moře

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "moře". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo moře je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Planetka o velikosti čtyř Mount Everestů způsobila rozkvět života na Zemi

Washington 26. října (ČTK) - Planetka, která se srazila se Zemí před 66 miliony let, způsobila celoplanetární pohromu a vyhubila kromě dinosaurů i další formy života. Vědci však v roce 2014 zjistili, že daleko větší kosmické těleso - konkrétně až 200 krát větší - zasáhlo naši planetu před třemi biliony lety. Tato srážka napomohla rozvoji života na Zemi, píše ve studii vědecký tým pod vedením profesorky Nadjy Drabonové z Harvardské univerzity. "Víme, že poté, co se Země poprvé zformovala, stále poletovalo v okolním vesmíru spousta sutin, které do naší planety narážely. Zjistili jsme však, že život na Zemi byl vůči těmto obřím kolizím odolný a že ve skutečnosti díky tomu vzkvétal," řekla stanici BBC Drabonová. Podle zjištění jejího týmu, který se za zbytky planetky uložené v horninách vydal do oblasti zvané Barberton Greenstone Belt v Jihoafrické republice, to platí i o gigantické planetce S2. Ta byla 40 až 60 kilometrů široká, tedy čtyřikrát až šestkrát větší než nejvyšší hora na světě Mount Everest. Mimozemské těleso sehrálo ve vývoji modrozelené planety úlohu "hnojivové bomby". Bakterie a jiné jednobuněčné organismy zvané archea se díky srážce dostaly ke klíčovým živinám jako je fosfor a železo. Planetka S2 totiž byla kromě fosforu bohatá i na uhlík. Jí podobné asteroidy a meteority vznikly v raném období Sluneční soustavy a podle odborníků obsahují řadu látek, které se v pozemských horninách vůbec nevyskytují. Zejména jsou však zdrojem aminokyselin, základních stavebních látek života. Náraz planetky Zemi proměnil k nepoznání. Před srážkou byla vodním světem, kde z moře vyčnívaly jenom části pevnin. Život byl tehdy v počátcích a skládal se z primitivních mikroorganismů. Tato kolize ale způsobila hned několik zásadních změn. Silou nárazu se samotná planetka i část zemské povrchu odpařily. To vytvořilo kolem planety hustý mrak , ze kterého podle Drabonové začaly "pršet kapky roztavených hornin". Právě tak se zřejmě dostal fosfor ve velkém na Zemi. Velká energie, která se nárazem uvolnila, zároveň oteplila podnebí natolik, že horní vrstva oceánů začala vřít a do ovzduší se začala vypařovat voda. Dopad planetky také vyvolal nepředstavitelně obří vlnu cunami, která se přehnala přes celou zeměkouli, rozervala mořské dno a na povrch přinesla vodu z mořských hlubin bohatou na železo, což dodalo bakteriím další zdroj energie. "Dopady planetek na život na Zemi považujeme za katastrofální. Nejčastěji si vzpomeneme na vyhubené dinosaury. Ale před třemi biliony let měl život daleko jednodušší formu. Mikroorganismy, které tehdy obývaly ve velkém planetu, jsou primitivní, všestranné a rychle se rozmnožují. Je to jako když si ráno vyčistíte zuby. Zabijeme 99,9 procent bakterií, ale večer jsou všechny zpátky," vysvětlila Drabonová. Závěry nové studie podle ní přispějí ke správnosti teorie, která tvrdí, že dopady vesmírných těles na zemský povrch napomohly počátečnímu životu. bat nim

AFP: V Dubaji kvůli prudkému nárůstu teplot zřizují noční pláže

Dubaj 12. října (AFP/ČTK) - Koupající se davy lidí, hrady z písku, kánoe a kajaky na otevřeném moři. Na veřejné pláži v Dubaji ve Spojených arabských emirátech téměř vše vypadá jako kdekoliv jinde, ale na této pláži jsou navíc reflektory a nepřetržitá přítomnost plavčíka. Kvůli vysokým denním teplotám přesahujícím 40 stupňů Celsia je totiž několik pláží otevřeno s veškerým komfortem i po celou noc, píše agentura AFP. "Teploty večer trochu klesají, je to báječné. Když chodíte nebo plavete, tak pořád vidíte vlastní nohy i ruce," chválí si 32letý pákistánský emigrant Mohammed, který si přijel užívat moře se svými dvěma dětmi. Kosmopolitní Dubaj s 3,6 miliony obyvatel se nachází v jedné z nejteplejších oblastí světa, po půlnoci teploty klesají ke 30 stupňům. Vedení města proto loni zřídilo 800 metrů veřejných nočních pláží, na něž nepřetržitě dohlíží plavčík, jsou obehnané sítěmi proti žralokům a viditelnost zajišťují obří reflektory. Podle Hamada Šákira, který má projekt na magistrátu na starosti, město podniklo vše pro klid plavců: sítě je chrání před mořskými živočichy, plavčíci mají dalekohledy s nočním viděním a testuje se i kamerový systém s umělou inteligencí, který může spustit poplach, pokud zaznamená tonoucího. "Myslím, že jsme jedno z mála města na světě s takovou infrastrukturou na plážích v noci. Určitě jsme jediní na Blízkém východě a v severní Africe," říká Šákir. Tyto pláže podle něj od loňského roku využilo více než milion lidí. POTŘEBA SI ODPOČINOUT V době, kdy Blízkým východem otřásá vojenský konflikt mezi Izraelem na jedné straně a Íránem a jeho spojenci - palestinským Hamásem a libanonským Hizballáhem - na straně druhé, v Dubaji, kde cizinci tvoří více než 90 procent obyvatel, přitahují noční pláže o víkendech davy lidí. Na pláži Umm Sukajm je i 38letá běloruská trenérka Mary, která si přišla užít trochu čerstvého vzduchu po "dlouhém a teplém dni". Voda podle ní ale ještě dost nezchladla. "Je to jako bych se koupala ve vaně," říká Mary. O kousek dál se 36letá filipínská prodavačka Laya zahrabává do písku. Tato pláž, kde občas přespává se svými přáteli, je pro statisíce migrujících pracovníků, kteří udržují ekonomiku emirátu v chodu, závanem čerstvého vzduchu. "V Dubaji tvrdě pracujeme, takže si potřebujeme odpočinout," říká Laya. Touto novou atrakcí se úřady snaží přilákat také turisty, kteří se v horké sezóně zdržují v klimatizovaných prostorách. GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ Před padesáti lety byla Dubaj na vrcholu léta z velké části vylidněná a teploty přesahovaly 40 stupňů Celsia. Díky své nejvyšší věži na světě, obrovským nákupním centrům a krytým zábavním parkům se však stala "celoroční městskou destinací", kam loni přijelo více než 17 milionů návštěvníků, popisuje změnu výzkumná pracovnice Akademie cestovního ruchu na univerzitě v nizozemské Bredě Manuela Gutberletová. Odbornice však upozorňuje, že globální oteplování by mohlo omezit ambice města, a poukazuje zejména na přívalové deště, které v dubnu město na několik dní ochromily. Častější výskyt podobných fenoménů a předpokládaný nárůst teplot nad 40 nebo dokonce nad 50 stupňů by mohly turisty odradit, říká Gutberletová s tím, že Dubaj "se musí těmto novým hrozbám rychle přizpůsobit". Než však dojde na takové změny, svou první dovolenou v Dubaji si užívá 77letý Francouz Laziz Ahmed, který přijel navštívit příbuzné. "Je tady dobře. Přes den se ven moc nedostanu, ale večer si to vynahradím". lsa nim

NYT: Život nejstaršího keporkaka zůstává záhadou
Washington 11. září (ČTK/NYT) - Ocasní ploutev keporkaka je stejně jedinečná jako otisk lidského prstu. Hrbolky, které se nacházejí na okraji ocasu, se u každého jednotlivce liší; černobílý vzor na spodní straně ploutve zůstává po celý život velryby stejný. Čína a Filipíny dosáhly dohody ve sporné části Jihočínského moře
Manila/Peking 21. července (ČTK) - Čína a Filipíny dosáhly dohody, která, jak doufají, ukončí konfrontace u sporné mělčiny v Jihočínském moři. S odkazem na filipínskou vládu o tom dnes informovala agentura AP. AP: Vědci pěstují mořské plody a řasy pod větrnými turbínami na moři
Kodaň 22. června (ČTK) - V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy. Izraelští archeologové našli náklad z nejstaršího lodního vraku
Jeruzalém 20. června (ČTK) - Izraelští archeologové oznámili, že ve východním Středomoří objevili náklad z pozůstatků nejstaršího vraku lodi, jaký byl kdy nalezen v mořských hlubinách. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. BBC: Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
Washington 15. dubna (ČTK/BBC) - Vědci poprvé na světě vedli 'konverzaci' s velrybou. Nyní se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Jejich setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC. The Guardian: Obrovský, děsivý a štíhlý: odborníci přehodnocují tvar megalodona
Londýn 31. ledna (ČTK/The Guardian) - Obrovská, děsivá a pyšnící se moutným párem čelistí - hvězda hollywoodského filmu MEG: Monstrum z hlubin, která svou velikostí zneklidnila i filmového drsňáka Jasona Stathama. BBC: Nejodlehlejší místo na Zemi je hřbitovem sovětského vesmírného smetí
Moskva 14. října (ČTK) - Uprostřed jižního Pacifiku, zhruba 2688 kilometrů od nejbližší pevniny, se rozkládá mrazivý úsek bezejmenného oceánu - vražedný domov obrovských, neustále se přelévajících vln, dramatické oblohy a bouřlivého větru. BBC: Megalodoni byli superpredátoři, kteří v děloze požírali své sourozence
Londýn 13. srpna (ČTK/BBC) - Obří žralok je zpět. Pět let po filmu Meg, v němž herec akčních filmů Jason Statham bojoval s obrovským prehistorickým žralokem, přichází pokračování Meg 2: Příkop. Bez ohledu na to, co si diváci o snímku myslí, tvor, kterého zobrazuje, byl kdysi opravdu takový. BBC: Drony ukazují žraloky jako nikdy předtím
Londýn 26. července (ČTK/BBC) - Rozmach fotografování pomocí dronů pomohl vrhnout nové světlo na temný oceán a setkání lidí se žraloky, kteří jsou blíže, než si myslí. O tajuplném životě těchto vrcholových predátorů, který pomáhají odhalit snímky z ptačí perspektivy, napsal server BBC News. NYT: Tunisané milují tuňáka, ale ten je čím dál tím nedostupnější
Tunis 24. července (ČTK/The New York Times) - Možná patříte mezi více než 5000 odběratelů e-mailového zpravodaje "Otevírání plechovek" (Popping Tins), který se věnuje výhradně konzervovaným mořským plodům. Těžba z mořského dna může nevratně poškodit oceány a ohrožené druhy, tvrdí vědci
Londýn 18. února (ČTK) - Po celém světě roste poptávka po nerostných surovinách. Je to dáno tím, že se jednotlivé země postupně zbavují fosilních paliv a snaží se zvýšit svou energetickou bezpečnost. Kontroverzní těžba z mořského dna, díky které jsou tyto látky získávány, ale může nenávratně poškodit oceánské ekosystémy i ohrožené druhy, včetně plejtváků obrovských. The Guardian: Vědci připevnili kamery na žraloky a objevili obří mořskou louku
Nassau 12. listopadu (ČTK/The Guardian) - Žraloci tygří jsou pověstní svou divokostí. Tito obrovští živočichové, kteří mohou dorůstat délky až pěti metrů, jsou nelítostní predátoři a nezaleknou se ničeho. Německo s ohledem na ekologii vyzvalo k pozastavení rozvoje hlubokomořské těžby
Berlín 1. listopadu (ČTK) - Německo vyzvalo k pozastavení rozvoje hlubokomořské těžby. Není podle něj dostatečně známo, jaký dopad může mít na životní prostředí těžba kovů, které se používají do baterií elektromobilů. Čínská vojenská loď míří na Srí Lanku, Indie je situací znepokojená
Peking/Dillí 29. července (ČTK) - Čína dnes vyjádřila přání, aby se některé státy zdržely zasahování do jejích legitimních námořních aktivit. Stalo se tak poté, co Dillí vyslovilo znepokojení nad plánovanou návštěvou čínské vojenské lodi ve srílanském přístavu, který se nachází na jihu ostrova, informovala dnes agentura Reuters. Mrožice Freya tráví k radosti Norů léto ve fjordu u Osla, někdy poškodí čluny
Oslo 27. července (ČTK) - Šestisetkilogramová mroží samice Freya už byla vidět u Británie, Dánska i Švédska. Léto se ale rozhodla strávit v Norsku a od vesničky Kragero na jihu Norska se přesunula do fjordu u Osla. Konference OSN vyzvala k větší ochraně oceánů, podle aktivistů je to málo
Lisabon 1. července (ČTK) - Konference OSN o oceánech dnes vyzvala státy k větší a rychlejší ochraně těchto ekosystémů. Napsala to agentura AP s odkazem na závěrečné prohlášení konference. Ekologické organizace ale kritizují, že mezinárodní ochrana oceánů je nízká a státy se nedokáží dohodnout na závazných opatření. Vědci objevili nový druh chlupatého kraba, který nosí houby jako klobouk
Canberra 21. června (ČTK) - Na pobřeží Západní Austrálie objevila rodina na procházce nový druh "chlupatého" kraba, který na hřbetě nosí mořské houby a další živočichy jako klobouk a chrání se tak před útoky predátorů. The Times: Snahu o vylovení stoletého vína průzkumníkům maří pravidla pro vraky
Londýn 11. června (ČTK/The Times) - Kapitán válečné ponorky Hellmuth von Ruckteschell vydal 29. září 1918 rozkaz k palbě a potopení britské nákladní lodi Libourne u pobřeží Cornwallu. Nebyl to úder proti britskému válečnému úsilí, jak Němci doufali.

National Geographic: Zapomeňte na dřevěné nohy, opravdoví piráti byli jiní

Washington 13. května (ČTK/National Geographic) - Když se řekne pirát, většina lidí si představí drsné muže s páskami přes oči, papoušky a mapy pokladů. V mysli jim vytanou rozjaření korzáři, kteří nutí své oběti vyjít po prkně nad mořskou hladinu, křičí něco o suchozemských krysách a nad hlavami se jim třepotá vlajka s lebkou a zkříženými hnáty. Tyto stereotypy ale nemají s pravdou nic společného. Piráti tu jsou téměř tak dlouho, jak lidstvo pluje po světových mořích, a existují do dneška. Jejich vyobrazení je ale často zavádějící. Časopis National Geographic se ptal, odkud se tyto mylné interpretace vzaly. Piráti jsou běžně zobrazováni v pestrém oblečení. Mohou mít volnou košili, šátek kolem hlavy a potrhané kalhoty zastrčené v ošoupaných botách jako kapitán Jack Sparrow z filmové série Piráti z Karibiku. Nebo to může být "pirát gentleman" jako Stede Bonnet z letos uvedeného seriálu Vlajka smrti. Takový oděv ale neodpovídá realitě. Původ většiny podobných okázalostí lze vysledovat k americkému umělci Howardu Pyleovi, který se inspiroval španělskými bandity z konce 19. století. Námořníci včetně pirátů v 18. století nosili například volné, u kolen ustřižené kalhoty a haleny dlouhé až po stehna. Dalším běžným pirátským doplňkem jsou protézy končetin. Je pravda, že někteří piráti měli dřevenou nohu nebo hák místo ruky, ale podle všeho to nebylo pravidlo. Na moři se amputace končetiny mnohem častěji stala rozsudkem smrti. Na lodích sice bylo lékařské vybavení a jeden z námořníků měl na starost zdravotnickou péči, infekce a ztráta krve ale mohla vést k smrti. Pirát bez končetiny také do určité míry přišel o schopnost bojovat. Ztráta nohy nebo ruky ale automaticky neznamenala, že by člověk nemohl pokračovat na lodi - sloužit mohl například jako kuchař. Ve filmech a popkultuře rozšířená pirátská mluva taky není opravdová. Některé fráze pochází z knihy Ostrov pokladů z roku 1883 od skotského spisovatele Roberta Louise Stevensona, která vyšla až 150 let po "zlatém věku" pirátství. Svou roli sehrál i Hollywood minulého století, zejména britský herec Robert Newton, který ztvárnil piráty Černovouse i Dlouhého Johna Silvera. Skotský pirát William Kidd si sice svůj poklad zakopal, ale mezi ostatními byl vzácnou výjimkou. Piráti své pochybně získané výdělky většinou utratili za ženy a alkohol v přístavech. Zakopání pokladu ani není praktické, a to kvůli pohybům písku a přílivu, které mohou jednoduše zapříčinit, že pirát o poklad přijde. Piráti si navíc navzájem příliš nedůvěřovali a nemohli si být jistí, zda se ostatní lstivě nevrátí a nevykopou poklad sami. Jejich kořistí taky nebylo ve filmech a knihách oblíbené zlato a stříbro, nejčastěji se jednalo o zboží a komodity včetně dřeva, kožešin, hedvábí, bavlny nebo koření. Existují důkazy o tom, že řada pirátských posádek přijala kodex cti nebo stanovy, většinou pro udržení pořádku na lodi. Tyto kodexy upravovaly vše od způsobu rozdělování kořisti, přes to, co se stane s piráty, pokud se zraní při výkonu služby, až po tresty za špatné chování a zacházení se zajatci. Některé z těchto textů se dochovaly dodnes - včetně kodexu Angličana George Lowthera a jeho posádky, který například přisuzoval odškodnění jedinci, jenž během potyčky přišel o končetinu. Pokud pirát takový kodex porušil, je málo pravděpodobné, že by se musel za trest "projít po prkně". Pro tuto praxi, kterou proslavil zejména Ostrov pokladů, neexistují téměř žádné důkazy. Pokud na provinilce čekal nějaký trest, většinou se jednalo o protažení pod kýlem. Jde o podle všeho mnohem odpornější osud. Oběti zemřely buď následkem krvácení z odřenin od drsného povrchu lodi, nebo se utopily. Jiné formy trestu zahrnovaly hození přes palubu, bičování nebo ponechání na opuštěném ostrově. Většina pirátů se také neplavila španělskými galeonami nebo dokonce fregatami jako už vzpomínaný Jack Sparrow a jeho Černá perla. Preferovali menší, obratnější plavidla, která jim umožňovala snadný únik před většími válečnými loděmi. V 16. a 17. století si nejčastěji vybírali šalupy, které byly rychlé a měly nízký ponor, čímž usnadňovaly únik do mělkých vod. Dalšími oblíbenými loďmi byly škunery. I přes široce rozšířený mýtus většina pirátů neplula pod černou vlajkou s lebkou a zkříženými hnáty. Někteří vyvěšovali čistě černou vlajkou, která znamenala, že berou zajatce. Naopak červená barva byla znamením krve a jisté smrti. Ačkoliv si knihy, filmy a populární kultura všeobecně pirátství volně přizpůsobily, drancovníci v různých podobách terorizují moře už více než 2000 let. Moderní piráti působí u pobřeží Somálska nebo Malajsie a vypadají úplně jinak než jejich vyobrazení ze zlatého věku. Jedna věc ale platí i pro ně - lidem nahánějí strach. nim jrm

The Guardian: Římská loď ztroskotaná před 1700 lety u Mallorky vydává poklady
Madrid 13. března (ČTK/The Guardian) - Za bouře před 1700 lety se u Mallorky potopila římská loď naložená stovkami amfor s vínem, olivami, olejem a rybí omáčkou garum. Ke dnu šla v mělkých vodách a rychle ji pohřbil písek. Tunisan se snaží přijít na to, jak Féničané vyráběli proslulé červené barvivo
Tunis 11. února (ČTK) - Tunisan Muhammad Ghasán Nújra se snaží vyrobit z mořských plžů kdysi mimořádně ceněné přírodní červené barvivo. Cenné je stále, protože jeden gram týrské nachové barvy lze na internetu prodat za 2500 dolarů (53.000 korun). EFE: v Uruguayi debatují, jak naložit se sochu vyzvednutou z nacistické lodě
Montevideo 28. ledna (ČTK) - Úřady, historici i soukromí sběratelé v Uruguayi debatují, jak naložit se sochou orla s hákovým křížem, kterou v roce 2006 potápěči vyzvedli z trosek válečné lodě Admiral Graf Spee, která sloužila nacistickému Německu. Kostarika, Panama, Ekvádor a Kolumbie rozšíří mořské rezervace v Tichomoří
Glasgow 3. listopadu (ČTK) - Kostarika, Panama, Ekvádor a Kolumbie výrazně rozšíří přírodní rezervace kolem svých ostrovů v Tichomoří. Příslušnou deklaraci podepsali v úterý prezidenti těchto zemí na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 ve skotském Glasgow. The Guardian: Obyvatelé Malediv se dřív báli žraloků - teď se bojí plastů
Malé 24. října (ČTK/The Guardian) - "Lidi si o mně dřív mysleli, že jsem blázen," říká Lonu Ahmed, potápěč ze souostroví Maledivy. "Dokonce i moje máma si myslela, že jsem blázen. A rybáři mě prosili, abych se nepotápěl se žraloky." Ahmad žije na ostrově Fuvammulah na Maledivách obklopeném žraloky tygřími, napsal zpravodajský server The Guardian. Izraelský potápěč našel na mořském dně metrový meč křižáckého rytíře
Jeruzalém 18. října (ČTK) - Izraelský potápěč Šlomi Kacim našel o víkendu při potápění u izraelského pobřeží meč starý 900 let. Informovala o tom dnes izraelská agentura pro staré památky (IAA), již citoval deník The Jerusalem Post.

SLOVNÍK NAJÍT