Na dani z příjmu právnických osob loni nejvíc odvedla Kooperativa pojišťovna
Praha 2. června (ČTK) - Na dani z příjmu právnických osob loni nejvíc odvedla Kooperativa pojišťovna, zaplatila 3,32 miliardy korun. Loni pojišťovna skončila v žebříčku dvanáctá. Její mateřská společnost Vienna Insurance Group (VIG) loni podle předběžných údajů zvýšila čistý zisk o 24 procent na 466 milionů eur (11,1 miliardy Kč). Na druhém místě mezi plátci skončila Česká spořitelna se zaplacenou daní 3,3 miliardy korun, třetí energetická společnost ČEZ odvedla 2,73 miliardy korun. Dnes o tom v tiskové zprávě informovala Finanční správa. Dvacet největších firemních plátců zaplatilo na dani z příjmu celkem 34 miliard korun.
Čtvrtým největším plátcem daně z příjmu právnických osob byla automobilka Hyundai, odvedla 2,41 miliardy korun. Pátou příčku obsadila Komerční banka s odvedenou daní 2,22 miliardy korun. Škoda Auto, která v platbách za rok 2021 byla na prvním místě žebříčku, se loni posunula na sedmou příčku, na dani z příjmu zaplatila 1,76 miliardy korun. Automobilka se ale loni potýkala s výrobními problémy v souvislosti s celosvětovým nedostatkem čipů.
"Platby daně za loňský rok souvisejí s několika mimořádnými faktory, což je zejména doplatek zdanění technických rezerv pojišťoven. Jsme hrdí, že pojistný trh výrazně přispěl k tomu, aby státní rozpočet a financování státu byly loni v pozitivnější celkové bilanci,“ uvedl k výsledkům žebříčku generální ředitel Kooperativy Martin Diviš.
Žebříček sestavuje ministerstvo na základě výše plateb, které obdrží v průběhu roku na účet daně z příjmů právnických osob. Jsou v něm uvedeny pouze ty firmy, které ke zveřejnění daly souhlas. Pořadí firem na základě zaplacené daně z příjmu ministerstvo sestavuje od roku 2003.
Celkem loni firmy odvedly na dani z příjmu 235,35 miliardy korun, meziročně částka vzrostla o 17,3 procenta. Státní rozpočet z daně z příjmu právnických osob získal 151,52 miliardy korun. Firemní daně patří mezi takzvané sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.
Vláda v připravovaném balíčku pro konsolidaci veřejných financí navrhuje zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body na 21 procent. Celý dodatečný výnos daně by měl být podle vládního návrhu příjmem státního rozpočtu. Samosprávy proti takové změně rozpočtového určení daní protestují.
Seznam největších plátců daně za rok 2022:
Společnost Částka uhrazené daně (Kč)
1. Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group 3.319,233,196
2. Česká spořitelna, a.s. 3.301,519.639
3 ČEZ, a. s. 2.732,041.716
4. Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. 2.411,868.910
5. Komerční banka, a.s. 2.215,321.448
6. Generali Česká pojišťovna a.s. 1.828,575.658
7. Škoda Auto a.s. 1.759,029.150
8. T-Mobile Czech Republic a.s. 1.682,649.317
9. O2 Czech Republic a.s. 1.610,810.013
10. Avast Software s.r.o. 1.572,510.909
11. ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB 1.489,352.974
12. UNIQA pojišťovna, a.s. 1.481,254.290
13. C E - Beteiligungs-GmbH (Lidl ČR) 1.402,058.222
14. ČEZ Distribuce, a. s. 1.371,738.440
15. Lesy České republiky, s.p. 1.235,383.440
16. Československá obchodní banka, a. s. 1.206,044.080
17. Allianz pojišťovna, a.s. 1.102,687.793
18. Plzeňský Prazdroj, a. s. 1.096,676.352
19. NN Životní pojišťovna N.V. 996,114.020
20. Komerční pojišťovna, a.s. 905,072.330
Zdroj: Finanční správa
str fd snm
ČSÚ: Tradiční kultura v Česku přišla za covidu o víc než 3,7 miliardy korun
Praha 2. června (ČTK) - Tradiční kultura v Česku přišla během pandemie koronaviru o víc než 3,7 miliardy korun. O tuto sumu byl nižší výsledek hospodaření muzeí a galerií, památek, knihoven, divadel a dalších kulturních zařízení očištěný o dotace během let 2020 a 2021 v porovnání s rokem 2019. Návštěvnost kulturních zařízení v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019 klesla o více než polovinu, meziročně však stoupla téměř o šest procent. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad. Vládní protiepidemická opatření zahrnovala uzavření divadel, kin, muzeí i dalších kulturních zařízení.
"Opatření proti šíření pandemie covid-19 dopadla nejvíce na tradiční kulturu, zejména pak na scénické umění a kulturní dědictví," uvedl ČSÚ. Tyto dvě oblasti, kam spadají právě muzea a galerie, památky, knihovny či divadla, byly v roce 2019 v zisku téměř 375 milionů korun, naopak v pandemických letech 2020 a 2021 se propadly do stamilionových ztrát.
Provozní dotace sice byly vyšší, třeba v roce 2020 vzrostly meziročně o 1,7 miliardy korun, bez nich ale scénické umění a kulturní dědictví přišly o miliardy. "Tato částka, tj. 3766 milionů Kč, představuje skutečný ekonomický dopad dvou let pandemie do hospodaření kulturních institucí v oblasti kulturního dědictví a scénického umění," doplnil ČSÚ.
Důsledky pandemie zasáhly také pracovníky v kultuře. "Netýkalo se to výdělku stálých zaměstnanců, jejichž průměrné nominální mzdy během dvou let pandemie o 9,9 procenta vzrostly, ale pracovníků na základě dohod a dále účinkujících a autorů pobírajících honoráře," uvedl Jaroslav Novák z Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Objem honorářů podle ČSÚ poklesl o víc než miliardu korun, z toho o 586 milionů ve scénickém umění a o 439 milionů ve vydavatelské činnosti.
Po výrazném poklesu v prvním pandemickém roce návštěvnost kulturních institucí v roce 2021 meziročně stoupla o 5,8 procenta. "Oproti roku 2020 vzrostla v roce 2021 nejvýrazněji návštěvnost kulturních domů, historických památek, kin a divadel. Pokles naopak zaznamenaly například knihovny, které se však dlouhodobě potýkají s úbytkem fyzických návštěv," doplnil Ivo Krobot z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Kulturní představení vláda v boji proti šíření koronaviru omezovala kvůli tomu, že se na nich shromažďuje větší množství lidí. Restrikce byly v obou pandemických letech mírnější v letních měsících a pro akce pořádané venku, roli v nich hrálo také nošení respirátorů nebo to, zda účastníci byli očkovaní proti koronaviru. Omezení počtu lidí na hromadných akcích úplně skončilo až loni na počátku března.
dvd rot
DALŠÍ ZPRÁVY
