V Brně vystavili desítky Burianových maleb pravěkých lidí i zvířat
Brno 20. června (ČTK) - Pravěké lidi a zvířata doby ledové zachytil malíř Zdeněk Burian na 70 obrazech, které ode dneška vystavují v brněnském Pavilonu Anthropos. Jde o výběr z kolekce asi 200 olejomaleb, které před půlstoletím Moravské zemské muzeum nakoupilo přímo od autora. Výstava nazvaná Když Brnem táhli mamuti potrvá s dílčími obměnami do konce příštího roku, řekli dnes tvůrci novinářům.
Kolekce je rozdělená do cyklů věnovaných vývoji člověka, loveckým scénám, výjevům ze života pravěkých lidí a také fauně, se kterou se mohli setkávat. Obrazy doplňují ukázky archeologických nálezů i moderní antropologické rekonstrukce lidí i zvířat. Cílem je doplnit k Burianovu pohledu ještě současný stav poznání pravěkého světa.
Burian, jenž žil v letech 1905 až 1981, se prosadil jako ilustrátor dobrodružné literatury a vynikl také jako mistr vědecké ilustrace. Ve spolupráci s odborníky vytvářel rekonstrukce vymřelých zvířat i rostlin.
"Burian navazuje na českou realistickou malířskou školu. Je po celý život věrný faktografickému stylu, soustředí se na detail, na vystižení jednotlivostí. Byl od mládí nadšený obdivovatel a pozorovatel přírody a zvířat," řekla dnes novinářům historička umění a antropoložka Barbora Půtová.
Podle odbornice dokázal Burian svým objektům dát duši a příběh. Jeho obrazy dosud oslovují nejen laiky, ale i odborníky, a to přesto, že vědecké poznání se od Burianových dob vyvinulo. "Například už nepředpokládáme, že lov mamuta probíhal tak, jak jej Burian zachytil, tedy že by se lovci dokázali přiblížit k mamutovi tak blízko. Potravinovou základnu tvořila spíše menší zvířata," uvedla Půtová.
Malíř sám na vývoj vědeckého poznání za svého života reagoval. Je to patrné například z postupných přemaleb některých obrazů, doplnila Eva Vaníčková z muzejní laboratoře antropologické rekonstrukce. Některé evoluční články ve vývoji člověka Burian namalovat vůbec nemohl, protože je vědci ještě neznali. Příkladem je Australopithecus sediba, ve výstavě rovněž připomenutý, uvedl archeolog Petr Kostrhun
Výstava myslí i na handicapované návštěvníky, některých exponátů se lze dotýkat. "Chtěli jsme, aby byla u nás pro slabozraké a nevidomé možnost alespoň částečně si ‚osahat‘ naši dávnou historii,“ uvedla Vaníčková. Ústřední video výstavy je tlumočené do znakové řeči.
tmd dr
V jihočeské Soběslavi vystavili poklad stříbrných mincí z třicetileté války
Soběslav (Táborsko ) 17. června (ČTK) - Poklad víc než tisíce stříbrných mincí z doby třicetileté války nabízí nová stálá expozice, kterou dnes otevřelo Blatské muzeum v jihočeské Soběslavi. Mince našel náhodou místní občan v roce 2008. Na Táborsku je to ojedinělý nález, všechny ostatní byly pražské groše různých panovníků. Lidé si mohou v muzeu také vyrazit vlastní minci. ČTK to řekl vedoucí Blatského muzea Daniel Abazid. Poklad dnes lidé spatřili poprvé při muzejní noci na téma třicetileté války.
Mince objevil před 15 lety soběslavský penzista František Dedek, když šel na procházku podél černovického potoka. Tehdy se tam stavěla dálnice. Asi tři kilogramy mincí si tam na přelomu let 1620 až 1621 zakopal zřejmě nizozemský voják. "Víme, že při třicetileté válce tady operovala různá vojska. Domníváme se, že si to tam zakopal nějaký nizozemský žoldnéř a osud mu nedopřál se pro něj vrátit. Zásadní indicií je, že několik set mincí jsou nizozemské escaliny z části Nizozemí, která vyhlásila nezávislost na Habsburcích a potom podporovala české stavovské povstání. Jak ten voják putoval Evropou a dostával cestou další žold, tak ho různě měnil, je tam spousta německých mincí, potom české mince," řekl Abazid.
V renesančním Smrčkově domě na náměstí si lidé prohlédnou všech 1069 mincí a pár zlomků. Dosud je muzeum vystavilo jen jednou poté, co asi sto druhů mincí odborníci konzervovali. V sále si mohou lidé také sami minci vyrazit. Výstavu nazvanou Soběslavský mincovní poklad doplňuje dobová scéna vojáků s mušketami, arkebuzou či kyrysem.
Při muzejní noci se dnes lidé podívali do ležení vojenského tábora s dobovou výzbrojí, výstrojí i kuchyní. Předvedli se šermíři.
Blatské muzeum loni navštívilo asi 10.000 lidí. V roce 2017 otevřelo nové expozice, kde ukazuje blatské lidové kroje či ukázky částí staveb selského baroka jako prkno lomenice ze štítu či korouhvičky ze střech. Expozice zpřítomňuje ještě zemědělství, tkalcovství, těžbu rašeliny, řemesla jako keramiku i pletení z loubků, tedy z kusu borové kůry. Zvykoslovný rok popisuje projekce včetně večerníčku Chaloupka na vršku. Součástí expozic je dětská herna. Muzeum připomíná i skladatele Otakara Ostrčila.
vkc rot