MMF snížil odhad růstu světové ekonomiky na rok 2024, letošní nechal beze změny
Marrákeš (Maroko) 10. října (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) mírně snížil odhad růstu globální ekonomiky na příští rok, výhled na letošek nechal beze změny. Předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos zvýší o tři procenta a příští rok o 2,9 procenta. Výhled na rok 2024 MMF snížil o 0,1 procentního bodu. Organizace to dnes uvedla ve své podzimní prognóze.
Celosvětové zotavení z pandemie nemoci covid-19 a dopadů ruské invaze na Ukrajinu zůstává pomalé a nerovnoměrné. Hospodářská aktivita stále nedosahuje úrovně před pandemií, a to zejména v rozvíjejících se a rozvinutých ekonomikách. Rozdíly mezi regiony se zvětšují. Oživení brzdí vedle dlouhodobých důsledků pandemie, války na Ukrajině a rostoucí geoekonomické roztříštěnosti i zpřísňování měnové politiky nutné ke snížení inflace. Negativní vliv mají také krajní projevy počasí.
"Celosvětová inflace by měla postupně klesat z 8,7 procenta v letošním roce na 6,9 procenta v příštím roce 2023 a na 5,8 procenta v roce 2024," uvádí zpráva. Výhled inflace na roky 2023 a 2024 MMF zvedla o 0,1 a 0,6 procentního bodu. Organizace očekává, že inflace se ve většině případů vrátí k cíli až v roce 2025.
Tříprocentní růst měnový fond označuje za slabý, když se vezme v úvahu dlouhodobý průměr. Ten v letech 2000 až 2019 činil 3,8 procenta.
MMF zvýšil prognózu růstu hospodářství Spojených států, tedy největší světové ekonomiky, pro letošní rok o 0,3 procentního bodu na 2,1 procenta a pro rok 2024 o 0,5 procenta na 1,5 procenta. Organizace přitom poukázala na větší podnikové investice a rostoucí spotřebu.
V Číně MMF údaje pro letošek a příští rok revidoval směrem dolů s ohledem na krizi v tamním realitním sektoru a slabou zahraniční poptávku. Letos tak očekává růst HDP o pět procent, příští rok 4,2 procenta. Odhady organizace snížila o 0,2 a o,3 procentního bodu.
Odhady růstu hospodářství pro letošní a příští rok MMF revidoval směrem dolů také v eurozóně, a to o 0,2 a 0,3 procentního bodu. Podle podzimní prognózy ekonomika bloku letos vzroste o 0,7 procenta a v roce 2024 o 1,2 procenta.
V případě Ukrajiny MMF zvýšil výhled růstu ekonomiky pro letošní rok na dvě procenta. Očekává, že příští rok ukrajinské hospodářství poroste tempem 3,2 procenta. Výhled organizace zvedla s ohledem na to, že podniky a domácnosti se přizpůsobily ruské invazi, domácí poptávka rostla rychleji, než se čekalo, inflace se snížila a stabilní jsou devizové trhy. Ukrajinská ekonomika se loni kvůli ruské invazi propadla o zhruba jednu třetinu. MMF dříve očekával, že tamní hospodářství letos oslabí o tři procenta.
Co se týče Ruska, MMF zvýšil výhled letošního růstu tamní ekonomiky o 0,7 procentního bodu na 2,2 procenta. Odhad na příští rok naopak snížil o 0,2 procenta na 1,1 procenta. Rusku tak organizace přisuzuje na rok 2024 nejslabší růst z bloku rozvíjejících se a rozvojových ekonomik, který podle MMF celkově poroste tempem čtyři procenta.
Moskva plánuje v příštím roce vyčlenit kvůli válce na Ukrajině téměř třetinu zvýšených rozpočtových výdajů na zbrojení. Agentura Reuters v srpnu uvedla, že Rusko zdvojnásobilo svůj cíl výdajů na obranu pro rok 2023.
Mezinárodní měnový fond vydává zprávu o výhledu globální ekonomiky dvakrát za rok - na jaře a na podzim. V červenci vychází aktualizace jarního výhledu, v lednu aktualizace výhledu podzimního.
lsk jd
Nezaměstnanost v ČR v září zůstala 3,6 pct., slabá ekonomika se neprojevuje
Praha 9. října (ČTK) - Nezaměstnanost v Česku v září byla 3,6 procenta, zůstala tak na srpnové hodnotě. Počet uchazečů o práci se meziměsíčně zvýšil zhruba o 2200, ke konci září jich bylo 263.000. Nabízených volných pracovních míst proti srpnu přibylo asi o 800 na přibližně 282.000. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v září byla nezaměstnanost 3,5 procenta. Podle analytiků nezaměstnanost zůstává nízká i přes slabý výkon ekonomiky. Firmy podle nich nechtějí propouštět s výhledem na očekávané hospodářské oživení.
"Jako každý rok dorazila v září do evidence hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale nijak zásadně neovlivnila. Naopak výrazně klesl počet nezaměstnaných pracovníků ze školství. Nezaměstnanost v České republice se tak stále drží na velmi nízké úrovni," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle generálního ředitele společnosti Randstad Česká republika Martina Jánského se na pracovním trhu projevily příchod nových absolventů, ukončení sezonních prací i úbytek nových zakázek. "V důsledku toho mnoho společností zaznamenalo potřebu redukovat pracovní sílu, a to zejména mezi modrými límečky, tedy pracovníky vykonávajícími manuální profese. Na druhé straně byly tyto negativní vlivy vyváženy faktory, které trh práce naopak podporovaly. Blížící se vánoční sezona s sebou například přinesla zvýšenou poptávku v odvětvích logistiky a e-commerce. Společnosti v těchto segmentech trhu započaly s nábory nových pracovníků, aby byly schopny vyhovět očekávanému nárůstu poptávky," upozornil Jánský.
"Ekonomická recese, včetně zhoršených očekávání vyjádřených například v konjunkturálním průzkumu, se zatím do praxe nepropsala. Firmy, které s ohledem na zpomalení byznysu zvažují propouštění, zatím vyčkávají. Některé podniky zatím pouze oznámily, že budou snižovat stavy v souvislosti s digitalizací a automatizací," uvedl expert PwC na řízení lidských zdrojů Karel Kolář. Analytici se shodují, že do konce roku nezaměstnanost nepřekročí čtyři procenta.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných zůstal v září v Ústeckém kraji, kde míra nezaměstnanosti činila 5,6 procenta, a Moravskoslezském kraji s podílem 4,9 procenta. Nejnižší nezaměstnanost byla v Jihočeském kraji, a to 2,6 procenta, následovaly Zlínský kraj a Kraj Vysočina, kde dosáhla shodně 2,7 procenta.
Podle Úřadu práce v Česku od vypuknutí konfliktu na Ukrajině loni v únoru do konce letošního září 2023 získalo práci 313.881 uprchlíků z Ukrajiny pod dočasnou ochranou, zhruba tři čtvrtiny z nich byly ženy. Někteří se už ale vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci září jich v Česku pracovalo 118.552. Ke konci září evidoval Úřad práce ČR asi 14.800 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou, z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tvořili 5,1 procenta.
str ptd
