevného důvodu odstartovala samice kosatky ze západního pobřeží. Podle charitativní organizace na ochranu mořských živočichů ORCA se tehdy během několika týdnů k tomuto trendu připojil i zbytek hejna a z lososích těl se stal módní doplněk. Zatím není jasné, jestli se i tentokrát stane totéž. Vědci se domnívají, že kosatky, které nyní nosí klobouky z lososů, mohou být veterány tohoto trendu, který se poprvé objevil před téměř 40 lety. "Je možné, že někteří jedinci, kteří toto chování zažili poprvé, s ním začali znovu," řekl časopisu New Scientist Andrew Foote, evoluční ekolog z univerzity v norském Oslu. Důvod nošení lososích klobouků zůstává záhadou. "Upřímně řečeno, váš tip by byl stejně dobrý jako můj," řekla listu New Scientist Deborah Gilesová, která na Washingtonské univerzitě zkoumá kosatky a zároveň vede vědecké a výzkumné týmy neziskové organizace Wild Orca. Lososí klobouky jsou dokonalým příkladem toho, čemu vědci říkají "móda", tedy chování, které iniciuje jeden nebo dva jedinci a dočasně ho převezmou ostatní, než se od něj upustí. V 80. letech minulého století trval tento trend jen rok; v létě 1988 byly mrtvé ryby zcela passé a lososí klobouky z populace kosatek na západním pobřeží zmizely. Vědci zkoumající kosatky se domnívají, že módní klobouky z mrtvých lososů souvisejí s vysokou dostupností potravy. Jižní část Pugetova zálivu se v současné době hemží lososy keta (Oncorhynchus keta) a vzhledem k tomu, že potravy je na místě příliš mnoho, kosatky si možná schovávají ryby na později tím, že s nimi balancují na hlavě, uvedl New Scientist. Kosatky byly viděny, jak si schovávají potravu i na jiných místech. "Viděli jsme kosatky, jak nosí velké kusy potravy pod prsní ploutví, jakoby zastrčené těsně u těla," řekla Gilesová. Losos je pravděpodobně příliš malý na to, aby se kosatkám bezpečně vešel pod prsní ploutev, a proto se možná tito draví mořští savci rozhodli si ho odložit na horní část hlavy. Drony vybavené kamerami by mohly vědcům pomoci monitorovat kosatky s kloboukem z lososa způsobem, který před 37 lety nebyl možný. "Časem možná budeme schopni shromáždit dostatek informací, abychom ukázali, že třeba jeden jedinec nesl rybu asi 30 minut a pak ji sežral," řekla Gilesová. Teorie o dostupnosti potravy však může být mylná. Pokud záběry odhalí, že kosatky mrtvé lososy shodí, aniž by je sežraly, budou muset vědci začít pracovat na nové hypotéze. Ať už je důvod tohoto chování jakýkoli, podle Gilesové je zábavné sledovat, jak se tento trend ve velkém stylu vrací. "Už je to dlouho, co jsem lososí klobouky osobně viděla," dodala. dk mka

Vědci vyvinuli nový typ plastu, který se dokáže rozkládat v mořské vodě
Tokyo 22. listopadu (ČTK) - Mezinárodní tým vědců vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Objev může přispět ke snaze o snížení znečištění životního prostředí při hromadění plastů v oceánech. Planetka o velikosti čtyř Mount Everestů způsobila rozkvět života na Zemi
Washington 26. října (ČTK) - Planetka, která se srazila se Zemí před 66 miliony let, způsobila celoplanetární pohromu a vyhubila kromě dinosaurů i další formy života. Vědci však v roce 2014 zjistili, že daleko větší kosmické těleso - konkrétně až 200 krát větší - zasáhlo naši planetu před třemi biliony lety. AFP: V Dubaji kvůli prudkému nárůstu teplot zřizují noční pláže
Dubaj 12. října (AFP/ČTK) - Koupající se davy lidí, hrady z písku, kánoe a kajaky na otevřeném moři. Na veřejné pláži v Dubaji ve Spojených arabských emirátech téměř vše vypadá jako kdekoliv jinde, ale na této pláži jsou navíc reflektory a nepřetržitá přítomnost plavčíka. NYT: Život nejstaršího keporkaka zůstává záhadou
Washington 11. září (ČTK/NYT) - Ocasní ploutev keporkaka je stejně jedinečná jako otisk lidského prstu. Hrbolky, které se nacházejí na okraji ocasu, se u každého jednotlivce liší; černobílý vzor na spodní straně ploutve zůstává po celý život velryby stejný. Čína a Filipíny dosáhly dohody ve sporné části Jihočínského moře
Manila/Peking 21. července (ČTK) - Čína a Filipíny dosáhly dohody, která, jak doufají, ukončí konfrontace u sporné mělčiny v Jihočínském moři. S odkazem na filipínskou vládu o tom dnes informovala agentura AP. AP: Vědci pěstují mořské plody a řasy pod větrnými turbínami na moři
Kodaň 22. června (ČTK) - V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy. Izraelští archeologové našli náklad z nejstaršího lodního vraku
Jeruzalém 20. června (ČTK) - Izraelští archeologové oznámili, že ve východním Středomoří objevili náklad z pozůstatků nejstaršího vraku lodi, jaký byl kdy nalezen v mořských hlubinách. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. BBC: Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
Washington 15. dubna (ČTK/BBC) - Vědci poprvé na světě vedli 'konverzaci' s velrybou. Nyní se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Jejich setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC. The Guardian: Obrovský, děsivý a štíhlý: odborníci přehodnocují tvar megalodona
Londýn 31. ledna (ČTK/The Guardian) - Obrovská, děsivá a pyšnící se moutným párem čelistí - hvězda hollywoodského filmu MEG: Monstrum z hlubin, která svou velikostí zneklidnila i filmového drsňáka Jasona Stathama. BBC: Nejodlehlejší místo na Zemi je hřbitovem sovětského vesmírného smetí
Moskva 14. října (ČTK) - Uprostřed jižního Pacifiku, zhruba 2688 kilometrů od nejbližší pevniny, se rozkládá mrazivý úsek bezejmenného oceánu - vražedný domov obrovských, neustále se přelévajících vln, dramatické oblohy a bouřlivého větru. BBC: Megalodoni byli superpredátoři, kteří v děloze požírali své sourozence
Londýn 13. srpna (ČTK/BBC) - Obří žralok je zpět. Pět let po filmu Meg, v němž herec akčních filmů Jason Statham bojoval s obrovským prehistorickým žralokem, přichází pokračování Meg 2: Příkop. Bez ohledu na to, co si diváci o snímku myslí, tvor, kterého zobrazuje, byl kdysi opravdu takový. BBC: Drony ukazují žraloky jako nikdy předtím
Londýn 26. července (ČTK/BBC) - Rozmach fotografování pomocí dronů pomohl vrhnout nové světlo na temný oceán a setkání lidí se žraloky, kteří jsou blíže, než si myslí. O tajuplném životě těchto vrcholových predátorů, který pomáhají odhalit snímky z ptačí perspektivy, napsal server BBC News. NYT: Tunisané milují tuňáka, ale ten je čím dál tím nedostupnější
Tunis 24. července (ČTK/The New York Times) - Možná patříte mezi více než 5000 odběratelů e-mailového zpravodaje "Otevírání plechovek" (Popping Tins), který se věnuje výhradně konzervovaným mořským plodům. Těžba z mořského dna může nevratně poškodit oceány a ohrožené druhy, tvrdí vědci
Londýn 18. února (ČTK) - Po celém světě roste poptávka po nerostných surovinách. Je to dáno tím, že se jednotlivé země postupně zbavují fosilních paliv a snaží se zvýšit svou energetickou bezpečnost. Kontroverzní těžba z mořského dna, díky které jsou tyto látky získávány, ale může nenávratně poškodit oceánské ekosystémy i ohrožené druhy, včetně plejtváků obrovských. The Guardian: Vědci připevnili kamery na žraloky a objevili obří mořskou louku
Nassau 12. listopadu (ČTK/The Guardian) - Žraloci tygří jsou pověstní svou divokostí. Tito obrovští živočichové, kteří mohou dorůstat délky až pěti metrů, jsou nelítostní predátoři a nezaleknou se ničeho. Německo s ohledem na ekologii vyzvalo k pozastavení rozvoje hlubokomořské těžby
Berlín 1. listopadu (ČTK) - Německo vyzvalo k pozastavení rozvoje hlubokomořské těžby. Není podle něj dostatečně známo, jaký dopad může mít na životní prostředí těžba kovů, které se používají do baterií elektromobilů. Čínská vojenská loď míří na Srí Lanku, Indie je situací znepokojená
Peking/Dillí 29. července (ČTK) - Čína dnes vyjádřila přání, aby se některé státy zdržely zasahování do jejích legitimních námořních aktivit. Stalo se tak poté, co Dillí vyslovilo znepokojení nad plánovanou návštěvou čínské vojenské lodi ve srílanském přístavu, který se nachází na jihu ostrova, informovala dnes agentura Reuters. Mrožice Freya tráví k radosti Norů léto ve fjordu u Osla, někdy poškodí čluny
Oslo 27. července (ČTK) - Šestisetkilogramová mroží samice Freya už byla vidět u Británie, Dánska i Švédska. Léto se ale rozhodla strávit v Norsku a od vesničky Kragero na jihu Norska se přesunula do fjordu u Osla.

Konference OSN vyzvala k větší ochraně oceánů, podle aktivistů je to málo

Lisabon 1. července (ČTK) - Konference OSN o oceánech dnes vyzvala státy k větší a rychlejší ochraně těchto ekosystémů. Napsala to agentura AP s odkazem na závěrečné prohlášení konference. Ekologické organizace ale kritizují, že mezinárodní ochrana oceánů je nízká a státy se nedokáží dohodnout na závazných opatření. Zástupce OSN také kritizoval bohaté země, že neposkytují sjednanou pomoc chudším státům, aby mohly čelit změnám klimatu, uvedla agentura EFE. Delegáti se v deklaraci shodli, že klimatická změna má devastující dopad na oceány a na jejich ekosystémy. Aktivity, které by dokázaly zmírnit dopad klimatických změn "ale nepostupují s dostatečnou rychlostí ani v dostatečném rozsahu". "Potřebujeme větší ambice na všech úrovních, abychom napravili zoufalý stav oceánů," stojí v prohlášení. Ekologické organizace kritizují pětidenní konferenci za to, že se nedokázala shodnout na závazných opatřeních v zájmu ochrany oceánů. "Zazněla hlavně slova, činů jsme tu viděli málo, a při tom to jsou činy, co potřebujeme," uvedla představitelka ekologické organizace Greenpeace Laura Mellerová. "Oceány, klima, komunity žijící na pobřeží všude na světě potřebují skutečný pokrok, nikoli jen sliby," řekl generální ředitel Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Marco Lambertini. Pětidenní konference se zúčastnilo na 7000 lidí včetně několika hlav států. Například francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k vytvoření mezinárodního právního rámce, který by reguloval těžbu pod vodou a zabránil by ničení vzácných ekosystémů. Neočekávalo se, že by v Lisabonu státy dojednaly nějaká zavazující opatření. Konference ale podle odborníků mohla posloužit k vyjasnění některých stanovisek před srpnovým jednáním o nové úmluvě o ochraně biologické pestrosti moří. Úmluva by měla například řešit problémy nadměrného rybolovu a neudržitelného využívání mořských zdrojů. O dokumentu státy jednají už deset let a zatím bez úspěchu. "Výsledek této konference se uvidí v srpnu," řekla agentuře EFE Mellerová. Na začátku konference generální tajemník OSN António Guterres řekl novinářům, že se nedaří zajistit větší mezinárodní ochranu oceánů kvůli sobectví některých zemí. Ve svém proslovu mimo jiné vyzval k větší ochraně oceánů před znečištěním. Domnívá se, že bez razantních zásahů bude do roku 2050 v oceánech více plastového odpadu než ryb. Zmocněnec OSN pro oceány Peter Thomson dnes také vyzval bohaté země, aby dodržely svůj závazek poskytovat chudším zemím 100 miliard dolarů ročně na boj proti klimatickým změnám. K dodržení slibů vyzvali i zástupci malých ostrovních států, jejichž existenci ohrožuje stoupající hladina oceánů. Oceány pokrývají 70 procent zemské plochy, vytvářejí 50 procent kyslíku a zadržují zhruba čtvrtinu emisí oxidu uhličitého, informovala agentura Reuters. Desetina plochy oceánů je pod nějakým stupněm ochrany, uvedla agentura AFP. jkh ank

Vědci objevili nový druh chlupatého kraba, který nosí houby jako klobouk
Canberra 21. června (ČTK) - Na pobřeží Západní Austrálie objevila rodina na procházce nový druh "chlupatého" kraba, který na hřbetě nosí mořské houby a další živočichy jako klobouk a chrání se tak před útoky predátorů. The Times: Snahu o vylovení stoletého vína průzkumníkům maří pravidla pro vraky
Londýn 11. června (ČTK/The Times) - Kapitán válečné ponorky Hellmuth von Ruckteschell vydal 29. září 1918 rozkaz k palbě a potopení britské nákladní lodi Libourne u pobřeží Cornwallu. Nebyl to úder proti britskému válečnému úsilí, jak Němci doufali. National Geographic: Zapomeňte na dřevěné nohy, opravdoví piráti byli jiní
Washington 13. května (ČTK/National Geographic) - Když se řekne pirát, většina lidí si představí drsné muže s páskami přes oči, papoušky a mapy pokladů. V mysli jim vytanou rozjaření korzáři, kteří nutí své oběti vyjít po prkně nad mořskou hladinu, křičí něco o suchozemských krysách a nad hlavami se jim třepotá vlajka s lebkou a zkříženými hnáty. The Guardian: Římská loď ztroskotaná před 1700 lety u Mallorky vydává poklady
Madrid 13. března (ČTK/The Guardian) - Za bouře před 1700 lety se u Mallorky potopila římská loď naložená stovkami amfor s vínem, olivami, olejem a rybí omáčkou garum. Ke dnu šla v mělkých vodách a rychle ji pohřbil písek. Tunisan se snaží přijít na to, jak Féničané vyráběli proslulé červené barvivo
Tunis 11. února (ČTK) - Tunisan Muhammad Ghasán Nújra se snaží vyrobit z mořských plžů kdysi mimořádně ceněné přírodní červené barvivo. Cenné je stále, protože jeden gram týrské nachové barvy lze na internetu prodat za 2500 dolarů (53.000 korun). EFE: v Uruguayi debatují, jak naložit se sochu vyzvednutou z nacistické lodě
Montevideo 28. ledna (ČTK) - Úřady, historici i soukromí sběratelé v Uruguayi debatují, jak naložit se sochou orla s hákovým křížem, kterou v roce 2006 potápěči vyzvedli z trosek válečné lodě Admiral Graf Spee, která sloužila nacistickému Německu. Kostarika, Panama, Ekvádor a Kolumbie rozšíří mořské rezervace v Tichomoří
Glasgow 3. listopadu (ČTK) - Kostarika, Panama, Ekvádor a Kolumbie výrazně rozšíří přírodní rezervace kolem svých ostrovů v Tichomoří. Příslušnou deklaraci podepsali v úterý prezidenti těchto zemí na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 ve skotském Glasgow. The Guardian: Obyvatelé Malediv se dřív báli žraloků - teď se bojí plastů
Malé 24. října (ČTK/The Guardian) - "Lidi si o mně dřív mysleli, že jsem blázen," říká Lonu Ahmed, potápěč ze souostroví Maledivy. "Dokonce i moje máma si myslela, že jsem blázen. A rybáři mě prosili, abych se nepotápěl se žraloky." Ahmad žije na ostrově Fuvammulah na Maledivách obklopeném žraloky tygřími, napsal zpravodajský server The Guardian. Izraelský potápěč našel na mořském dně metrový meč křižáckého rytíře
Jeruzalém 18. října (ČTK) - Izraelský potápěč Šlomi Kacim našel o víkendu při potápění u izraelského pobřeží meč starý 900 let. Informovala o tom dnes izraelská agentura pro staré památky (IAA), již citoval deník The Jerusalem Post.

SLOVNÍK NAJÍT