Židovská obec Brno hledá rodiny vlastníků liturgických knih ukradených nacisty

Brno 30. srpna 2022 (ČTK) - Židovská obec Brno se pokouší najít potomky či jiné příbuzné majitelů liturgických knih ukradených nacisty za druhé světové války. Před časem převzala soubor zhruba 12.000 svazků. Většina jich byla uskladněná v Jeruzalémské synagoze v Praze. Zpracování, digitalizace a případné předání některých knih rodinám potrvá roky. Současný stav fondu dokumentuje výstava Knihovna ukradených nadějí, součást prvního ročníku festivalu Štetl v Brně. Výstava i třídenní festival začnou v pátek ve vile Löw-Beer. Většinu knih zabavili nacisté židům v Terezíně před jejich transportem do vyhlazovacích táborů, další pocházejí ze židovských domácností a synagog. Mnohé si předtím majitelé předávali z generace na generaci. "Nejstarší jsou z konce 18. století," řekl dnes brněnský rabín Štěpán Menaše Kliment. V některých svazcích se zachovaly osobní poznámky, věnování nebo lístky s poznámkami. Ty mohou pomoci s určením vlastníka a poté s téměř detektivním hledáním jeho příbuzných, pokud někdo z rodiny vůbec přežil hrůzy holokaustu. Už dříve se podařilo identifikovat například majitele machzoru, tedy modlitební knihy. Je podepsaná Corneliem Strachem z Brna. Majitel knihy zahynul v Osvětimi. Z celé rodiny se zachránil jen jeho syn Erik, jehož dceru Angelu se podařilo vypátrat. Před třemi lety si machzor převzala. Kniha se pro ni stala impulzem k sepsání rodinné historie a příběhu jejího otce. Z obojího pak vychází scénář k inscenaci Příběh knihy, který přímo pro vilu Löw-Beer nastudovala režisérka Hana Mikolášková. Inscenace má premiéru v pátek. Položením kamene zmizelých za Cornelia Stracha a návštěvou představení zahájí svůj festivalový pobyt 13 potomků rodiny Strachovy z Británie, Izraele i Česka. Další příběh se pojí s hagadou, tedy knihou zaznamenávající řád domácích bohoslužeb. Je podepsaná dětskou rukou Pavlíčka Lampla, rodáka z Kroměříže a další osvětimské oběti. Jeho sestřenice holokaust přežila. Zemřela letos v Izraeli. Židovská obec Brno je v kontaktu s její rodinou a chce jim hagadu předat. "My jsme se těch knih ujali, protože jsme si uvědomili, že takových příběhů může být hodně," uvedl Kliment. Zpracování fondu je v úplných počátcích a pořád ještě přináší překvapení. Zrovna dnes se podařilo náhodou najít v útlé červené knize rodičovské věnování dceři, která se vdávala, a vložený vylisovaný čtyřlístek. "Je to velmi osobní věc, která se člověka dotkne na nejhlubší úrovni," řekl rabín. "Celá výstava má téma knižního fondu spíše otevřít. Není to tedy tak, že už všechno víme," upozornila historička Táňa Klementová. Výhledově by knihy mohly být přístupné on-line i fyzicky pro badatele. "Plán zpřístupnění ještě nemá jasné obrysy, všechno je ve fázi vyjednávání," uvedl Kliment. Jan Tomandl ver - sdílejte článek