Fed snížil základní úrokovou sazbu o půl bodu do pásma 4,75 až 5,00 procenta
Washington 18. září (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Je to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky a Fed počítá s dalším snížením sazeb ještě v letošním roce.
"Výbor získal větší jistotu, že inflace se trvale pohybuje směrem ke dvouprocentnímu cíli, a soudí, že rizika pro dosažení jeho cílů v oblasti zaměstnanosti a inflace jsou zhruba v rovnováze," uvádí se ve sdělení centrální banky.
Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka se více než kdy předtím přiblížila k vyhlášení vítězství nad inflací. "Víme, že nastal čas rekalibrovat naši politiku (úrokových sazeb) na něco, co je vhodnější vzhledem k pokroku v oblasti inflace," řekl Powell. "Neříkáme 'mise splněna', ale musím říci, že jsme povzbuzeni pokrokem, kterého jsme dosáhli," podotkl. Americká ekonomika si podle něj vede dobře a dnešní rozhodnutí má za cíl ji v tomto stavu udržet.
Fed očekává, že by do konce letošního roku mohl snížit úroky ještě o půl procentního bodu. V příštím roce by pak úroky mohly klesnout o jeden procentní bod a v roce 2026 o dalšího půl procentního bodu. Skončily by tak v pásmu 2,75 až 3,00 procenta. Centrální banka nicméně dodala, že bude připravena měnovou politiku upravit, pokud se objeví rizika, která by mohla bránit dosažení jejích cílů. Nadále bude věnovat pozornost stabilním cenám a maximální zaměstnanosti.
Analytici snížení úroků očekávali. Nebyli však jednotní v názoru, jak velký bude rozsah snížení. Valná většina trhu počítala se snížením o čtvrt procentního bodu, v reakci na zprávu o inflaci za srpen však vzrostly sázky na pokles až o půl procentního bodu.
Fed zveřejnil také nový odhad vývoje inflace, zaměstnanosti a hrubého domácího produktu (HDP). Meziroční tempo růstu indexu výdajů na osobní spotřebu, což je pro Fed preferovaný ukazatel inflace, se podle bankéřů do konce letošního roku sníží na 2,3 procenta a do konce příštího roku na 2,1 procenta.
Míra nezaměstnanosti by do konce letošního roku měla stoupnout na 4,4 procenta z nynějších 4,2 procenta a na této úrovni zůstane celý příští rok, domnívá se centrální banka. Hrubý domácí produkt se podle ní v letošním roce zvýší o 2,1 procenta a v roce příštím o dvě procenta. Se stejným růstem počítal Fed i v předchozí, červnové prognóze.
Centrální banka v letech 2022 a 2023 výrazně zvyšovala sazby v reakci na prudký růst inflace, která se zhruba před dvěma lety dostala nejvýše za 40 let. Naposledy centrální banka změnila úroky loni v červenci, kdy je zvýšila na nejvyšší hodnotu od roku 2001, od té doby se úroky neměnily.
Snížení úrokových sazeb by mělo časem snížit náklady na půjčky, hypotéky, úvěry na automobily a kreditní karty, a podpořit tak zvýšení výdajů Američanů a ekonomický růst. Majitelé domů budou moci refinancovat hypotéky za nižší sazby, čímž ušetří na měsíčních splátkách. Podniky si také mohou více půjčovat a investovat.
irl spr jd
Španělská centrální banka díky turistice zvýšila odhad růstu HDP na 2,8 procenta
Madrid 17. září (ČTK) - Španělská centrální banka zvýšila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,8 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o půl procentního bodu slabším. Informovala o tom dnes agentura Reuters. K lepšímu výhledu přispívá zejména cestovní ruch. Španělsko si tak vede mnohem lépe než eurozóna jako celek, jíž je součástí.
Jde o druhé zvýšení výhledu, k němuž centrální banka v letošním roce přistoupila. Původně počítala s růstem HDP o 1,9 procenta. Loni španělská ekonomika vykázala růst o 2,5 procenta.
Evropská centrální banka (ECB, která určuje měnovou politiku v zemích platících eurem, výhled růstu ekonomiky eurozóny minulý týden zhoršila. Na letošní rok počítá s růstem o 0,8 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o desetinu procentního bodu vyšším.
V aktuálním čtvrtletí růst španělské ekonomiky proti předchozím třem měsícům pravděpodobně zpomalí na 0,6 procenta. Od dubna do června mezičtvrtletní růst činil 0,8 procenta, což byl příznivější vývoj, než se čekalo. Centrální banka dnes uvedla, že právě lepší vývoj ve druhém čtvrtletí ji vedl k tomu, že zlepšila celoroční výhled.
Za prvních sedm měsíců letošního roku zahraniční návštěvníci ve Španělsku utratili zhruba 71 miliard eur (asi 1,8 bilionu Kč), což je proti loňsku nárůst o 18,6 procenta. Díky tomu se i zvýšila čistá zahraniční poptávka, a to navzdory počátečním obavám z dopadů protestů proti nadměrnému turismu a navzdory extrémním teplotám v letních měsících.
Centrální banka uvedla, že k vyššímu růstu ekonomiky přispívá jak růst populace způsobený migrací, tak i relativní odolnost španělského výrobního sektoru ve srovnání s jinými zeměmi v eurozóně. Zatímco soukromá spotřeba dál zaostávala, centrální banka se domnívá, že nižší úrokové sazby a zpomalení inflace situaci v nadcházejících čtvrtletích zlepší.
Centrální banka zároveň zvýšila výhled růstu ekonomiky na roky 2025 a 2026, a to na 2,2 procenta, respektive na 1,9 procenta. Dosud čekala na příští rok vzestup HDP o 1,9 procenta a v roce následujícím o 1,7 procenta. Inflaci letos čeká 2,9 procenta, zatímco před třemi měsíci ji odhadovala na tři procenta. V následujících dvou letech inflace podle prognózy centrální banky zvolní nejprve na 2,1 procenta a pak na 1,8 procenta.
spr
