moře

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "moře". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo moře je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Washington 25. dubna (ČTK) - Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice. Cílem výnosu, který prezident podle Reuters podepsal v soukromí, je nastartovat těžbu nejen v amerických, ale také mezinárodních vodách, a vyvážit tak mimo jiné rozsáhlou kontrolu Číny nad odvětvím kritických nerostů. "Spojené státy mají zásadní národně bezpečnostní a ekonomický zájem na udržení vedoucího postavení v oblasti vědy a technologií pro hluboké moře a nerostných zdrojů na mořském dně," uvedl Trump ve svém výnosu.. Odhaduje se, že v některých částech Tichého oceánu i jinde se nachází velké množství takzvaných polymetalických konkrecí, což jsou malé kusy hornin ve tvaru brambor plné kovů klíčových pro výrobu elektromobilů a elektroniky obecně, píše Reuters. Jen ve vodách Spojených států se podle odhadů nachází více než miliarda tun těchto malých útvarů, obsahujících mangan, nikl, měď, kobalt a další důležité kovy, řekl Reuters nejmenovaný představitel Trumpovy administrativy. Jejich vytěžení by mohlo během deseti let navýšit americký HDP o 300 miliard dolarů a vytvořit 100.000 pracovních míst, dodal. Trumpův nový výnos administrativě nařizuje, aby urychlila vydávání povolení k těžbě podle zákona o hlubokomořských nerostných zdrojích z roku 1980 a aby zahájila proces vydávání povolení k těžbě podél vnějšího kontinentálního šelfu USA. Nařizuje také urychlené přezkoumání povolení k těžbě na mořském dně "v oblastech mimo národní jurisdikci". To podle Reuters velmi pravděpodobně vyvolá spory s mezinárodním společenstvím. Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA) - zřízený Úmluvou OSN o mořském právu, kterou Spojené státy neratifikovaly - už několik let připravuje normy pro hlubinnou těžbu v mezinárodních vodách, dosud je však neformalizoval kvůli rozporům ohledně přijatelných úrovní prachu, hluku a dalších faktorů spojených s touto ekologicky spornou průmyslovou činností. sch

Vědcům se v moři poprvé podařilo natočit největšího hlavonožce na světě

Londýn 17. dubna (ČTK) - Vědcům se podařilo poprvé nafilmovat v přirozeném mořském prostředí kalmara Hamiltonova - patrně největší druh hlavonožce na světě. Pořídit filmový záznam se podařilo sto let poté, co byl tento druh dorůstající podle odborníků až sedmi metrů délky a váhy 500 kilogramů objeven a pojmenován, napsal zpravodajský server BBC News. Kalmar, kterého vědci natočili v hloubce 600 metrů nedaleko Jižních Sandwichových ostrovů v jižní části Atlantiku, ale zatím ani zdaleka nedosahuje rekordní velikosti. Jedná se o 30 centimetrů dlouhé mládě a tým vědců pod vedením doktorky Michelle Taylorové z Essexské univerzity pořídil jeho nahrávku letos v březnu během 35denní výpravy pátrající po novém mořském životě. Taylorová novinářům řekla, že si její tým nejprve nebyl jistý, jaký druh kalmara, krakatice či olihně nafilmovali, ale natočili ho, protože byl "nezvyklý a krásný". Záznam poté prověřila doktorka Kat Bolstadová, která uvedla, že dosud se s tímto druhem kalmara vědci setkávali jen ve formě pozůstatků v žaludcích kytovců a mořských ptáků. "Je vzrušující vidět první reálný záznam mladého kalmara Hamiltonova v přirozeném prostředí," řekla Bolstadová. O životním cyklu kalmarů Hamiltonových (Mesonychoteuthis hamiltoni) toho zatím vědci vědí jen málo. Známo je ovšem to, že postupně ztrácejí průhlednost, kterou mají jejich těla v mládí. Jejich typickým znakem jsou háčky uprostřed osmi ramen. Podle britského Přírodovědného muzea je těžké odhadnout celosvětovou populaci kalmarů Hamiltonových. V roce 2022 instituce uvedla, že nedostatek pozorování znamená, že "i dnes se tito obrovští hlavonožci stále pohybují na hranici mezi legendou a skutečností", napsal server BBC News. dk nim

The Guardian: Severní moře zažívá pozvolný návrat ryb, velryb a plejtváků
Scarborough (Británie) 12 . ledna (ČTK) - Křídové útesy, mořské louky a mělké vody Severního moře jsou domovem pestrého podmořského světa. Staletí nadměrného rybaření, znečišťování, klimatických změn a narušování terénu, ve kterém lidé pátrali po ropě a zemním plynu, však zapříčinily úbytek řady živočichů. Biden před návratem Trumpa oznámil rozsáhlý zákaz těžby ve federálních vodách
Washington 6. ledna (ČTK) - Joe Biden dnes vydal nařízení, kterými zakazuje nové pronájmy za účelem těžby ropy a plynu ve většině vod u pobřeží Spojených států, informovala agentura AP. Končící americký prezident se tak snaží zabránit možnému rozvoji těžby během druhého prezidentského mandátu Donalda Trumpa, který svou energetickou politiku shrnuje slovy "vrtat, bejby, vrtat". Vláda Cookových ostrovů usiluje o hlubokomořskou těžbu, aktivisté jsou proti
Avarua (Cookovy ostrovy) 11. prosince (ČTK) - Vláda premiéra Marka Browna na Cookových ostrovech usiluje na dně Pacifického oceánu o těžbu polymetalických konkrecí, což jsou malé kusy hornin, které obsahují velké množství kovů, především železo a mangan, ale i měď, kobalt, nikl a zlato. Live Science: U mořských kosatek se zřejmě vracejí do módy lososí klobouky
Washington 1. prosince (ČTK/Live Science) - Kosatky v severozápadním Pacifiku začaly znovu nosit na hlavách mrtvé lososy jako klobouky. Vrací se tak bizarní "módní trend", který vědci naposledy zaznamenali před 37 lety, napsal server Live Science. Vědci vyvinuli nový typ plastu, který se dokáže rozkládat v mořské vodě
Tokyo 22. listopadu (ČTK) - Mezinárodní tým vědců vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Objev může přispět ke snaze o snížení znečištění životního prostředí při hromadění plastů v oceánech. Planetka o velikosti čtyř Mount Everestů způsobila rozkvět života na Zemi
Washington 26. října (ČTK) - Planetka, která se srazila se Zemí před 66 miliony let, způsobila celoplanetární pohromu a vyhubila kromě dinosaurů i další formy života. Vědci však v roce 2014 zjistili, že daleko větší kosmické těleso - konkrétně až 200 krát větší - zasáhlo naši planetu před třemi biliony lety. AFP: V Dubaji kvůli prudkému nárůstu teplot zřizují noční pláže
Dubaj 12. října (AFP/ČTK) - Koupající se davy lidí, hrady z písku, kánoe a kajaky na otevřeném moři. Na veřejné pláži v Dubaji ve Spojených arabských emirátech téměř vše vypadá jako kdekoliv jinde, ale na této pláži jsou navíc reflektory a nepřetržitá přítomnost plavčíka. NYT: Život nejstaršího keporkaka zůstává záhadou
Washington 11. září (ČTK/NYT) - Ocasní ploutev keporkaka je stejně jedinečná jako otisk lidského prstu. Hrbolky, které se nacházejí na okraji ocasu, se u každého jednotlivce liší; černobílý vzor na spodní straně ploutve zůstává po celý život velryby stejný. Čína a Filipíny dosáhly dohody ve sporné části Jihočínského moře
Manila/Peking 21. července (ČTK) - Čína a Filipíny dosáhly dohody, která, jak doufají, ukončí konfrontace u sporné mělčiny v Jihočínském moři. S odkazem na filipínskou vládu o tom dnes informovala agentura AP. AP: Vědci pěstují mořské plody a řasy pod větrnými turbínami na moři
Kodaň 22. června (ČTK) - V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy. Izraelští archeologové našli náklad z nejstaršího lodního vraku
Jeruzalém 20. června (ČTK) - Izraelští archeologové oznámili, že ve východním Středomoří objevili náklad z pozůstatků nejstaršího vraku lodi, jaký byl kdy nalezen v mořských hlubinách. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. BBC: Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
Washington 15. dubna (ČTK/BBC) - Vědci poprvé na světě vedli 'konverzaci' s velrybou. Nyní se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Jejich setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC. The Guardian: Obrovský, děsivý a štíhlý: odborníci přehodnocují tvar megalodona
Londýn 31. ledna (ČTK/The Guardian) - Obrovská, děsivá a pyšnící se moutným párem čelistí - hvězda hollywoodského filmu MEG: Monstrum z hlubin, která svou velikostí zneklidnila i filmového drsňáka Jasona Stathama. BBC: Nejodlehlejší místo na Zemi je hřbitovem sovětského vesmírného smetí
Moskva 14. října (ČTK) - Uprostřed jižního Pacifiku, zhruba 2688 kilometrů od nejbližší pevniny, se rozkládá mrazivý úsek bezejmenného oceánu - vražedný domov obrovských, neustále se přelévajících vln, dramatické oblohy a bouřlivého větru. BBC: Megalodoni byli superpredátoři, kteří v děloze požírali své sourozence
Londýn 13. srpna (ČTK/BBC) - Obří žralok je zpět. Pět let po filmu Meg, v němž herec akčních filmů Jason Statham bojoval s obrovským prehistorickým žralokem, přichází pokračování Meg 2: Příkop. Bez ohledu na to, co si diváci o snímku myslí, tvor, kterého zobrazuje, byl kdysi opravdu takový. BBC: Drony ukazují žraloky jako nikdy předtím
Londýn 26. července (ČTK/BBC) - Rozmach fotografování pomocí dronů pomohl vrhnout nové světlo na temný oceán a setkání lidí se žraloky, kteří jsou blíže, než si myslí. O tajuplném životě těchto vrcholových predátorů, který pomáhají odhalit snímky z ptačí perspektivy, napsal server BBC News. NYT: Tunisané milují tuňáka, ale ten je čím dál tím nedostupnější
Tunis 24. července (ČTK/The New York Times) - Možná patříte mezi více než 5000 odběratelů e-mailového zpravodaje "Otevírání plechovek" (Popping Tins), který se věnuje výhradně konzervovaným mořským plodům. Těžba z mořského dna může nevratně poškodit oceány a ohrožené druhy, tvrdí vědci
Londýn 18. února (ČTK) - Po celém světě roste poptávka po nerostných surovinách. Je to dáno tím, že se jednotlivé země postupně zbavují fosilních paliv a snaží se zvýšit svou energetickou bezpečnost. Kontroverzní těžba z mořského dna, díky které jsou tyto látky získávány, ale může nenávratně poškodit oceánské ekosystémy i ohrožené druhy, včetně plejtváků obrovských.

The Guardian: Vědci připevnili kamery na žraloky a objevili obří mořskou louku

Nassau 12. listopadu (ČTK/The Guardian) - Žraloci tygří jsou pověstní svou divokostí. Tito obrovští živočichové, kteří mohou dorůstat délky až pěti metrů, jsou nelítostní predátoři a nezaleknou se ničeho. V poslední době ale získali novou roli, která by jim mohla vylepšit jejich pověst: jsou mořskými vědci, napsal britský list The Guardian. Výzkumníci ve snaze změřit rozlohu mořských luk na Bahamách připevnili na hřbetní ploutve žraloků tygřích kamery, aby měli přístup k hodinám záznamů ze dna oceánu. Získaná data podle nich odhalila největší známý ekosystém mořských luk na světě, který se rozkládá na 92.000 kilometrech čtverečních karibského dna. "Toto zjištění ukazuje, jak daleko jsme od prozkoumání oceánů, a to nejen v hlubinách, ale i v mělkých oblastech," uvedl spoluautor studie Carlos Duarte z Technické a přírodovědecké univerzity krále Abdalláha v Saudské Arábii. Mořské louky jsou dlouhodobě nedostatečně prozkoumané. Odhady jejich celkové rozlohy na celém světě se pohybují od 160.000 po 1,6 milionu kilometrů čtverečních. Jejich mapování je nesmírně náročné. Travnaté porosty v hlubokých nebo zakalených vodách nelze vždy zpozorovat z letadel nebo satelitů. Menší louky pak mohou být řídké nebo propletené s jinými mořskými rostlinami, takže bývá obtížné je identifikovat. To znamená, že louky s mořskou trávou je nutné "ověřovat na místě". Vysílání potápěčů na fotografování rozsáhlých oblastí oceánského dna je však nákladné, logisticky náročné a velmi pomalé. Jiným případem jsou žraloci tygří. Tito vysoce pohybliví živočichové jsou schopni doplavat do značných hloubek, mají velký záběr a tráví na mořských loukách hodně času. Nezatěžují je přízemní lidská omezení, jako je potřeba lodi, nutnost častého vynořování a závislost na klidných podmínkách oceánu. Využití vodních živočichů tímto způsobem otevírá "vrátka do mořského světa" a může pomoci odpovědět na otázky ohledně krize klimatu a biologické rozmanitosti, uvedl Richard Unsworth z univerzity ve Swansea, který se na studii nepodílel. Mapování mořských trav ale považuje za životně důležité. "Pokud nevíme, kde se nacházejí, nemůžeme je chránit," uvedl. Mořské trávy jsou důležitými líhněmi a zdroji potravy pro mnoho mořských druhů. Podporují komerční rybolov a poskytují nárazník proti pobřežní erozi. Jsou také významným zdrojem "organického uhlíku", protože zachycují a ukládají obrovské množství uhlíku na mořském dně, což z nich činí důležitý nástroj pro zmírnění klimatické krize. Přesto je ohrožuje řada faktorů, včetně lodní dopravy, rozvoje pobřeží a stále extrémnějšího počasí. Odhaduje se, že každý rok na celém světě zanikne přibližně sedm procent mořských luk. Vědci doufají, že jejich objev bude znamenat lepší ochranu mořských trav na Bahamách, kde jsou ohroženy bagrováním kvůli rozvoji pobřeží a snahou těžit aragonit, ale i na celém světě. Mořské porosty a další pobřežní ekosystémy jsou "pravděpodobně jedním z nejlepších spojenců a výhod, které máme, pokud jde o přirozenou snahu zmírnit dopady změn klimatu," řekl spoluautor studie Oliver Shipley. Projektů, které budou spolupracovat s mořskými živočichy na mapování oceánských biotopů, bude mnohem více, předpovídá Shipley. "Zavedou nás na nová místa, o jejichž existenci jsme neměli ani tušení," dodal. ban spr

Německo s ohledem na ekologii vyzvalo k pozastavení rozvoje hlubokomořské těžby
Berlín 1. listopadu (ČTK) - Německo vyzvalo k pozastavení rozvoje hlubokomořské těžby. Není podle něj dostatečně známo, jaký dopad může mít na životní prostředí těžba kovů, které se používají do baterií elektromobilů. Čínská vojenská loď míří na Srí Lanku, Indie je situací znepokojená
Peking/Dillí 29. července (ČTK) - Čína dnes vyjádřila přání, aby se některé státy zdržely zasahování do jejích legitimních námořních aktivit. Stalo se tak poté, co Dillí vyslovilo znepokojení nad plánovanou návštěvou čínské vojenské lodi ve srílanském přístavu, který se nachází na jihu ostrova, informovala dnes agentura Reuters. Mrožice Freya tráví k radosti Norů léto ve fjordu u Osla, někdy poškodí čluny
Oslo 27. července (ČTK) - Šestisetkilogramová mroží samice Freya už byla vidět u Británie, Dánska i Švédska. Léto se ale rozhodla strávit v Norsku a od vesničky Kragero na jihu Norska se přesunula do fjordu u Osla. Konference OSN vyzvala k větší ochraně oceánů, podle aktivistů je to málo
Lisabon 1. července (ČTK) - Konference OSN o oceánech dnes vyzvala státy k větší a rychlejší ochraně těchto ekosystémů. Napsala to agentura AP s odkazem na závěrečné prohlášení konference. Ekologické organizace ale kritizují, že mezinárodní ochrana oceánů je nízká a státy se nedokáží dohodnout na závazných opatření. Vědci objevili nový druh chlupatého kraba, který nosí houby jako klobouk
Canberra 21. června (ČTK) - Na pobřeží Západní Austrálie objevila rodina na procházce nový druh "chlupatého" kraba, který na hřbetě nosí mořské houby a další živočichy jako klobouk a chrání se tak před útoky predátorů. The Times: Snahu o vylovení stoletého vína průzkumníkům maří pravidla pro vraky
Londýn 11. června (ČTK/The Times) - Kapitán válečné ponorky Hellmuth von Ruckteschell vydal 29. září 1918 rozkaz k palbě a potopení britské nákladní lodi Libourne u pobřeží Cornwallu. Nebyl to úder proti britskému válečnému úsilí, jak Němci doufali. National Geographic: Zapomeňte na dřevěné nohy, opravdoví piráti byli jiní
Washington 13. května (ČTK/National Geographic) - Když se řekne pirát, většina lidí si představí drsné muže s páskami přes oči, papoušky a mapy pokladů. V mysli jim vytanou rozjaření korzáři, kteří nutí své oběti vyjít po prkně nad mořskou hladinu, křičí něco o suchozemských krysách a nad hlavami se jim třepotá vlajka s lebkou a zkříženými hnáty. The Guardian: Římská loď ztroskotaná před 1700 lety u Mallorky vydává poklady
Madrid 13. března (ČTK/The Guardian) - Za bouře před 1700 lety se u Mallorky potopila římská loď naložená stovkami amfor s vínem, olivami, olejem a rybí omáčkou garum. Ke dnu šla v mělkých vodách a rychle ji pohřbil písek. Tunisan se snaží přijít na to, jak Féničané vyráběli proslulé červené barvivo
Tunis 11. února (ČTK) - Tunisan Muhammad Ghasán Nújra se snaží vyrobit z mořských plžů kdysi mimořádně ceněné přírodní červené barvivo. Cenné je stále, protože jeden gram týrské nachové barvy lze na internetu prodat za 2500 dolarů (53.000 korun). EFE: v Uruguayi debatují, jak naložit se sochu vyzvednutou z nacistické lodě
Montevideo 28. ledna (ČTK) - Úřady, historici i soukromí sběratelé v Uruguayi debatují, jak naložit se sochou orla s hákovým křížem, kterou v roce 2006 potápěči vyzvedli z trosek válečné lodě Admiral Graf Spee, která sloužila nacistickému Německu. Kostarika, Panama, Ekvádor a Kolumbie rozšíří mořské rezervace v Tichomoří
Glasgow 3. listopadu (ČTK) - Kostarika, Panama, Ekvádor a Kolumbie výrazně rozšíří přírodní rezervace kolem svých ostrovů v Tichomoří. Příslušnou deklaraci podepsali v úterý prezidenti těchto zemí na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 ve skotském Glasgow. The Guardian: Obyvatelé Malediv se dřív báli žraloků - teď se bojí plastů
Malé 24. října (ČTK/The Guardian) - "Lidi si o mně dřív mysleli, že jsem blázen," říká Lonu Ahmed, potápěč ze souostroví Maledivy. "Dokonce i moje máma si myslela, že jsem blázen. A rybáři mě prosili, abych se nepotápěl se žraloky." Ahmad žije na ostrově Fuvammulah na Maledivách obklopeném žraloky tygřími, napsal zpravodajský server The Guardian. Izraelský potápěč našel na mořském dně metrový meč křižáckého rytíře
Jeruzalém 18. října (ČTK) - Izraelský potápěč Šlomi Kacim našel o víkendu při potápění u izraelského pobřeží meč starý 900 let. Informovala o tom dnes izraelská agentura pro staré památky (IAA), již citoval deník The Jerusalem Post.

SLOVNÍK NAJÍT