HN: Skupina RSBC koupila rakouský zbrojařský podnik Steyr Arms
Praha 24. dubna (ČTK) - Česká investiční skupina RSBC koupila rakouský zbrojařský podnik Steyr Arms, 100 procent společnosti přebírá od SMH Holding, který firmu kontroloval od roku 2007. Dnes o tom informovaly Hospodářské noviny (HN). Cenu obchodu ani jedna ze stran neuvedla, podle odhadů z trhu to jsou nižší miliardy korun, píše deník.
Rakouský výrobce pušek s více než stopadesátiletou historií má více než 200 zaměstnanců v závodech v Rakousku a USA. Steyr Arms je podle HN uznávaným dodavatelem loveckých a útočných pušek pro policii a armádu. Jeho výrobky slouží ve výzbrojích armád i policie mnoha zemí, v roce 2023 utržil přes 45 milionů eur, tedy zhruba 1,13 miliardy korun.
Získaný podnik skupina RSBC začlení do nově vznikajícího zbrojního holdingu. Kromě rakouské značky tam zahrne také slovinského výrobce pistolí a dalšího zbrojního vybavení Arex, kterou skupina RSBC koupila v roce 2017. Nový holding povede německý manažer Tim Castagne, stávající generální ředitel firmy Arex, který dříve několik let působil třeba ve výrobci optiky Carl Zeiss nebo německé zbrojovce J. P. Sauer Sohn.
'Primárním cílem akvizice bylo rozšíření produktového portfolia o špičkové globálně známé produkty. Mezi Arex a Steyr Arms nejsou konkurenční produkty, jsou komplementární. Přirozené synergie se nabízejí v oblasti obchodu, výroby a vývoje produktů. V Arexu se nám podařilo vytvořit kvalitní a zkušený mezinárodní management. Ten během několika let posunul Arex z primárně lokálního dodavatele na výrobce se záběrem od Severní Ameriky až po jihovýchodní Asii. Jsme přesvědčeni, že tento tým dokáže ve spolupráci s týmem z Rakouska zopakovat úspěšný příběh Arexu,' uvedl generální ředitel skupiny RSBC Group Milan Šlapák.
Podle něj skupina bude akvizici financovat kombinací vlastních prostředků, bankovního financování a prostředků investorů. V roce 2022 skupina RSBC založila investiční fond pro kvalifikované investory RSBC SICAV a podfond RSBC Defence, který se má soustředit právě na aktiva z obranného průmyslu. Ambicí je podle Šlapáka v dalších letech dosáhnout tržní hodnoty aktiv zbrojního fondu kolem jedné miliardy eur (asi 25 miliard korun).
Šlapák se stal generálním ředitelem skupiny RSBC loni v únoru, kdy ve funkci nahradil Roberta Schönfelda, který RSBC v roce 1998 založil a téměř 25 let ji řídil. Nyní se ve společnosti věnuje především strategickému směřování a filantropickým aktivitám.
Skupina RSBC působí v šesti zemích Evropy a spravuje aktiva v tržní hodnotě osm miliard korun. Základem portfolia české investiční skupiny RSBC jsou rezidenční a komerční nemovitosti, úrodná půda, realitní fondy či průmyslové a zemědělské společnosti. Skupina byla původně založena za účelem správy restituovaného majetku rodiny Schönfeldů. Aktuálně je součástí skupiny RSBC kolem 35 společností.
fsl ptd
České firmy by většinou uvítaly zavedení eura, ukázal průzkum Deloitte
Praha 23. dubna (ČTK) - České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici.
"Z našeho průzkumu vyplývá, že přijetí eura by bylo pro české společnosti bylo spíše přínosem. Samozřejmě jsou se zavedením společné měny spojená i rizika a jednorázové náklady, pozitiva daná větší integrací s evropským trhem a oproštěním od měnového rizika však jednoznačně převládají," uvedla k výsledkům průzkumu, do kterého se zapojily desítky firem, Kateřina Novotná z Deloitte.
Průzkum se uskutečnil v rámci programu Czech Best Managed Companies, který vede Deloitte a pomáhá v něm rozvíjet dobře řízené, privátně vlastněné společnosti. Program podporuje mezinárodní spolupráci a sdílení zkušeností. "Je vidět, že ty nejlépe řízené české společnosti již přechod na společnou měnu řeší a připravují se na to, jak by je ovlivnil," konstatovala Novotná.
Podle firem by zavedení eura v Česku usnadnilo obchod s eurozónou, která je podle statistik nejvýznamnějším partnerem pro české vývozce. Snížily by se také náklady na zajištění proti kurzovému riziku, které firmy pokládají za zbytečný náklad a administrativní zátěž. Podniky také očekávají, že členství v eurozóně by přineslo nižší úroky, a tím i dostupnější úvěry, což by mohlo podpořit investice.
Firmy zapojené do programu Deloitte také očekávají, že by euro v Česku mohlo zvýšit důvěru zahraničních partnerů a investorů, protože by zemi vnímali více propojenou s evropským trhem. Zlepšilo by také konkurenceschopnost českých podniků na evropském trhu, protože by usnadnilo mezinárodní srovnání cen.
Obavy mají firmy z rizika, že by se Česko podílelo na ručení za dluhy jiných zemí eurozóny. Upozorňují také na ztrátu autonomní měnové politiky, kdy by Česká národní banka (ČNB) už nemohla reagovat na specifické problémy české ekonomiky.
V lednovém průzkumu agentury Median pro Český rozhlas Radiožurnál uvedlo 21 procent lidí, že by pro ně osobně bylo zavedení eura prospěšné. Opačný názor mělo 68 procent dotázaných. Prospěšnost společné evropské měny očekávali především studenti a podnikatelé.
Česko se zavázalo přijmout společnou evropskou měnu ve smlouvě o přistoupení k Evropské unii. Žádný termín pro zavedení eura ale stanovený není. Ministerstvo financí a ČNB očekávají, že letos by mohlo Česko splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, nadále ale nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko do ERM II zatím nevstoupilo, experti ministerstva i ČNB doporučují, aby v systému bylo jen nezbytně dlouhou dobu před zavedením eura.
Vláda se letos v únoru rozhodla zatím nestanovit termín pro vstup Česka do eurozóny ani do ERM II. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.
str rot
