Vysokomýtské muzeum má dva bronzové sekeromlaty, první nález ve východních Čech
Vysoké Mýto (Orlickoústecko) 10. června (ČTK) - Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě na Orlickoústecku získalo dva bronzové sekeromlaty, jde o první nález ve východních Čechách. Pocházejí odhadem z období 1300 let před Kristem. Patřily někomu významnému. ČTK to řekl archeolog David Vích z muzea.
Zlomek jednoho sekeromlatu našel na konci loňského srpna ve Džbánově u Litomyšle umělecký kovář František Bečka, který na poli hledal předměty pomocí detektoru kovu. Obratem se ozval muzeu, že našel fragment bronzového předmětu. Archeologové se tam vydali, aby zjistili, jestli tam nálezů nebude víc.
O významnější a větší lokalitu s hroby nebo osídlením nešlo, odborníci tam nakonec našli kousky dvou bronzových sekeromlatů z doby bronzové. 'Bohužel byly rozlámané zemědělskou činností. Fragmenty byly na poli a částečně také v lese. Pro východní Čechy se jedná o první nález tohoto typu,' řekl Vích.
Užívání sekeromlatů se v čase proměňovalo. V době kamenné ho lidé používali na opracování dřeva. V době bronzové se z nich stala honosná zbraň, která měla symbolický význam, nepoužívala se k boji, ale poukazovala na vyšší společenský status majitele. 'Zbraň signalizovala postavení toho, kdo ji vlastnil,' řekl Vích. Odhadl, že pochází z období 1300 let před Kristem.
Sekeromlaty jsou odborně vyčištěné, lidé je měli možnost poprvé vidět na muzejní noci. Teď budou zatím v depozitáři. Archeologové často se zveřejněním nálezů vyčkávají, aby se na místo nevydávali vyhledávači s detektory, kteří hledají poklady. V případě Džbánova u Litomyšle se tak stalo.
'Okamžitě se tam nahrnuly davy hledačů, soudě podle rozkopaného terénu. My jsme usoudili, že tam se toho moc zkazit nedá, proto nám to nevadí. Jinak máme víc různých nálezů a nechceme o nich zatím mluvit, nález sekeromlatů už do světa pustit můžeme včetně lokality,' řekl Vích.
jlc kš
Macron po prohraných eurovolbách rozpouští parlament, Francii čekají nové volby
Paříž 9. června (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na jasnou porážku své strany v eurovolbách oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše nové volby na přelom června a července. Vzestup krajní pravice, která volby podle prvních odhadů s velkým náskokem vyhrála, označil Macron za nebezpečí pro Francii. Média hovoří o Macronově ponížení a riskantním rozhodnutí rozpustit parlament.
"Rozhodl jsem se, že vám dám znovu šanci rozhodnout o budoucnosti našeho parlamentu ve volbách," uvedl Macron v krátkém televizním vystoupení. První kolo voleb vypíše na 30. června, druhé na 7. července.
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo ve Francii podle prvních odhadů nacionalistické Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které získalo přibližně 32 procent hlasů. Centristická koalice vedená Macronovým hnutím Obnova má okolo 15 procent.
Le Penová označila výsledek evropských voleb za historický a ocenila, že Macron se rozhodl dát Francouzům možnost hlasovat o novém složení parlamentu. "Jsme připraveni převzít moc, pokud nám Francouzi dají důvěru," uvedla politička, která s Macronem prohrála souboj v posledních dvou prezidentských volbách.
"Vítr antimacronismu a protiimigrační vlna," píše v titulku list Le Figaro, podle něhož k výsledku voleb vedla souhra rostoucí neobliby prezidenta a kampaně proti migrantům. Macron podle deníku čekal porážku, "tohle je ale ponížení". Agentura AFP píše o politickém otřesu a "riskantní sázce" Macrona na nové volby. List Le Parisien připomíná, že parlament byl naposledy předčasně rozpuštěn v roce 1997.
Francouzi současný parlament zvolili před dvěma lety a Macronova koalice ve volbách přišla o parlamentní většinu, což prezidenta nutí k hledání kompromisů s dalšími stranami. Řádné volby se měly konat až v roce 2027, stejně jako ty prezidentské.
kpc ml