Jihlavské muzeum otevřelo výstavu o historii města v době vlády Lucemburků
Jihlava 31. ledna (ČTK) - Muzeum Vysočiny Jihlava dnes otevřelo výstavu Lucemburská Jihlava v písemných a hmotných pramenech 1310-1437. Výstavu v muzeu připravil Státní okresní archiv Jihlava. Tematicky ji navázal na konferenci, kterou dnes uspořádala jihlavská radnice. Výstava, na které jsou k vidění i městské knihy z poloviny 14. století, potrvá do 29. února.
Návštěvníci si mohou v muzeu prohlédnout také listiny panovníků včetně Zikmunda Lucemburského nebo Václava IV. a listiny, které vznikaly na jihlavské radnici a jsou díly městských písařů. Patří k nim rejstřík městské sbírky, takzvané lozuňky. "Dvakrát do roka na jaře a na podzim se vybíraly peníze. Dům od domu. A sestavovaly se seznamy poplatníků, sumy, kolik zaplatili. Část město použilo pro sebe a část náleželo panovníkovi," řekl ČTK Vlastimil Svěrák z okresního archivu. Nejstarší dochované jihlavské lozuňky jsou z první poloviny 15. století.
Jihlava jako původně královské město má podle Svěráka obdobně bohatý archiv dokumentující její historii jako jiná královská města. V porovnání s menšími poddanskými městy v okolí. Je ale rozsáhlejší a dochované dokumenty jsou starší navzdory velkému požáru z roku 1353, který část dokumentů zničil. "Knihy shořely, ale listiny se podařilo zachránit, protože ty byly vždycky ukládány do nějaké truhly, takže nebylo obtížné rychle ji odnést do bezpečí," řekl Svěrák.
Jihlava má nejstarší listinu z roku 1269, na výstavě není, protože se týká doby přemyslovské. Vydal ji Přemysl Otakar II. a obsahuje informace o přeložení celního úřadu z tehdy Německého Brodu do Jihlavy. "Nejstarší městskou knihu má Jihlava z roku 1359. Pokud jde o jiná města za jihlavský okres, tak nejstarší věci má Telč, ale ty listiny začínají až na samém konci 14. století," řekl Svěrák.
Konference Iglavia historica 2024 se konala dnes ve Velké gotické síni jihlavské radnice. Referáty si pro ni připravili historici Robert Šimůnek, Lenka Bobková nebo Eva Doležalová či archeologové Petr Hrubý a Jana Mazáčková. Na programu byly podle mluvčího jihlavské radnice Radovana Daňka také přednášky pro veřejnost.
vkr dr
Pavel se znovu vyjádřil pro euro, pro českou ekonomiku je to podle něj výhodné
Praha 29. ledna (ČTK) - Pro Česko jako proexportní ekonomiku by bylo výhodné přijmout euro a spolurozhodovat o podobě eurozóny. V dnešním rozhovoru to Českému rozhlasu Radiožurnálu řekl prezident Petr Pavel, který debatu o přijetí společné evropské měny v ČR rozproudil svým novoročním projevem. V něm apeloval na kroky, které k přijetí eura povedou. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit.
"Naše ekonomika je výrazně proexportní, je navázána na země eurozóny. V tom případě je mnohem lepší sedět u stolu eurozóny a spolurozhodovat o tom, jak bude vypadat než jenom pasivně přijímat rozhodnutí, která se pro nás učiní za zavřenými dveřmi, přestože pro nás budou naprosto zásadní," řekl Pavel. Česko se navíc snahou o ozdravení veřejných financí dostává do situace, kdy zřejmě už letos bude naplňovat takzvaná maastrichtská kritéria, uvedl.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Podle Pavla měly české vlády mít pověřence pro přijetí eura, který by dlouhodobě pracoval na demytizaci debaty o euru a na vzdělávání. "Mnohdy máme obavu z nepoznaného a pak snadno podléháme různým emotivním argumentům," podotkl. Je podle něj potřeba jasně říci, že přijetí eura je zásadním politickým rozhodnutím. Musí ho učinit vláda s plným vědomím toho, že to má i svoje nevýhody, míní
"Stojí také za to vzít řadu příkladů zemí, které do eurozóny vstupovaly před námi, a podívat se na jejich zkušenost. Nemá smysl strašit lidi zdražováním, případně neschopností ovlivňovat kurzy a tím vlastní měnovou politiku, to jsou spíše zástupné argumenty," konstatoval Pavel.
opm rot
DALŠÍ ZPRÁVY
