Index: Ceny komodit letos klesly o pět procent, nejvíce zlevnil zemní plyn
Praha 1. května (ČTK) - Komodity letos zlevňují. Index agentury Bloomberg od začátku roku poklesl o pět procent a blíží se k nejnižším hodnotám od počátku války na Ukrajině. Nejvíce v letošním roce klesá cena zemního plynu, naopak významně zdražují některé zemědělské komodity. Ceny cukru vzrostly během prvních čtyř měsíců roku o třetinu. ČTK to řekl analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček.
Cena severomořské ropy Brent klesala podle něj na konci dubna od počátku roku o 8,5 procenta, texaský ropný Benchmark WTI pak ztrácel 6,5 procenta. Klesaly také ceny plynu, když na konci čtvrtého měsíce roku ztrácel měsíční kontrakt na burze v Nizozemsku 51 procent. Šlo o nejnižší cenu od poloviny roku 2021, uvedl Tyleček.
Ceny elektřiny přestaly podle něj v posledních týdnech kopírovat ceny plynu a mírně rostly. Přesto roční kontrakt elektřiny na burze v Lipsku stále ztrácí od počátku roku 39 procent. Pokles zaznamenala také cena uhlí. Kontrakt na burze v Rotterdamu letos do konce dubna zlevnil o 38,6 procenta, upozornil analytik.
Naopak ceny průmyslových kovů nenašly podle něj v prvních měsících roku jednoznačný směr. Měď vzrostla o 2,6 procenta, avšak hliník 2,5 procenta ztratil. Za vývojem cen průmyslových kovů stojí nejasné vyhlídky globální ekonomiky a také Číny, jejíž hospodářský růst se v posledních měsících opírá hlavně o vzestup spotřebitelské poptávky, míní Tyleček.
Cena zlata vzrostla od začátku roku do konce dubna o devět procent. Důvodem posilování byl zvýšený zájem mezi investory i ze strany centrálních bank, uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Rostoucí trend zaznamenalo i stříbro, které posílilo o čtyři procenta. Naopak palladium zlevnilo téměř o 17 procent, upozornil Ryba.
Podle dat společnosti ÚRS v souhrnu mírně klesají ceny stavebních materiálů. Drží se okolo 140 procent cenové hladiny zaznamenané na začátku roku 2021. Letos podle firmy výrazně zlevnily hlavně ceny tepelných izolací a v menší míře klesly také ceny výrobků z oceli, z betonu i ze dřeva. Relativně nejnižší snížení ceny zaznamenaly cihlářské výrobky, a to kvůli drahému plynu.
V kategorii palivového dřeva se na trhu objevují první známky výrazného poklesu cen. "Vojenské lesy, které jsou druhým největším producentem v Česku, zlevnily ceny o 25 procent ve srovnání s cenami v hlavní topné sezoně na 1250 korun bez DPH za metr krychlový," upozornil Tyleček.
U zemědělských komodit podle něj nejvyššího vzestupu dosáhl cukr a káva. "Cena cukru na burze v New Yorku vzrostla od začátku ledna o 33,5 procenta. Během dubna si sáhla na jedenáctiletá maxima kvůli problémům s produkcí v Indii a Thajsku. Cena kávy letos přidává 13 procent. Nejvýraznější ztráty letos předvádí pšenice v USA, která zlevnila o 22,5 procenta. Pšenice je nejlevnější od poloviny roku 2021," dodal Tyleček.
fd rdo
ČNB podle analytiků zřejmě nechá úrok na sedmi procentech, snížení nečekají
Praha 1. května (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě i na svém středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, která platí od loňského června. Shoduje se na tom většina analytiků, které ČTK oslovila. S poklesem základní sazby nepočítá žádný z nich, i s ohledem na výroky členů bankovní rady v posledních dnech. Nevylučují ale překvapení v podobě mírného zvýšení sazby.
"Většina ekonomických indikátorů se v uplynulých třech měsících vyvíjela přibližně v souladu s očekáváními, a pro změnu politiky tak členové bankovní rady neuvidí dostatečně silné důvody," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. "Rizikem nyní je možné zvýšení inflačních očekávání v české společnosti, které by se projevilo silným růstem mezd, na který by naopak ČNB musela reagovat zpřísněním politiky. Právě na data o mzdách si ovšem budeme muset ještě nějaký čas počkat," podotkl.
"Bankovní rada ČNB drží svoji klíčovou úrokovou sazbu na sedmi procentech už od června loňského roku. K dalšímu navyšování se neuchýlila i přes to, že inflace od té doby dále narůstala. Stejně tak se nejspíše neuchýlí ani nyní ke změně úrokové sazby, přestože inflace začala mírně zpomalovat," míní analytik investiční společnosti Portu Lukáš Raška.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera sice tržní konsenzus očekává stabilitu sazeb, jednání bankovní rady ale nemusí být jednoznačné. Upozornil na zrychlující dynamiku mezd i proinflační působení fiskální politiky. "Středeční jednání ČNB tak nakonec může přinést překvapení v podobě nepatrného zvýšení sazeb, které by mělo zejména signalizační charakter a jednak působilo preventivně proti možnému oslabení koruny," uvedl.
Místopředseda investiční společnosti Tesla Tomáš Jícha by uvítal snížení sazeb, vysoké úroky podle něj mají negativní vliv na ekonomiku. Na nynějším zasedání bankovní rady ale podle něj tento krok nepřijde. "ČNB celkem jasně vyhlásila, že dokud inflace neklesne na jednocifernou hodnotu, ke snížení základních úrokových sazeb nepřistoupí. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by bankovní rada na svém následujícím zasedání přistoupila ke snížení sazeb," řekl.
Členové bankovní rady minulý týden v médiích poměrně jasně vylučovali snížení základní úrokové sazby. Naopak upozorňovali na to, že by s jejím snižováním mohli začít později proti očekáváním trhu, který předpokládá první pokles na srpnovém nebo zářijovém jednání rady.
Základní úroková sazba je na sedmi procentech od loňského června. Na březnovém jednání bankovní rady bylo šest členů pro její další stabilitu, pouze Tomáš Holub navrhoval zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl opakovaně uvedl, že zvýšené úrokové sazby bude centrální banka udržovat delší dobu, aby zajistila návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli. V březnu byla meziroční inflace v Česku 15 procent.
str snm
DALŠÍ ZPRÁVY
