Prezident Emil Hácha
Český právník a státník na medailích
V září 1938 byl pod nátlakem britské a francouzské vlády a pod hrozbou nacistické agrese donucen prezident Edvard Beneš přijmout Mnichovský diktát, vydávající nacistickému Německu bez boje českomoravské pohraničí. Československý stát se stal obětí nacistické rozpínavosti a k německému záboru se přidal ještě zábor maďarský a polský na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině.
Na znamení nesouhlasu s nepříznivým vývojem prezident Beneš již 5. října 1938 abdikoval a vzápětí potom odletěl do zahraničí. Ani v těžkém pomnichovském období a za druhé světové války nezůstal prezidentský úřad v Praze neobsazen. Po Mnichovu úřad zastával Doc. JUDr. Emil Hácha, alpinista, věřící člověk, výtečný právník evropské úrovně a milovník umění. Byl a patrně i zůstane jedním z nejkontroverznějších českých a československých státníků v dějinách dvacátého století. Tento po desítky let symbol zrady a kolaborace s okupanty však vzdoroval před více jak třemi čtvrtinami století hrubému nátlaku Adolfa Hitlera tvrdošíjněji, než se dosud vědělo, a proto se v období po roce 1989 hodnocení osobnosti prezidenta Háchy značně proměnilo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
Světové investiční mince (7) Sovereign
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, překročíme průliv La Manche a navštívíme britské ostrovy.
Těžko bychom hledali minci, která má za sebou tak dlouhou a pohnutou minulost, jakou má britský sovereign. Jeho název je odvozen od pojmenování panovníka (suverén, suverénní vládce). Historie tohoto platidla sahá až do epochy krále Jindřicha VII. Tudora, který vládl v letech 1485 až 1509. Zlatý sovereign byl označen hodnotou jedné libry šterlinků a vážil polovinu troyské unce, tedy 15,55 gramu. Ryzost dosahovala třiadvaceti karátů.
Jindřich VII. Tudor je dnes vnímán jako král, který neměl válečnické ambice, i když na trůn se dostal vojenským sesazením svého předchůdce Richarda III. Více ho zajímala ekonomika a prosperita země. Uzavřel mírové dohody se sílícím Španělskem i sousedním Skotskem a rozšířil spolupráci s obchodní mocností Holandskem. Jindřichovi se sice podařilo stabilizovat anglickou ekonomiku, nicméně jeho politika začala u spojenců vyvolávat obavy. Silná Anglie jim nebyla po chuti, proto začali obchody s ní omezovat, a tak byl závěr vlády Jindřicha VII. poznamenán úpadkem a zadlužením.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
