Do ostravsko-opavské diecéze se vrátila pětice zvonů zabavených nacisty
Ostrava 5. dubna (ČTK) - Do ostravsko-opavské diecéze se vrátila pětice zvonů zrekvírovaných za druhé světové války. Ode dneška je lidé mohou vidět v ostravské katedrále Božského Spasitele. V polovině dubna se tam uskuteční i slavnostní bohoslužba s uvítáním zvonů, které se vrátí zpět do svých původních farností. ČTK to řekl mluvčí biskupství Ondřej Elbel.
Zvony před více než 80 lety zabavili nacisté a odvezli je do Německa. Zpět do diecéze se vracejí díky projektu Zvony míru pro Evropu. 'V něm se německá diecéze Rottenburg-Stuttgart rozhodla vrátit do střední a východní Evropy některé zvony, které v západním Německu zůstaly po druhé světové válce. Během konfliktu totiž nacistická válečná mašinérie rekvírovala různé zvony, které typicky skončily v tavících pecích. Některé vzácnější zvony ale válku přečkaly a v poválečném chaosu se ocitly v různých německých farnostech,' uvedl Elbel.
Návrat zvonů v minulosti podle něj nebyl možný i vzhledem k nástupu komunismu ve východní Evropě. 'Rottenbursko-stuttgartský diecézní biskup Gebhard Fürst se spolu se svými spolupracovníky rozhodl tuto historickou křivdu napravit a nechal vytipovat zvony, které se po válce nevrátily do východní Evropy,' řekl mluvčí.
Postupně se tak začaly zvony vracet zpět, kromě Česka například i do Polska. V roce 2021 už se svého zvonu z roku 1649 dočkali třeba v Píšti na Opavsku. 'Projekt je velmi náročný, protože pro uprázdněná místa ve věžích německých kostelů nechávají farnosti odlévat nové zvony,' doplnil Elbel.
Zvony získají zpět farnosti z Oldřišova a Třebomi na Opavsku, Věřňovic u Dolní Lutyně a Doubravy na Karvinsku i z Třanovic na Frýdecko-Místecku. Nejstarší zvony jsou z Oldřišova a Třebomi, odlité byly v roce 1507 a 1511, doubravský a věřňovický zvon pocházejí z 18. století.
'Nejmladší je třanovický zvon, který farnost pořídila v roce 1932. Jeho specifikem je, že nakonec nezamíří do domovských Třanovic, protože by s tamními novými zvony neladil. Přibude ale do zvonice v Hnojníku, odkud do Třanovic kněz dojíždí,' řekl Elbel. Ve zvonové komoře v Hnojníku se nachází bronzový zvon z roku 1932. Zvonová stolice má ale dvě volná místa pro další zvony, tudíž ji není třeba upravovat.
Slavnostní vítání zvonů spojené s bohoslužbou je v katedrále Božského Spasitele připraveno na 13. dubna od 15:30.
mtk hj
V Česku začíná být nedostatek kamene, otevírání kamenolomů je složité
Praha 3. dubna (ČTK) - V Česku začíná být nedostatek kamene potřebného mimo jiné i k výrobě betonu, což může do budoucna ohrozit stavební rozvoj. Povolování nových kamenolomů je příliš složité a nové nevznikají. Na dnešní debatě o udržitelném rozvoji měst a obcí v Praze to s odkazem na svou analýzu řekli zástupci výzkumné společnosti CEEC Research. Podle vrchního ředitele sekce průmyslu a stavebnictví ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Eduarda Muřického si je stát problému vědom a v případě vládou určených strategických staveb má těžbu usnadnit novela zákona.
'Je zde velké riziko, že pokud se nezmění situace v otevírání nových těžebních lokalit, tak v budoucnu opravdu nebude z čeho stavět a my budeme nuceni strategické stavební suroviny dovážet ze zahraničí, což stavby prodraží,' uvedla mluvčí CEEC Research Helena Grofová. Dodala, že otevírání nových kamenolomů brání zejména složitá legislativa.
'Narážíme na to už nějakou dobu,' potvrdil Jakub Šimáček, ředitel výrobce betonu TBG Metrostav. 'Beton ze dvou třetin tvoří kamenivo,' uvedl. Dodal, že každoroční shánění dodavatele kamene, který by byl schopen uspokojit potřeby firmy, je složité, což se samozřejmě projevuje i v jednáních o ceně.
Negativní trend potvrdil i Muřický, MPO podle něj o situaci ví a snaží se ji řešit. 'Trend je negativní, máme ještě nějaký čas, abychom to zvrátili, ale musíme prostě bít na poplach. Česká společnost jako celek si musí uvědomit, že bez surovin se nebudeme mít dobře,' řekl. Dodal, že v ČR je 207 kamenolomů, které vykazují produkci a nejhorší je situace v případě kamene potřebného pro výstavbu v železniční dopravě.
To potvrdil ředitel úseku Správy železnic pro modernizace drah Pavel Paidar, podle kterého bude rozšíření těžby nutné i kvůli plánované výstavbě vysokorychlostních železničních tratí. 'Obávám se, že výhledově se bez nějakého většího legislativního zásahu neobejdeme,' uvedl. Doplnil, že případná nutnosti materiál dovážet bude znamenat zvýšení ceny výstavby.
Podle Muřického má situaci částečně řešit novela liniového zákona, kterou koncem loňského roku schválila Poslanecká sněmovna. Podle té bude v případě stavebních materiálů pro vládou určené strategické stavby možné těžbu povolovat rychleji. Novela v těchto případech zavádí i možnost vyvlastnění.
psc rdo