Chadídžina mešita je první a zatím jediná s minaretem na východě Německa

Berlín 6. října (zpravodaj ČTK) - Chadídžina mešita v berlínské čtvrti Pankow je první a zatím jediná s minaretem a kupolí na území někdejšího východního Německa. V rozhovoru s ČTK to řekl imám Scharjil Ahmad Khalid, který tuto mešitu považuje za symbol emancipace muslimských žen. Ženy totiž za jejím vznikem stojí a chrám nese i ženské jméno, které dostal po první manželce proroka Mohameda. Nejen odkaz na muslimské ženy činí podle Khalida pankowskou mešitu výjimečnou, neméně zajímavá je i její historie. Ačkoli se věřícím otevřela teprve v roce 2008, její kořeny jsou staré 100 let. "Měla to být vlastně první mešita v Německu. Před 100 lety chtělo naše společenství Ahmadíja, které je nejstarší uznanou muslimskou obcí v Německu, postavit mešitu v berlínské čtvrti Charlottenburg," řekl. Tehdejší chalífa, což je náboženský vůdce, chtěl podle Khalida vyvrátit představu Evropanů o tom, že muslimské ženy jsou podřízeny mužům a čelí útlaku. "Jejich nezávislé postavení chtěl ukázat tím, že muslimky dokážou samy postavit mešitu," vysvětlil. Muslimské ženy tehdy skutečně vybraly peníze pro stavbu a 6. srpna 1923 byl dokonce slavnostně položen základní kámen. "Ale než mohla stavba opravdu začít, přišla hospodářská krize, kvůli které byl projekt pozastaven. Následovalo období nacismu, což byla další překážka," řekl. S problémy se reformní společenství Ahmadíja, které si připomíná sté výročí působení v Německu, potýkalo i v době rozdělení země. "Po znovusjednocení Německa ale začala být naše obec opět aktivnější a začala hledat místo, kdy by mešitu postavila. Měli jsme malou modlitebnu v berlínské čtvrti Reinickendorf, ale chtěli jsme samozřejmě mešitu," uvedl Khalid. I když většina věřících tehdy žila v západní části Berlína, pozemek muslimská obec nakonec v roce 2006 našla na východě v Pankowě. "Od počátku se to tak zdálo spíše velkou výzvou než požehnáním, protože tehdy nebyly široko daleko žádné mešity. Toto byl první projekt stavby mešity s kupolí a minaretem na východě. Dovedete si představit, jaké byly reakce," vzpomínal. Podle Khalida se mezi místními ihned zformovalo velké protestní hnutí, které chtělo vybudování mešity zabránit. Řekl, že místní, mezi kterými byla tehdy řada pravicových radikálů, se obávali islamizace čtvrti. "Další zase tvrdili, že odsud můžeme sestřelovat letadla mířící na letiště Tegel a že tady budeme cvičit teroristy. Kupoli nám během stavebních prací počmárali hákovými kříži a na bagr někdo hodil Molotovův koktejl," řekl. I přes vlnu odporu se mešitu podařilo v roce 2008 otevřít. "Od prvního dne se mešita dobře začlenila do místního života," řekl Khalid. Předsudky podle něj zmizely a obyvatelé Pankowa se o fungování mešity zajímají. "Každý týden tady máme dvě či tři školní třídy na exkurzi. A když vidíme sousedy, jak k nám přichází, tak je to úžasné vzhledem k tomu, jak to tehdy vypadalo," řekl. Poznamenal, že když poprvé mešita uspořádala den otevřených dveří, přišly 2000 lidí. Mešita, ke které se nyní hlásí 600 členů, také spolupracuje s křesťanskými obcemi, provozuje dětské hřiště, pořádá přednášky a věnuje se charitě. "Naše nezisková organizace třikrát týdně připravuje jídlo pro bezdomovce, vaříme pro více než 200 lidí," řekl. "Naše mešita se tak pro okolí stala obohacením," dodal. Mešitu Khalid považuje také za mimořádně silný symbol ženské emancipace, protože završila 100 let starý plán demonstrace nezávislosti muslimských žen. "Ukazuje, že jsme ženám velmi otevření a že věříme v rovnoprávnost mužů a žen," řekl. O financování stavby se proto postaraly ženy a pod projekt se podepsala muslimská architektka Mubashra Ilyasová, jejíž rodiče pochází z Pákistánu. Chadídžina mešita již brzy nebude jedinou s kupolí a minaretem na území někdejší Německé demokratické republiky (NDR), protože obec Ahmadíja chce do letošního roku dokončit mešitu v Erfurtu. Minaret a kupoli už muslimský chrám má, otevřen věřícím bude ale zřejmě až na počátku nadcházejícího roku. Jako mešitu si pak lidé často pletou někdejší cigaretovou továrnu Yenidze v Drážďanech. Mohutné stavbě v orientálním stylu dominuje obří kupole a komín maskovaný jako minaret. Obyvatelé Drážďan proto budově říkají tabáková mešita. "Funkce kupole a minaretu je dnes symbolická," vysvětlil Khalid s tím, že první mešity je vůbec neměly. Kupole, která podle imáma odkazuje na znovupoznání, dostaly mešity s rozvojem stavebních dovedností. Podobně později přišly mešity také k minaretům, které slouží ke svolávání věřících k modlitbám. "V Německu je to nyní tak, že minaret je jen ozdobou, už se z nich nevolá, je to zkrátka symbol mešity," řekl. Mešit s kupolemi a minarety je v Německu podle Khalida asi 300, z nichž 80 spravuje hnutí Ahmadíja. "Jsme obcí s nejvíce mešitami. Samozřejmě ještě existují mešity bez kupolí a minaretů, těch je přes tisícovku," řekl. "Minarety a kupole nejsou vyloženě nezbytné. Je to sice tradice, ale v Německu je to se stavebním zákonem někdy složité, " poznamenal. Khalid rovněž řekl, že stejně jako nejsou kupole a minarety nezbytné, může se muslim modlit i mimo mešitu. "Podle Alláha je mešitou celý svět. Neexistuje místo, kde se nelze modlit. Pokud někdo pracuje a chodí do školy, tak je jasné, že do mešity nemůže. Může se modlit tam, důležitý je jen směr k Mekce," dodal. Titul nejstarší zachované mešity v Německu patří té v berlínské čtvrti Wilmersdorf, kterou v roce 1928 otevřela láhaurská odnož hnutí Ahmadíja. Aleš Zápotocký mka - sdílejte článek