Papež na zaplněném stadionu v Bruselu blahořečil španělskou řeholnici
Brusel 29. září (zpravodajka ČTK) - Za jásotu tisíců lidi a skandování "Papa Francesco" dorazil dnes dopoledne papež František na zaplněný stadion krále Badouina v Bruselu. Při mši pod širým nebem blahořečil španělskou řeholnici Anu de Jesús, zakladatelku klášterů ve Španělsku, Francii a Belgii. Jeho slovům naslouchalo asi 39.000 přítomných z Belgie, Německa, Nizozemska, ale také řady dalších zemí. Přímo na stadionu byli rovněž všichni členové belgické královské rodiny, bývalý král Albert s manželkou Paolou i současný panovník Philippe a královna Mathilde a jejich děti.
"V době poznamenané bolestnými skandály uvnitř i vně křesťanské komunity ona a její společníci přivedli zpátky k víře mnoho lidí prostřednictvím svých prostých životů v chudobě, plných modliteb a práce,"uvedl papež na adresu Any de Jesús, která žila na přelomu 16. a 17. století. "Svým způsobem života pomáhala pozvednout církev v době velkých obtíží," dodal.
Mše je posledním bodem třídenní návštěvy hlavy katolické církve v Belgii. Odpoledne zamíří zpátky do Vatikánu. Prozatím doprovázela jeho cestu zejména vlna kritiky. V pátek za přítomnosti papeže zkritizoval katolickou církev za případy sexuálního zneužívání i za snahy o jejich ututlání belgický premiér Alexander De Croo. Silná slova ale tehdy použil ve své řeči i belgický král Philippe, který žádal, aby církev "neustále" pracovala na odčinění svých zločinů a pomohla "obětem uzdravit se".
Papež na vlnu rozhořčení zareagoval, když v projevu na zámku Laeken řekl, že se katolická církev "musí stydět a žádat o odpuštění" za sexuální násilí spáchané duchovními v Belgii na nezletilých. "Církev se musí snažit vyřešit tuto situaci s křesťanskou pokorou a udělat vše pro to, aby se to už neopakovalo," řekl papež ve vystoupení před belgickými představiteli.
Kvůli názorům na roli žen ve společnosti si pak v sobotu papež vyslechl kritiku i ze strany Katolické univerzity v Lovani.
tes jd - sdílejte článek
Následuje: Bloomberg: Ruský kryptoměnový magnát vítá obrat Kremlu v názoru na kryptoměny
Moskva 29. září (ČTK/Bloomberg) - Ruský podnikatel Igor Runěc v roce 2017 získal titul MBA na Stanfordově univerzitě ve Spojených státech a ve stejném roce začal budovat na Sibiři datové centrum pro těžbu kryptoměn. Byla to odvážná sázka na to, že chladné zimy a levná elektřina z vodních elektráren v tomto regionu mu jednoho dne vydělají miliony. Nyní hodnotu majetku tohoto 38letého podnikatele, na kterého se vztahují americké sankce, agentura Bloomberg ve svém indexu miliardářů odhadla na 230 milionů USD (5,2 miliardy Kč). Runěcově firmě BitRiver se po založení podařilo přilákat klienty z celého světa, včetně USA a Číny. S růstem ceny bitcoinu, který si za dva roky do listopadu 2021 připsal téměř 650 procent, se těžba této kryptoměny stávala lukrativnější. Pak ale všechno změnila invaze ruských vojsk na Ukrajinu. V dubnu 2022 americké ministerstvo financí uvalilo na BitRiver sankce s tím, že "rozsáhlé serverové farmy" tohoto podniku by mohly být využity k tomu, aby pomohly Rusku zpeněžit jeho přírodní zdroje. Ve stejném roce také kryptoměnový trh zasáhl širší pokles a kolaps firmy FTX podnikatele Sama Bankmana-Frieda. Nyní, dva a půl roku poté, co ruská centrální banka navrhla plošný zákaz kryptoměn, rostoucí problémy se zahraničními platbami kvůli sankcím způsobily, že Kreml začíná obracet. V srpnu ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon regulující těžbu kryptoměn a umožnil první kroky vedoucí k jejich legalizaci při používání uvnitř Ruska, kde se loni vytěžily bitcoiny v hodnotě asi 3,5 miliardy USD (78,9 miliardy Kč). Runěc v příspěvku na platformě Telegram označil zákon za "historický okamžik". "Otevřou se nová datová centra a vzniknou další pracovní místa," napsal. Runěc se o těžbě kryptoměn dozvěděl, když studoval na Stanfordu. Jeho spolužáci patřili mezi první klienty, řekl agentuře Bloomberg v nezveřejněném komentáři v roce 2022, krátce před ruskou invazí na Ukrajinu. Pro aktuální článek se odmítl vyjádřit. Zpočátku Runěc soustředil své kryptoměnové impérium kolem ruského města Bratsk na jihu Sibiře, kde se nachází jedna z největších ruských hliníkáren. Tu ovládá firma EN+ Group International PJSC. (pokračování...)
Moskva 29. září (ČTK/Bloomberg) - Ruský podnikatel Igor Runěc v roce 2017 získal titul MBA na Stanfordově univerzitě ve Spojených státech a ve stejném roce začal budovat na Sibiři datové centrum pro těžbu kryptoměn. Byla to odvážná sázka na to, že chladné zimy a levná elektřina z vodních elektráren v tomto regionu mu jednoho dne vydělají miliony. Nyní hodnotu majetku tohoto 38letého podnikatele, na kterého se vztahují americké sankce, agentura Bloomberg ve svém indexu miliardářů odhadla na 230 milionů USD (5,2 miliardy Kč). Runěcově firmě BitRiver se po založení podařilo přilákat klienty z celého světa, včetně USA a Číny. S růstem ceny bitcoinu, který si za dva roky do listopadu 2021 připsal téměř 650 procent, se těžba této kryptoměny stávala lukrativnější. Pak ale všechno změnila invaze ruských vojsk na Ukrajinu. V dubnu 2022 americké ministerstvo financí uvalilo na BitRiver sankce s tím, že "rozsáhlé serverové farmy" tohoto podniku by mohly být využity k tomu, aby pomohly Rusku zpeněžit jeho přírodní zdroje. Ve stejném roce také kryptoměnový trh zasáhl širší pokles a kolaps firmy FTX podnikatele Sama Bankmana-Frieda. Nyní, dva a půl roku poté, co ruská centrální banka navrhla plošný zákaz kryptoměn, rostoucí problémy se zahraničními platbami kvůli sankcím způsobily, že Kreml začíná obracet. V srpnu ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon regulující těžbu kryptoměn a umožnil první kroky vedoucí k jejich legalizaci při používání uvnitř Ruska, kde se loni vytěžily bitcoiny v hodnotě asi 3,5 miliardy USD (78,9 miliardy Kč). Runěc v příspěvku na platformě Telegram označil zákon za "historický okamžik". "Otevřou se nová datová centra a vzniknou další pracovní místa," napsal. Runěc se o těžbě kryptoměn dozvěděl, když studoval na Stanfordu. Jeho spolužáci patřili mezi první klienty, řekl agentuře Bloomberg v nezveřejněném komentáři v roce 2022, krátce před ruskou invazí na Ukrajinu. Pro aktuální článek se odmítl vyjádřit. Zpočátku Runěc soustředil své kryptoměnové impérium kolem ruského města Bratsk na jihu Sibiře, kde se nachází jedna z největších ruských hliníkáren. Tu ovládá firma EN+ Group International PJSC. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Papež na zaplněném stadionu v Bruselu blahořečil španělskou řeholnici' je zařazena do kategorií Náboženství (nab) - Politika (pol). ID zprávy: T2024092901967|511623. Vydána 29.09.2024 11:03:23. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Papež na zaplněném stadionu v Bruselu blahořečil španělskou řeholnici' je zařazena do kategorií Náboženství (nab) - Politika (pol). ID zprávy: T2024092901967|511623. Vydána 29.09.2024 11:03:23. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
