Rozpočtová rada vyzývá k pokračování konsolidace veřejných financí
Praha 21. září (ČTK) - České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. V dnes představené zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v konsolidaci pokračovat.
Strukturální deficit veřejných rozpočtů se v roce 2022 mírně zlepšil, stále se ale pohyboval nad dvěma procenty hrubého domácího produktu (HDP), uvedla rada. Na nerovnováze veřejných financí se podle ní podepisují fiskálně málo zodpovědné kroky z doby pandemie, loni ji ještě prohloubila jednorázová opatření reagující na zdražení pohonných hmot a energií po ruské agresi vůči Ukrajině.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla kritiku za vývoj rozpočtu v době pandemie. V reakci pro Českou televizi uvedla, že si stojí za veškerými kroky, naopak to podle ní byla tehdejší opozice, která podle ní v době epidemie koronaviru vyzývala k vyšší státní podpoře. Současná vláda podle Schillerové zadlužuje Česko čtyřikrát rychleji než předchozí kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO).
Problém strukturálního schodku se podle rady nevyřeší pouze hospodářským růstem. Uvítala proto vládní balíček i úpravu penzijního systému jako kroky správným směrem. Podle ní oddálí náraz do dluhové brzdy stanovené na zadlužení 55 procent HDP. "Pokud by zadlužování České republiky pokračovalo podle našeho základního scénáře, na dluhovou brzdu by veřejné finance narazily do pěti či šesti let. Ve scénáři s reformními opatřeními se dluhové brzdy dotkneme až kolem roku 2032," uvedl člen rady Petr Musil.
"Z hlediska fiskální politiky jsme na tom v pocovidovém období lépe než v letech 2020, 2021, ale zdaleka nejsme zpět na bezpečné letové hladině," řekl předseda rady Mojmír Hampl. Zdůraznil ale, že je nutné zachovat plánované reformy a nerušit je. "Náraz na dluhovou brzdu hrozí ne v příštím, ale přespříštím volebním období, to není skvělá zpráva, je to pořád velmi brzo," dodal.
Vládní opatření také zpomalí zadlužování státu v dlouhodobém horizontu. V 70. letech by se měl dluh stabilizovat na 187 procentech HDP, zatímco bez opatření by to bylo 311 procent HDP. Roční schodek penzijního systému by v 50. letech měl dosáhnout 2,2 procenta HDP, zatímco bez nynějších úprav by to bylo 4,5 procenta HDP. Schodku důchodového systému v polovině století se už Česko nemůže úplně vyhnout bez dramatického prodloužení důchodového věku nebo snížení náhradového poměru, uvedl člen rady Jan Pavel. Je to podle něj dáno demografickým vývojem.
Pavel také upozornil, že tyto údaje vychází pouze z mechanické projekce ekonomického a demografického výdaje za předpokladu neměnných podmínek proti současnosti. Podotkl také, že v projekci zadlužování nejsou obsaženy chystané vládní škrty ve výdajích, protože je kabinet chce představit až v konečném návrhu státního rozpočtu, který bude schvalovat teprve příští týden.
Podle rady bude nutné i po vládním balíčku, který nyní projednává Sněmovna, dál konsolidovat veřejné finance. Jinak by veřejný dluh narostl tolik, že by ho bylo podle rady těžké ufinancovat.
"Vláda bude fakticky konsolidovat své vlastní hospodaření. Až dosud jsme totiž měli automaticky valorizovánu pouze jednu velkou výdajovou položku, a to důchody. V roce 2024 přibydou další tři: platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, platy učitelů v regionálním školství a výdaje na obranu, jež mají vzrůst na úroveň dle našich závazků plynoucích z členství v NATO. Na tyto dodatečné výdaje vláda musela najít dodatečné příjmy," uvedl Hampl. Současná konsolidace podle něj nebude napravovat nerovnováhy z minulých let, ale z větší části povede pouze k nezhoršení současného stavu veřejných financí.
Se stanovisky rady se plně ztotožnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Vládou navrhovaná konsolidační opatření i úpravy parametrů důchodového systému jdou podle něj správným směrem, ale představují spíše nezbytné minimum než definitivní řešení. "Veřejné finance v obou oblastech nadále míří do zdi, ovšem nižší rychlostí než dosud. Problematiku důchodového systému lze v případě zavedení navrhovaných úprav považovat za vyřešenou zhruba z poloviny, krátkodobou konsolidaci státního rozpočtu ani ne z poloviny," dodal.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
str fd fsl mha
Studie: Bezhotovostních transakcí letos ve světě přibyde 17 pct. na 1,3 bilionu
Praha 21. září (ČTK) - Počet bezhotovostních transakcí letos ve světě stoupne o 17 procent na 1,3 bilionu. Do roku 2027 vzroste jejich množství na 2,3 bilionu, tedy dvojnásobek hodnoty roku 2022. Vyplývá to ze zprávy o stavu světových plateb, kterou zveřejnil výzkumný institut Capgemini.
Do roku 2027 budou podle zprávy nové platební metody, tedy například okamžité platby, platby pomocí QR kódů a digitálních peněženek nebo přímé platby z účtu na účet, tvořit přibližně 30 procent z celkového množství bezhotovostních plateb. Zbylých 70 procent zaujmou dříve tradiční typy bezhotovostních transakcí, jako jsou inkasa, platby kartou nebo příkazy k úhradě.
Na exponenciálním růstu bezhotovostních plateb se významně podílí i Evropa. Do konce letošního roku by měl objem bezhotovostních transakcí na starém kontinentu dosáhnout 325,6 miliardy. Capgemini předpokládá, že do roku 2027 vzroste množství bezhotovostních transakcí v Evropě na 482,2 miliardy, a to nejen díky rozšiřujícím se okamžitým platbám, ale i vlivem legislativních kroků EU. Mezi ně patří v létě představený návrh směrnice o platebních službách a tzv. evropská digitální peněženka, uvedl country manažer Capgemini ČR Bernd Bugelnig.
Bezhotovostní platby jsou čím dál oblíbenější i v ČR. Čeští spotřebitelé upřednostňují platby kartou. Podle Sdružení pro bankovní karty dosáhl ve druhém letošním kvartálu počet transakcí v obchodních místech 669 milionů, což je meziroční nárůst o 17 procent. Počet plateb mobily či jinými elektronickými prostředky, tzv. tokeny, vzrostl meziročně o 80 procent.
Přesto se podle informací z médií vyskytuje množství obchodníků, kteří platby kartou nepřijímají. Mezi důvody obchodníci uvádějí poplatky z transakcí, které se platí bance a vydavateli karty, i pronájem platebního terminálu, jež se s platbami kartou pojí. "Právě nové platební metody, jako jsou platba QR kódem či transakce na způsob okamžité platby, by přitom mohly být pro obchodníky zajímavou alternativou plateb kartou,“ řekl Bugelnig.
Změnám a novým nákladům, jež přinášejí inovace, nová zákaznická očekávání i legislativní a regulatorní požadavky, čelí také banky a poskytovatelé platebních služeb. I když byl platební sektor dlouhodobě v čele digitalizace, nutnost dodržování regulačních nařízení mu omezuje prostor pro investice do inovací.
Peněžní hodnota firemních platebních transakcí celosvětově přesáhla hodnotu plateb v retailovém bankovnictví, a to v poměru 56 proti 44 procentům hodnoty transakcí. V globálním měřítku se tak více než 50 procent vedoucích pracovníků v platebních službách domnívá, že firemní platby nabízejí vyšší potenciál zisku než retailové bankovnictví.
fd ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
