2013 - Proof - Svatováclavské dukáty - 5 dukát Au

Praha 29. prosince (ČTK) - Senát letos kromě projednání devíti desítek zákonů zaměstnalo schvalování kandidátů na ústavní soudce, v premiéře zvolil svou třetinu členů Rady České televize. Členové horní parlamentní komory se stejně jako loni sešli k 16 schůzím a navíc ke společnému zasedání se Sněmovnou, na němž složil prezidentský slib Petr Pavel. I když má vládní koalice v obou parlamentních komorách většinu, senátoři byli v porovnání s loňským rokem kritičtější k legislativní činnosti poslanců. Loni Sněmovně vrátili s úpravami tři z osmi desítek zákonů, letos sedm, naposledy zákon o přípravě stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu. V případě čtyř norem se neshodli na jejich schválení, zamítnutí či úpravách, takže souhlas Senátu získalo 80 z 91 projednaných zákonů. Předloni, kdy vládl kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů, horní parlamentní komora na 15 schůzích projednala podobně jako letos na 90 zákonů. Padesátku z nich schválila, 11 zamítla a tři desítky vrátila dolní komoře k novému projednání s vlastními úpravami. Sněmovna některé ze zamítnutých norem nestihla do konce minulého volebního období znovu projednat. Senátoři letos schvalovali deset kandidátů na ústavní soudce, devět z nich v tajné volbě dostalo jejich důvěru. Prvním byl koncem ledna Jan Svatoň, kterého nominoval ještě Pavlův předchůdce Miloš Zeman. Z devíti adeptů současné hlavy státu nezískal souhlas Senátu k profesnímu povýšení pouze soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr sice důvěru senátorů dostal, kvůli kritice svého předlistopadového působení se ale nakonec před jmenováním nominace vzdal. V patnáctičlenném týmu ústavních soudců se jich tak letos vystřídalo osm, přičemž v červnu zvolený Josef Baxa se stal novým předsedou Ústavního soudu. V příštím roce má Senát společně s prezidentem Pavlem obsadit u Ústavního soudu čtyři místa. Koncem listopadu Senát obsadil šest z 18 míst v Radě České televize, které mu přepustila Sněmovna. Ze 46 kandidátů vybral publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou, spisovatele a nakladatele Jiřího Padevěta nebo analytika a bývalého místopředsedu Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře. Senát i letos pokračoval v podpoře Ukrajiny čelící ruské agresi nejen diplomatickou cestou. Například při říjnové návštěvě předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka v Praze daroval ukrajinskému parlamentu dodávku a generátor na výrobu elektrické energie. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) obdržel jedno z nejvyšších ukrajinských vyznamenání, stejně jako předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Oba společně koncem listopadu navštívili Kyjev a následně také Izrael kvůli podpoře židovského státu v boji s islamistickým terorismem. Horní parlamentní komora se v letošním nevolebním roce nijak personálně neproměnila. Nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu zůstal klub ODS a TOP 09 s 36 členy. Klub Starostů má 18 členů, klub KDU-ČSL 12. Opoziční klub ANO a SOCDEM má šest členů, stejně jako klub SEN 21 a Pirátů. Mimo frakce jsou zbývající tři senátoři. Příští rok ale Senát čeká pravidelná obměna třetiny jeho členů. Šestileté funkční období skončí například místopředsedovi Senátu Jiřímu Drahošovi, ministru školství Mikuláši Bekovi (oba za STAN), předsedovi zahraničního výboru Pavlu Fischerovi (nezávislý), královéhradeckému hejtmanovi Martinu Červíčkovi (ODS), vsetínskému starostovi a někdejšímu vicepremiérovi Jiřímu Čunkovi (KDU-ČSL) nebo jedinému zástupci sociální demokracie v Senátu, bohumínskému starostovi Petru Víchovi. Nejvýraznější personální změnou byla letos výměna ve vedení Kanceláře Senátu, kde nynější prezidentskou kancléřku Janu Vohralíkovou nahradil Radek Jiránek. mhm mha