Lipavský: Sýrii je potřeba ukázat, že má šanci vrátit se na mezinárodní scénu
Praha 2. října (ČTK) - Sýrii je potřeba ukázat, že má šanci se po pádu zločinného režimu Bašára Asada vrátit zpátky na mezinárodní scénu, některé sankce by bylo možné uvolnit. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). Prezident Petr Pavel v září řekl, že je pro podmínečné uvolnění sankcí vůči Sýrii. Na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku se tehdy setkal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou.
Podle Pavla je důležité umožnit zemi rozvrácené dlouholetým vnitřním konfliktem, aby se nadechla. To se nepodaří, pokud budou nadále platit tvrdé sankce, míní.
"Sankce, které by přispěly k určitému ekonomickému oživení země a zároveň zcela nezpochybnitelně by v sobě neměly vojenský účel nebo účely dvojitého užití, a neměly by tedy vliv na zhoršování bezpečnosti v regionu, tak tam si myslím, že bychom se k tomu měli stavět relativně vstřícně," řekl Lipavský.
Připomněl, že Česko Sýrii nikdy diplomaticky neopustilo a působí tam jako ochranná mocnost pro Spojené státy z hlediska konzulární agendy. "I v těch nejtemnějších dobách jsme nepřestali pomáhat obyčejným lidem," uvedl Lipavský. "Z české humanitární pomoci pomůžeme vybudovat vodu pro městskou čtvrť nebo pro menší sídla. Lidé jsou za to velmi vděční. Je to i v určité míře prevence proti migračním tokům," řekl.
V českém zájmu je podle něj stabilní Sýrie, kde se všechny etnické menšiny budou cítit v bezpečí. "To si myslím, že by měl být velký politický požadavek vůči současnému vedení, tak aby se neopakovaly ty nechutné incidenty, vyvražďování, ať už alavitů, nebo drúzů," uvedl.
Mít otevřený dialog se současným syrským vedením a dělat projekty, které slouží i jako prevence nelegální migrace, je podle šéfa diplomacie naprosto v zájmu České republiky. "Ostražitost je namístě zcela jednoznačně, my k tomu vztahu takto přistupujeme. Ale to neznamená, že bychom chtěli ty dveře zavírat," odpověděl na dotaz, zda není potřeba obezřetnost vzhledem k tomu, že Šarovo hnutí bylo v minulosti spřízněné s teroristickou skupinou Al-Káida.
Šara stanul v čele Sýrie poté, co jeho islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) loni v prosinci po nečekané ofenzivě svrhlo autoritářský režim prezidenta Asada, který byl u moci 24 let.
opm ptd
Nová mince o hodnotě 10.000 Kč připomíná vládu knížete Václava
Praha 1. října (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) vydala mimořádnou zlatou minci v nominální hodnotě 10.000 korun, která připomíná 1100 let od začátku vlády knížete Václava. ČNB jich nechala vyrobit 7200 kusů. Zástupci banky dnes večer minci slavnostně představili v Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí. Mince jsou v prodeji od 23. září. Jejich prodejní cena zohledňuje aktuální cenu zlata a náklady na výrobu, na stránkách prodejců se cena pohybuje kolem 100.000 korun. Odkaz svatého Václava ČNB uctila již loni vydáním svatováclavského dukátu.
Zlatá mince má průměr 34 milimetrů, tloušťku 2,5 milimetru a váží 31,107 gramu, tedy jednu trojskou unci. ČNB ji vydává ve dvou provedeních, která se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. Grafické zpracování připravil akademický sochař Zbyněk Fojtů. Na lícní straně mince je rotunda svatého Víta v Praze a pod ní znak Přemyslovců. Rubová strana obsahuje postavu svatého Václava a dvě jeho vyobrazení z Velislavovy bible.
Kníže Václav, první český světec a patron české země, byl významný panovník, jehož vláda se datuje do období 922-925. "Svatý Václav je klíčovou postavou našich dějin a zároveň symbolem české státnosti, zlato pak symbolem stability a jistoty," uvedla členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.
"Zlato bylo vždy symbolem stability a jistoty. Když jsem nastupoval do bankovní rady, ČNB držela nejmenší zásobu zlata v historii – jen osm tun. Sloužilo hlavně k výrobě mincí. Dnes máme 65 tun a postupně obnovujeme zlatý poklad. V roce 2028 chceme mít 100 tun, nejvíce v historii ČR," uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.
Letos už ČNB vydala zlatou minci v nominální hodnotě 5000 korun s motivem Štramberka. Na konci října vydá další zlatou pětitisícikorunu s motivem Tábora. Zlatou minci v hodnotě 10.000 korun vydala naposledy v roce 2021 u příležitosti 1100. výročí úmrtí kněžny Ludmily. Další zlatou desetitisícikorunu plánuje centrální banka vydat v roce 2028.
Svatý Václav se narodil kolem roku 907 jako nejstarší syn knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry. Jako kníže je v pramenech doložen poprvé v roce 924, kdy nechal převézt ostatky své zavražděné babičky Ludmily z Tetína do Prahy. Pozdější legendy zdůrazňovaly především jeho zbožnost a činy dokazující jeho oddanost katolické víře. Na příkaz svého bratra Boleslava, který neskrýval výhrady vůči jeho vládě, byl 28. září 935 (podle starší literatury 929) ve Staré Boleslavi zavražděn.
krf str mha
