500 Kč Václav Thám

V Praze si lidé připomenou 665. výročí položení základního kamene Karlova mostu

Praha 9. července (ČTK) - V Praze si dnes lidé v ranních hodinách připomenou 665. výročí položení základního kamene Karlova mostu a 15. výročí otevření Muzea Karlova mostu. Podle legend základní kámen mostu položil český král a římský císař Karel IV. 9. července 1357. Mělo se tak stát v 5 hodin 31 minut, aby vznikla numerologicky zajímavá řada lichých čísel, která stoupá a pak klesá, a jde po sobě stejně při čtení zepředu i pozpátku: 135797531. Oslavy zahájí v 5:00 průvod Karla IV. od Malostranské mostecké věže přes Karlův most. O 31 minut později bude následovat poklepání jeho základního kamene a otevření výstavy Praha kamenná v Muzeu Karlova mostu spojené s přednáškou kurátora Michala Cihly. V rámci akce je možné navštívit muzeum od 5:31 do 10:00 zdarma. Součástí oslav budou přednášky Ondřeje Ševců (Historie Karlova mostu), Zdeňka Dragouna (Románská Praha a Juditin most) a Zdislava Šímy (Astrologie Staroměstské mostecké věže). Vystoupí skupina dobových tanců Regi Caroli regis a kapela středověké hudby Bakchus. Oslavy výročí zakončí v 8:00 slavnostní fanfáry. Už od počátků provází Karlův most symbolika a tajemno. Okamžik položení základního kamene byl astrology a Karlem IV., který byl také zasvěceným mystikem, vybrán pečlivě. Z astrologického hlediska byly tehdy všechny známé planety nad obzorem a Slunce, Merkur a Saturn stály ve vzájemné konjunkci. Slunce se nacházelo v ascendentu znamení Lva, tedy heraldického symbolu Království českého. Magická řada čísel 1, 3, 5, 7, 9, 7, 5, 3, 1 měla most chránit. Jako katedrála na Pražském hradě je i Karlův most zasvěcen svatému Vítu. Obě památky jsou příkladem snah Karla IV. o astronomicko-astrologickou jednotu. V době letního Slunovratu totiž při pohledu ze Staroměstské mostecké věže zapadá Slunce za svatovítskou katedrálou. Předtím projde za katedrální věží, která se vypíná nad kaplí patrona českých zemí svatého Václava. A svou pouť zakončí přímo nad místem s ostatky svatého Víta. Karel IV. tam prý oživil také tradici zašifrovanou v souznění jmen Vít a Svantovít (slovanský bůh Slunce, války a míru). Sama Staroměstská mostecká věž, jež byla zamýšlena zároveň jako triumfální oblouk na Královské cestě mezi Pražským hradem a Vyšehradem, korunovační pouti českých králů, je plná symboliky. Její plastiky, počty a umístění zdobných prvků fasády mají kosmologický a astrologický význam odpovídající době vzniku. jir jw

Na hradě Rychmburk je nově výstava historických hraček a audiovizuální techniky

Předhradí (Chrudimsko) 8. července (ČTK) - K expozici o historii hradu Rychmburk na Chrudimsku, o ukázkách útrpného práva a k domácnosti správce z počátku 20. století od července přibylai výstava historických panenek, medvídků, dětských pokojíčků a kočárků, ale také starých kamer, fotoaparátů a další audiovizuální techniky pro pamětníky. Pocházejí ze soukromých sbírek Vandy Rektorisové a Michala Klokočníka. Věnováno jim je celé jedno patro, uvedla v tiskové zprávě Zuzana Nováková z kanceláře hejtmana Pardubického kraje. Hrad se poprvé návštěvníkům otevřel vloni 22. května, předtím v něm sídlil ústav pro duševně nemocné. Původní poměrně skromná expozice se letos výrazně rozšířila. Zaměřuje se mimo jiné na historii rychmburského panství, které čítalo až 72 vesnic a čtyři pivovary a lihovary. "Letos tu bylo hodně lidí o víkendech už od otevření koncem května a také na tradičních Hradních slavnostech o prvním červencovém víkendu, které pořádá obec už řadu let. Teď je otevřeno každý den kromě pondělí a návštěvníci tu najdou spoustu zajímavostí i skvělé občerstvení s vlastní zmrzlinou v Hradní spižírně," uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj). Vloni navštívilo hrad v první zkušební sezóně kolem 13.000 turistů. Pardubický kraj investoval do úprav a expozic minulý rok tři miliony a letos pět milionů korun, vylepšit chce i okolí železniční zastávky Předhradí. V dalších letech by se na hrad mělo dostat ještě gotické umění a také pivovarnictví. Rychmburk byl postaven nejspíše začátkem 13. století, majitelem byl tehdy uváděn Tas z Pardubic a Staré. V následujících staletích prošel úpravami v pozdně gotickém a renesančním slohu. Je tvořen trojkřídlou dvoupatrovou budovou s valbovou střechou, která společně s přízemní částí tvoří menší nádvoří. Dominantou hradu je 30 metrů vysoká věž, krytá kuželovitou střechou. Od roku 1952 prostory sloužily potřebám domova pro seniory, později pro chronicky duševně nemocné. dos dr