Analytici: Zlepšení důvěry v ekonomiku ukazuje, že hospodářství začíná ožívat
Praha 25. března (ČTK) - Březnové zlepšení důvěry v tuzemskou ekonomiku ukazuje, že české hospodářství začíná ožívat. Shodují se na tom analytici při hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyzdvihují především optimismus spotřebitelů, který podle nich může podpořit spotřebu domácností. Ta by podle odborníků letos měla táhnout hrubý domácí produkt (HDP), sdělili ČTK.
Analytička Komerční banky Jana Steckerová uvedla, že se důvěra v ekonomiku zlepšila ve všech sektorech s výjimkou stavebnictví. "Dnešní výsledek tak potvrzuje naše očekávání, že česká ekonomika by měla v nadcházejících kvartálech dále oživovat. To však bude pouze pozvolné, když za celý letošní rok očekáváme růst HDP o 0,8 procenta," uvedla.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil na to, že důvěra spotřebitelů dosáhla 99,9 bodu, což je nejvyšší hodnota od října 2021. "Domácnosti tak evidentně již zřetelně vidí světlo na konci tunelu, přestávají se obávat dalších cenových šoků, hrozby nezaměstnanosti, poklesu reálných výdělků či dopadů vládního konsolidačního balíčku. Právě větší optimismus spotřebitelů je to, co česká ekonomika postrádala v uplynulých letech. Jejich slabá nákupní aktivita byla dosud hlavním důvodem, proč se návrat na předpandemické otáčky na rozdíl od celého zbytku EU stále nedařil," uvedl Hradil.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera se začíná obracet horší nálada domácností a firem z prvních dvou měsíců roku. "Domácnosti současnou situaci již nevnímají natolik negativně. A zejména předpokládají zlepšení své finanční situace, což by mohlo znamenat rychlejší oživení doposud utlumené spotřeby domácností. Také v případě firem je patrný náznak optimismu," uvedl. "Ačkoli čísla jednoho měsíce nelze přeceňovat, závěr prvního čtvrtletí letošního roku naznačuje v tomto ohledu mírný optimismus," dodal Seidler.
"Důvěra spotřebitelů roste již tři měsíce po sobě, pravděpodobně vnímají silně pozitivně klesající inflaci v únoru letošního roku a výhled na růst reálných mezd. Díky tomu se zvyšuje počet lidí, kteří očekávají zlepšení své finanční situace. Zmírnil se i pesimismus podnikatelů, což nám poskytuje mírně pozitivní výhled na vývoj ekonomiky jako celku v letošním roce," sdělil hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek hodnotí údaje o důvěře v ekonomiku jako znamení, že se české hospodářství stabilizovalo a zřejmě vykáže v prvním čtvrtletí symbolický růst. "O nějaké konjunktuře je zatím předčasné hovořit, protože v první fázi se pojede na vrub zásob a teprve s oživením zahraniční poptávky lze předpokládat i pozitivní impulz ve výrobním sektoru. Prozatím ovšem pozitivní očekávání firem nejsou jasně podložená novými objednávkami," uvedl.
Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC ČR upozornil na to, že nálada podnikatelů zaostává za spotřebiteli. "Po přibližně třech letech jsme opět svědky toho, že se pomyslné nůžky rozevírají ve prospěch spotřebitelů, což bylo naposledy výrazně patrné během pandemie. Podnikatelé také musí pociťovat zvýšení stability, ale výhledové faktory, jako je například vývoj nových zakázek v průmyslu, zatím příliš pozitivní nejsou," uvedl.
str snm
Analýza: Mezi lety 2014 až 2023 ČR získala od EU více než 1,2 bilionu korun
Praha 24. března (ČTK) - Mezi lety 2014 až 2023 Česká republika obdržela od Evropské unie 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací ČR získala také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, dále dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře a rovněž dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, kterou má ČTK k dispozici a jež čerpala data z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu získaly obchodní společnosti.
Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017, a to téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s 16procentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel 15 procenty. Nejméně peněz z operačních programů připlynulo v roce 2023 a 2014. Tyto dva roky se na celkové částce podílely každý méně než procentem.
Podle analýzy Praha získala 16 procent dotací, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to bylo 13 procent a po 11 procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU. Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu.
CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. Společnost mezi ně dále řadila také Správu železnic a státní fondy.
Téměř 30 procent celkového objemu dotací z programů EU vyčerpaly obce, kraje a přidružené celky. Akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a další obchodní celky získaly více než 22 procent z objemu. Organizace zřizované ústředními orgány státní správy dostaly 15 procent, organizační složky státu deset procent, Správa železnic osm procent a státní a veřejné vysoké školy šest procent.
Obchodní společností získaly v období let 2014 až 2023 dotace z programů EU v celkové výši 275,6 miliardy korun. Více než polovina z nich připadla na akciové společnosti, necelá polovina na společnosti s ručením omezeným. Družstva, evropské společnosti a veřejné obchodní společnosti se podílely dvěma procenty.
Více než pětinu dotací obchodním společnostem z programů EU získaly firmy se sídlem v Praze, konkrétně 57,3 miliardy korun. Po 12 procentech připadlo na společnosti se sídlem v Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji. Bylo to 32,5 miliardy korun. Společnosti se sídlem v Karlovarském kraji se na celkovém objemu dotací podílely dvěma procenty, tedy necelými pěti miliardami Kč, a o zhruba 2,5 miliardy více získaly společnosti na Vysočině. Společnosti se sídlem v prvních čtyřech krajích v pořadí získaly 54 procent dotací a na poslední čtyři kraje pak zbylo 12 procent.
jbr rot
