Polský generál varuje, že v zemi chybí kryty, varšavské metro je mělké
Varšava 27. února (ČTK) - Ve velkých polských městech chybí infrastruktura, která by civilnímu obyvatelstvu sloužila k úkrytu v případě útoku ze strany Ruska. V televizi TVP Info to řekl generál Roman Polko, bývalý velitel speciální jednotky Grom. Jako kryt se podle něho nehodí ani varšavské metro, není postavené dostatečně hluboko.
"Slýcháme ujištění, že máme metro ve Varšavě a že tam se dá ukrýt. Jenže to metro nesplňuje základní bezpečnostní kritéria," řekl Polko. Zatímco ve stanicích podzemní dráhy v Kyjevě se civilisté během ruských útoků schovávat mohou, ve Varšavě to podle něj nejde. "Základním rozdílem je hloubka a varšavské metro je mělké," uvedl.
Podzemní dráha podle něj může poskytnout nevelkou ochranu před úlomky raket, ale není postavená tak, aby účinně chránila lidi uvnitř. Dodal, že při stavbě metra v polském hlavním městě "se šetřilo na filtračních a ventilačních zařízeních, na všech dodatečných instalacích, které by z něj vytvořily účinnou obranu v případě útoku na Varšavu". Nepomohlo by tak v případě chemického útoku nebo kontaminace vnějšího prostředí. Polko tvrdí, že v něm chybí i zázemí pro skladování potravin nebo dostatek toalet.
Ve velkých polských městech nejsou místa, která by se dala využít jako kryty, a podle Polka by bylo potřeba změnit zákony tak, aby při stavbě nových domů v nich musely vznikat i prostory, kde by se lidé v případě krize mohli schovat. Upozorňuje, že schovat se v běžném sklepě znamená vystavit sebe samého nebezpečí smrti pod troskami domu.
Polsko v posledních letech výrazně zvýšilo výdaje na obranu, investuje do modernizace armády. Jeho vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz nedávno varoval, že Polsko musí být připravené na nejtěžší variantu, jaká ho může potkat. Upozornil, že v situaci, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině, s níž Polsko sousedí, je nutné být připravený na každý scénář.
hab mka zdp
Nizozemsko přispěje 100 miliony eur k českému nákupu munice pro Kyjev
Paříž 26. února (ČTK) - K české iniciativě nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii by se podle odhadu premiéra Petra Fialy mohlo připojit zhruba 15 států. Nizozemský premiér Mark Rutte vzápětí oznámil, že jeho země přispěje 100 miliony eur (asi 2,5 miliardy korun). Do projektu se podle prezidenta Emmanuela Macrona zapojí rovněž Francie. Státníci dnes hovořili s novináři v Paříži po skončení summitu o pomoci Ukrajině, který Macron svolal.
"V průběhu jednání se řada států k (české) iniciativě přihlásila nebo mně v kuloárech kolegové říkali, že o ní rychle budou jednat. Myslím, že nakonec tato akce bude mít velkou podporu, odhaduji to tak na 15 států," uvedl český premiér v Paříži po dnešní vrcholné schůzce. Nákup a dodání munice by podle něj měly proběhnout v následujících "týdnech až měsících".
Macron munici označil za "prioritu všech priorit" v podpoře Kyjeva, partnerské země však podle něj budou rovněž s napadenou zemí spolupracovat na kyberbezpečnosti a vojenské produkci přímo na Ukrajině. Vznikne rovněž nová koalice pro dodávky raket středního a dlouhého doletu, oznámil.
Francouzský prezident ve svém projevu po skončení summitu 21 zemí apeloval na nutnost evropské jednoty vůči Rusku, a to jak v podpoře Ukrajiny, tak budování vlastní obrany a bezpečnosti, která je s tou ukrajinskou provázaná.
Na novinářský dotaz Macron rovněž reagoval na dnešní prohlášení slovenského prezidenta Roberta Fica, podle kterého některé země EU a NATO zvažují vyslání svých vojáků na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod. Na vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu podle Macrona shoda není, "vyloučit však nelze nic". "Byly doby, kdy jsme si mysleli, že (Ukrajincům) pošleme jen helmy a spacáky," poznamenal francouzský prezident.
Myšlenku nakoupit ve třetích zemích stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu bránící se ruské invazi poprvé veřejně oznámil český prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Podle Pavla má Česko možnost v nejmenovaných zemích mimo EU nakoupit až půl milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů a 300.000 kusů ráže 122 milimetrů.
Britský list Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun). České úřady na dotaz ČTK částku nepotvrdily, ani neuvedly, z jakých zemí má ČR dotyčnou munici možnost nakoupit.
vdv zdp sou ank
