Téměř čtvrtinu financí z evropských fondů pro Česko využil stát v dopravě
Praha 1. dubna (ČTK) - Nejméně 23 procent financí z evropských fondů určených pro Česko za 20 let členství v EU využil stát v dopravě. V jednotlivých operačních programech zaměřených na dopravu stát čerpal částku přibližně 467,3 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí (MF), ministerstvo dopravy (MD) a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). EU dopravu podle ministerstev podporuje také z fondů pro regionální rozvoj, výslednou částku čerpanou na dopravu v ostatní sektorech ministerstva neposkytla.
Podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka byla na projekty spojené s dopravou vyplacena významná část peněz vyčleněných na regionální rozvoj. 'V rozvoji regionů je nyní minimálně zhruba 30 procent prostředků vyčleněných na dopravní projekty renovací silnic první a druhé třídy, nádraží a zastávek a překladišť kombinované dopravy,' řekl Zahradník ČTK. Z dopravních fondů podle něj byly zprvu podporovány všechny projekty v silniční a železniční dopravě. V současnosti je to pouze páteřní silniční a železniční síť a vybrané regionální projekty.
Financování dopravy z fondů pro místní rozvoj ČTK potvrdil i mluvčí MD František Jemelka. Podle informací MMR byla nejvyšší částka z evropských fondů ve výši 317 miliard korun od května 2004 do konce roku 2023 investována právě do rozvoje regionů. Podle Zahradníka tedy na dopravu mohlo být z evropských regionálních fondů posláno dalších přibližně 95 miliard korun. Z programu pro regionální rozvoj lze financovat například renovaci a výstavbu silnic první a druhé třídy, nádraží, vlakových a autobusových zastávek nebo stanic spojujících několik druhů dopravy v jednom místě.
Částka 467 miliard korun evidovaná ministerstvem dopravy zahrnuje finance z Fondu soudružnosti, operačního programu Infrastruktura, operačního programu Doprava 2007-2013, 2014-2020 a 2021-2027, dotací nástroje pro propojení Evropy Connecting Europe Facility CEF a návazný program CEF 2. Nejvyšší částky, více než 100 miliard korun, čerpalo Česko třikrát z programu Doprava. Následovaly programy CEF 2 a CEF s částkami 35,4 miliardy a 27,8 miliardy korun.
Z operačních programů Doprava a Infrastruktura a z Fondu soudržnosti šlo přibližně 143,2 miliardy korun do železnice, 180,3 miliardy korun na silnice. Z Fondu soudržnosti čerpal stát na dopravu 15,5 miliardy korun a nejméně, 2,5 miliardy korun, z operačního programu Infrastruktura. Díky evropským financím z těchto zdrojů stát pořídil 2196 vozidel veřejné dopravy a postavil nebo zrekonstruoval více než 5624 kilometrů silnic a dálnic, zhruba 1115 kilometrů železničních tratí, téměř 1543 kilometrů cyklotras a také 247 stanic veřejné dopravy.
Na železnici evropské finance nejčastěji pomáhaly s pořizováním nových vozidel, rekonstrukcí, elektrizací a modernizací tratí, případně zvyšováním kapacit trati, v posledních letech také s instalací evropského železničního zabezpečovacího zařízení ETCS. V silniční dopravě peníze kromě rekonstrukce a výstavby úseků silnic a dálnic směřovaly také do výstavby městských obchvatů, výstavby dobíjecích stanic, parkování nebo řízení dopravy. Evropské finance podpořily také tramvajovou a trolejbusovou veřejnou dopravu nebo několik regionálních letišť, například v Brně, Ostravě nebo Karlových Varech.
Podle dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí, ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004 do konce loňského roku získala z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatila 876,6 miliardy korun.
szd jbr kš
ECB by podle člena Rady guvernérů mohla začít snižovat úroky dříve než Fed
Vídeň 30. března (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) by mohla zahájit snižování úrokových sazeb dříve než americká centrální banka (Fed). V rozhovoru s rakouským listem Kronen Zeitung to uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem Rady guvernérů ECB.
Holzmann upozornil, že evropská ekonomika nyní roste pomaleji než ekonomika Spojených států. Snižování úrokových sazeb obvykle podporuje hospodářský růst. Jejich zvyšování naopak ekonomickou aktivitu brzdí a pomáhá omezovat inflační tlaky.
Šéf řecké centrální banky Jannis Sturnaras, který je rovněž členem Rady guvernérů ECB, uvedl v rozhovoru s listem Proto Thema, že pokládá za možné snížit v letošním roce úrokové sazby čtyřikrát, a to celkem o jeden procentní bod.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby drží svou základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta. Beze změny ji ponechala i na svém březnovém zasedání. Zároveň ale snížila odhad inflace v eurozóně pro letošní i příští rok, což by mohlo otevírat dveře k zahájení redukce úroků.
'Pokud se inflace bude vyvíjet v souladu s naší březnovou prognózou a pokud bude tento trend pokračovat do konce roku, věřím, že ECB letos přikročí k redukcím úroků,' uvedl Sturnaras. 'Osobně se domnívám, že jsou v letošním roce možná čtyři snížení, a to vždy o čtvrtinu procentního bodu,' dodal. Upozornil nicméně, že tento názor nesdílí všichni představitelé ECB. 'Někteří kolegové jsou opatrnější a domnívají se, že snižování úrokových sazeb by mělo být umírněnější,' prohlásil.
Fed minulý týden ponechal svou základní úrokovou sazbu v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let. Potvrdil nicméně, že v letošním roce počítá s trojím snížením základní sazby, celkem o 0,75 procentního bodu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v únoru zpomalil na 2,6 procenta z lednových 2,8 procenta. Inflace nicméně zůstala nad dvouprocentním cílem ECB. V USA v únoru meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 3,2 procenta z lednových 3,1 procenta.
pmh mka
DALŠÍ ZPRÁVY
