Hradecká galerie moderního umění zahájí letní sezonu třemi výstavami
Hradec Králové 21. června (ČTK) - Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) ve čtvrtek 22. června v 18:00 zahájí vernisáží tři nové výstavy. Začne výstava Akční umění východních Čech, také site-specific instalace Tomáše Svobody Silent Disco a monografická výstava Stopy z bronzu a kamene: Josef Václav Škoda, která představí autorovy práce ve veřejném prostoru Hradce Králové. ČTK o tom informovali zástupci galerie. Hradecká GMU těmito výstavami zahájí letní sezonu.
Výstavy akčního umění v Bílé a Černé kostce královéhradecké galerie potrvají do 10. září 2023 a přiblíží fenomén tohoto uměleckého proudu. Některé práce budou k vidění vůbec poprvé. Instalace sledují především díla spojená s prostorem východních Čech, uvedla galerie.
"V Bílé kostce budou prezentována díla vzniklá převážně v prostoru východních Čech, která GMU získala během posledních dvou let. Doplňují je další důležité práce tohoto směru ze sbírek GMU, pocházející z českého prostředí," uvedla mluvčí hradecké GMU Gabriela Bučková.
Ve výstavním prostoru Černá kostka budou návštěvníci moci zhlédnout filmy, videa a dokumentace akčního umění ze Sbírky pohyblivého obrazu královéhradecké galerie.
Vizuální umělec Tomáš Svoboda vytvořil pro vstupní halu GMU multimediální instalaci Silent Disco, ve které hledá odpověď na otázku, co je klíčovým faktorem ovlivňujícím podobu české společnosti v posledních třech dekádách. Tato druhá výstava potrvá do 21. ledna 2024.
Třetí z otevíraných výstav představí v Galerii Vladimíra Preclíka GMU sochaře Josefa Škodu jako jednu z osobností, které se umělecky podílely na budování identity první republiky. "Nový stát si potřeboval zvolit vlastní umělecký jazyk a symboliku, jimiž by se odlišil od rozpadlého Rakouska-Uherska. Vznikaly tak alegorické plastiky na fasádách, pomníky či práce oslavující republiku," uvedla Bučková. Tato výstava potrvá do 14. ledna 2024,
"V Galerii Vladimíra Preclíka budou prezentovány přípravné modely plastik a soch, které byly osazeny v minulém století do veřejného prostoru Hradce Králové a jeho blízkého okolí. Modelletta jsou doprovázena texty o vzniku a osazení finálních děl společně s fotografiemi historického a současného stavu," uvedl kurátor výstavy Jan Florentýn Báchor.
Hradecká GMU je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Sídlí v historickém centru města v pozdně secesní budově.
ku hj
V Brně vystavili desítky Burianových maleb pravěkých lidí i zvířat
Brno 20. června (ČTK) - Pravěké lidi a zvířata doby ledové zachytil malíř Zdeněk Burian na 70 obrazech, které ode dneška vystavují v brněnském Pavilonu Anthropos. Jde o výběr z kolekce asi 200 olejomaleb, které před půlstoletím Moravské zemské muzeum nakoupilo přímo od autora. Výstava nazvaná Když Brnem táhli mamuti potrvá s dílčími obměnami do konce příštího roku, řekli dnes tvůrci novinářům.
Kolekce je rozdělená do cyklů věnovaných vývoji člověka, loveckým scénám, výjevům ze života pravěkých lidí a také fauně, se kterou se mohli setkávat. Obrazy doplňují ukázky archeologických nálezů i moderní antropologické rekonstrukce lidí i zvířat. Cílem je doplnit k Burianovu pohledu ještě současný stav poznání pravěkého světa.
Burian, jenž žil v letech 1905 až 1981, se prosadil jako ilustrátor dobrodružné literatury a vynikl také jako mistr vědecké ilustrace. Ve spolupráci s odborníky vytvářel rekonstrukce vymřelých zvířat i rostlin.
"Burian navazuje na českou realistickou malířskou školu. Je po celý život věrný faktografickému stylu, soustředí se na detail, na vystižení jednotlivostí. Byl od mládí nadšený obdivovatel a pozorovatel přírody a zvířat," řekla dnes novinářům historička umění a antropoložka Barbora Půtová.
Podle odbornice dokázal Burian svým objektům dát duši a příběh. Jeho obrazy dosud oslovují nejen laiky, ale i odborníky, a to přesto, že vědecké poznání se od Burianových dob vyvinulo. "Například už nepředpokládáme, že lov mamuta probíhal tak, jak jej Burian zachytil, tedy že by se lovci dokázali přiblížit k mamutovi tak blízko. Potravinovou základnu tvořila spíše menší zvířata," uvedla Půtová.
Malíř sám na vývoj vědeckého poznání za svého života reagoval. Je to patrné například z postupných přemaleb některých obrazů, doplnila Eva Vaníčková z muzejní laboratoře antropologické rekonstrukce. Některé evoluční články ve vývoji člověka Burian namalovat vůbec nemohl, protože je vědci ještě neznali. Příkladem je Australopithecus sediba, ve výstavě rovněž připomenutý, uvedl archeolog Petr Kostrhun
Výstava myslí i na handicapované návštěvníky, některých exponátů se lze dotýkat. "Chtěli jsme, aby byla u nás pro slabozraké a nevidomé možnost alespoň částečně si ‚osahat‘ naši dávnou historii,“ uvedla Vaníčková. Ústřední video výstavy je tlumočené do znakové řeči.
tmd dr
DALŠÍ ZPRÁVY
