Nástěnná malba v Roubaix znázorňuje sochu Svobody, která si zakrývá oči
Roubaix (Francie) 17. července (ČTK) - Nová nástěnná malba v severofrancouzském městě Roubaix zobrazuje sochu Svobody, která si studem zakrývá oči. Podle její nizozemské autorky Judith de Leeuwové je mural kritikou imigrační a deportační politiky současné administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura AP. Díla si všímá i americký deník The Washington Post.
Nový mural blízko hranic s Belgií sklidil miliony reakcí na internetu. Amsterodamská umělkyně popsala své obří dílo v Roubaix, kde žije početná komunita přistěhovalců, jako "tichou připomínku toho, jaká by měla být svoboda".
"Namalovala jsem ji, jak si zakrývá oči, protože tíha světa se stala příliš velkou na to, aby se na ni dalo dívat. To, co bylo kdysi zářivým symbolem svobody, nyní nese břemeno toho, že ztratilo svůj význam," napsala de Leeuwová v příspěvku na facebooku 4. července, kdy Američané slaví Den nezávislosti.
Její vyobrazení sochy Svobody, kterou USA darovala Francie na konci 19. století, vyvolalo na druhé straně Atlantiku ostrou kritiku.
Republikánský kongresman z Tennessee Tim Burchett v příspěvku na X rozzlobeně napsal, že se mu dílo "hnusí", a uvedl, že měl strýce, který bojoval a zemřel ve Francii, kde americké jednotky bojovaly v první i druhé světové válce.
Město se za dílo postavilo a jeho místostarosta Frédéric Lefebvre, který má na starost kulturní záležitosti, řekl televizní stanici France 3, že "jde o velmi silné a působivé politické poselství".
"Neuráží mě, že mě hnutí Donalda Trumpa nenávidí. Omlouvat se nebudu. Je to správná věc," řekla Judith de Leeuwová na dotaz agentury AP.
Trump od svého návratu do Bílého domu uprostřed protiimigračních nálad zahájil bezprecedentní kampaň, která posunula hranice výkonné moci a střetla se s federálními soudci, kteří se jej snažili omezit, píše AP. Lidé z různých zemí byli deportováni na vzdálená a s jejich původem nesouvisející místa, jako do Jižního Súdánu nebo do malého afrického státu Eswatini (pozn. ČTK původně Svazijsko, které v roce 2018 změnilo název.)
Nástěnná malba v Roubaix je součástí festivalu městské pouliční kultury podporovaného městem. Roubaix je jedním z nejchudších měst ve Francii. Od 70. let 20. století jej ekonomicky poznamenalo zhroucení kdysi prosperujícího textilního průmyslu, který přitahoval dělníky z jiných částí Evropy a severní Afriky.
cht mka
Studie: Klimatické výkyvy a vztahy s Římem ovlivnily vývoj germánských kmenů
Praha/Brno 17. července (ČTK) - Klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních čtyřech stoletích našeho letopočtu vývoj germánských kmenů ve střední Evropě, vyplývá z nové studie. Výrazné ochlazení a epizody sucha na konci třetího století našeho letopočtu vedly k zániku mnoha germánských sídlišť ve střední Evropě a postupnému vylidnění oblastí středního Podunají. Na výzkumu spolupracoval Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR (AV ČR) a brněnský Archeologický ústav AV ČR, informovaly o tom v tiskové zprávě. Studii publikoval vědecký časopis PLOS ONE.
Výzkumný tým vedený archeologem Markem Vlachem a bioklimatologem Miroslavem Trnkou vytvořil pravděpodobnostní model vývoje germánských komunit v prvních čtyřech stoletích našeho letopočtu. Model zohledňuje jak klimatické podmínky, tak například historické konflikty, včetně markomanských válek.
Germánské kmeny tehdy obývaly rozsáhlá území Evropy, včetně dnešní Moravy, Rakouska a Slovenska. Největší rozmach osídlení zaznamenala studie v prvním a druhém století, tedy v období takzvaného římského klimatického optima, kdy panovaly relativně stabilní a příznivé klimatické podmínky.
První výrazný pokles osídlení studie zaznamenává ve druhé polovině druhého století. Přestože klima zůstávalo příznivé, na společnosti dopadl rozsáhlý římsko-barbarský konflikt, zmíněné markomanské války. Následné třetí století opět vykazuje nárůst osídlení, který se však zastavil s příchodem nepříznivých klimatických změn na jeho konci.
V této době začínají podle výzkumu mizet sídliště, protože se zhoršily podmínky pro zemědělství, které bylo základem tehdejšího hospodářství. Na přelomu čtvrtého a pátého století už byla většina sídel opuštěná.
"Spolupráce archeologie a environmentálních věd je klíčová pro pochopení dlouhodobých vztahů mezi člověkem a přírodou," uvedl Trnka. Tento výzkum představuje pokrok ve studiu klimatické odolnosti předindustriálních populací doby římské a přináší cenné poznatky i pro současné globální výzvy.
puz jzf
