Muzeum umění nabízí výstavu Jan a Jan, odráží legendy ve výtvarném umění

Olomouc 5. října 2023 (ČTK) - Dvěma světcům, Janu Nepomuckému a Janu Sarkanderovi, věnuje svou novou výstavu Muzeum umění v Olomouci. Expozice s názvem Jan a Jan nabízí odraz těchto dvou světců ve výtvarném umění. Výstavu o Nepomuckém a Sarkanderovi, kteří shodně zemřeli mučednickou smrtí kvůli ochraně zpovědního tajemství, muzeum připravilo v prostorách Arcidiecézního muzea, otevřená bude do 28. ledna, řekli dnes novinářům zástupci muzea. "Návštěvníkům nabízíme na šedesát děl odkazujících k oběma světcům. Jsou zde některá proslavená díla, ale i ta méně známá, která jsou nicméně zajímavými a typickými představiteli výtvarného umění věnovaného oběma osobnostem. Návštěvníci uvidí sochařská díla, monumentální oltářní plátna, devoční grafiku i pamětní medaile," uvedla autorka výstavy Simona Jemelková. Největší rozmach zažila úcta k oběma světcům v období baroka v 17. a 18. století, když po třicetileté válce nastala v českých zemích rekatolizace. Jan Nepomucký a Jan Sarkander byli zařazeni mezi zemské patrony, kterým byla vzdávána největší úcta, uvedli zástupci muzea. Spojení těchto dvou osobností je podle nich tradiční - Jan Sarkander byl vnímán jako následovník Jana Nepomuckého. "Jan Nepomucký byl někdy představován jako vzor Jana Sarkandera. Přesto, že předmětem úcty byli v českých zemích oba Janové, bylo na ně také nahlíženo do jisté míry tak, že Jan Nepomucký zastupoval Čechy, zatímco Jan Sarkander byl především patronem moravským," uvedla kurátorka sbírky středoevropského malířství 17. a 18. století Martina Potůčková. Oba světci bývají ve výtvarném umění často zobrazováni společně, což návštěvníkům ukazuje i olomoucká výstava. Poprvé budou k vidění nedávno restaurované obrazy německého malíře Julia Muhra působícího v padesátých letech 19. století v Římě. Jde například o plátno z let 1853 až 1855, které si objednal tajný komoří papeže Pia IX. a pozdější olomoucký kapitulní děkan Robert Maria hrabě Lichnovský. Jan Nepomucký byl generálním vikářem pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Narodil se kolem roku 1340 v Pomuku, prošel významnou církevní kariérou, ale nakonec se stal obětí sporů mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem. Králova družina kněze zatkla 20. března 1393, byl mučen a nakonec skončilo jeho mrtvé tělo ve Vltavě. Prohlášen za svatého byl v roce 1729. Také Jan Sarkander byl katolický kněz. Narodil se v roce 1576 ve slezském Skočově, byl zpovědníkem moravského zemského hejtmana Ladislava Popela z Lobkovic. Během českého stavovského povstání jej v únoru 1620 moravské evangelické stavy obžalovaly ze zemězrady. Sarkander i přes mučení v olomouckém vězení obvinění odmítal a neprozradil ani informace od Popela z Lobkovic s tím, že jde o zpovědní tajemství. Na následky mučení zemřel 17. března 1620. Jeho kanonizace se završila 21. května 1995, kdy jej v Olomouci svatořečil papež Jan Pavel II. současně se Zdislavou z Lemberka. Alena Horáková hj - sdílejte článek