Seznam Zprávy: Babiš dostal podle přiznání od svých firem přes 477 mil. Kč
Praha 14. listopadu (ČTK) - Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za víc než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.
Babiš podle Seznam Zpráv v přiznání uvedl, že od Agrofertu získal dvě platby ve výši 382,3 milionu a 45 milionů. Fond AB private trust I mu vyplatil 1,52 milionu, AB private trust II dalších 42,6 milionu. Od firmy Imoba, která vlastní například rekreační areál Čapí hnízdo, pak dostal 6,62 milionu. Hnutí ANO mu poslalo 1300 korun, Česká správa sociálního zabezpečení 245.000 a slovenská sociální pojišťovna 153.000 korun.
Podle přiznání Babiš pořídil také nemovitost za 389,9 milionu korun. Na dotaz serveru Seznam Zprávy se k transakci blíže nevyjádřil. Podle registru nemovitostí Babiš přímo na sebe žádný takový majetek letos nepořídil, doplnil server.
Babiš má dvě pohledávky, které zmiňoval v majetkových přiznáních už dříve. Jedna je ve výši 1,658 miliardy korun, druhá ve výši 22,5 milionu. Oproti přiznání podanému ke konci loňského roku jsou celkově nižší o zhruba 66 milionů. Podle přiznání vlastní Babiš šest aut a drží akcie nebo podílové listy například ve firmách Swatch Group, Ems-Chemie, Roche Holding, Kuehne Nagel nebo Nestlé.
Babiš ve čtvrtek uvedl, že způsob, jakým vyřeší svůj střet zájmů, oznámí těsně před tím, než ho Pavel jmenuje premiérem. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Prezident trvá na tom, že Babiš má ještě před jmenováním veřejnosti oznámit, jak svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert vyřeší. Babiš dříve uvedl, že Agrofert neprodá a střet zájmů vyřeší v souladu s českými a evropskými zákony.
Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů kvůli novele zákona o střetu zájmů. V obou fondech si ale udržel vliv. Letos v říjnu pak potvrdil, že se opět stal jediným majitelem Agrofertu a že dělá kroky, aby se střetu zájmů vyhnul.
jzf snm
Čína odmítla rozhodnutí USA, které chtějí Tchaj-wanu prodat díly pro stíhačky
Washington/Tchaj-pej/Peking 14. listopadu (ČTK) - Čínské ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliard Kč).
Prodej by měl být dokončen do jednoho měsíce. Tchaj-wan bude díky tomu podle Pentagonu lépe čelit současným i budoucím hrozbám. Udrží si prý totiž lepší operační připravenost bojových letadel F-16, dopravních C-130 i dalších strojů. Posílí také protivzdušná obrana ostrova, zvýší odolnost jeho obrany a zlepší jeho schopnost reakce, uvedlo americké ministerstvo.
Čína pravidelně provádí manévry v námořním a vzdušném prostoru kolem Tchaj-wanu, což Tchaj-pej označuje za "šedou operační zónu" a reaguje zvyšováním vlastní vojenské připravenosti. Čínské aktivity mají za cíl zvyšovat tlak na ostrov, které ale nedosahují úrovně skutečného boje, uvádí agentury.
Tchajwanská prezidentská kancelář americké vládě poděkovala za to, že pokračuje v politice pravidelného prodeje zbraní, i za podporu Tchaj-wanu při posilování jeho obranných schopností.
Podle Reuters jde o první transakci tohoto druhu od ledna, kdy se funkce amerického prezidenta opět ujal Donald Trump. I když Washington s Tchaj-pejí udržuje jen neoficiální vztahy, je pro ni nejdůležitějším dodavatelem zbraní a zároveň je ze zákona povinen ostrovu poskytovat prostředky k jeho obraně.
Čína považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby.
dud jd
