Bit.plus: Objem obchodů s kryptoměnami v květnu klesl o desetinu
Praha 9. června (ČTK) - Objem obchodů s kryptoměnami v květnu klesl proti předchozímu měsíci zhruba o deset procent na 320 milionů korun. Meziročně to bylo o pětinu méně. Za prvních pět měsíců Češi zobchodovali v kryptu přes 1,48 miliardy korun, což je o 22 procent méně než loni. Vyplývá to z údajů největšího tuzemského obchodníka Bit.plus.
Kurz nejvíce obchodovaného bitcoinu v květnu klesl o tři procenta na 27.200 dolarů (USD). Na začátku měsíce přitom překonal hranici 29.500 USD. Meziročně byl bitcoin na konci května o 14 procent slabší.
"V květnu byl zaznamenaný pokles zhruba o deset procent oproti předchozímu měsíci. Výrazný nárůst je v počtu obchodů se stablecoiny USDT a USDC," uvedl ředitel Bit.plus Martin Stránský.
Podle analytika Portu Lukáše Rašky byl uplynulý měsíc na trhu s kryptoměnami nebývale klidný. "V květnu pokračoval trend stahování bitcoinu a dalších kryptoaktiv z kryptoměnových burz a směnáren. To dokládají čísla, podle kterých v květnu poměr množství bitcoinu na burzách vůči celkovému množství vytěžených bitcoinů klesl na nejnižší hodnotu od prosince 2017. To značí, že investoři vidí bitcoin jako dlouhodobější investici a jsou si čím dál častěji vědomi toho, že pokud kryptoměny nechají nezabezpečené na kryptoměnové burze, hrozí jim jejich ztráta," podotkl.
V minulém měsíci podle ředitele firmy 2Bminer Jakuba Hlavenky narostla obtížnost těžby bitcoinu na takovou úroveň, že poprvé těžaři získali více odměn za transakce než za vytěžený blok. "Tento jev jen ukázal na budoucnost těžby bitcoinu, kde má být hlavní odměnou právě verifikování transakcí mezi klienty. Byl způsoben velkým přívalem obrázků NFT (tzv. nezaměnitelných tokenů) na bitcoinovou síť," dodal.
Dále byla schválena regulace MiCA a začala aktivní jednání napříč Evropou ohledně akvizice kryptoměn do systému. Opět se začalo mluvit i o kryptoverzi eura.
jsa snm
Tureckou centrální banku povede poprvé žena - Hafize Gaye Erkanová
Ankara/Istanbul 9. června (ČTK) - Turecko má v čele centrální banky poprvé ženu. Instituci nyní povede Hafize Gaye Erkanová, která má zkušenosti z finančního sektoru ve Spojených státech, ale nikoliv z centrálního bankovnictví. Do funkce ji dnes jmenoval prezident Recep Tayyip Erdogan a podle analytiků lze očekávat, že Turecko začne kvůli vysoké inflaci výrazně zvyšovat úrokové sazby. Informovala o tom agentura Reuters.
Erkanová je bývalou spoluředitelkou amerického finančního ústavu First Republic Bank a vysokou manažerkou investiční banky Goldman Sachs. Vedení turecké centrální banky se ujímá po Erdoganově znovuzvolení prezidentem a necelý týden poté, co Erdogan signalizoval, že nová vláda bude fungovat jinak než ta předchozí.
Erdogan dosud politiku centrální banky výrazně ovlivňoval a trval na tom, že v době vysoké inflace je potřeba držet základní úrokové sazby nízko, i když tradiční ekonomická teorie v takové situaci doporučuje opak. Za poslední čtyři roky má centrální banka už pátého šéfa, což jen podtrhuje, jakým úkolům bude možná Erkanová teď muset čelit, když bude chtít zajistit trvalý obrat v měnové politice.
Třiačtyřicetiletá Erkanová nahradila dosavadního šéfa centrální banky, kterým byl Şahap Kavcioglu. Ten stál v čele Erdoganova úsilí o snížení úrokových sazeb, což v roce 2021 odstartovalo historický pád měny. Inflace tak loni dosáhla více než 85 procent a byla nejvyšší za 24 let. Od té doby ale klesá, v květnu se dostala těsně pod 40 procent.
Jmenování Erkanové v ústředním věstníku doprovázelo rozhodnutí jmenovat Kavcioglua šéfem úřadu pro regulaci bankovního sektoru BDDK. To u některých investorů vyvolává obavy, že stopy Erdoganova neortodoxního přístupu zůstanou zachovány. Hlavní otázkou pro Erkanovou bude, zda jí bude poskytnuta nezávislost k tomu, aby mohla prosazovat racionální měnovou politiku, domnívá se profesorka ekonomie na univerzitě Koç Selva Demiralpová, která dříve působila jako ekonomka v americké centrální bance (Fed).
"Aby získala důvěryhodnost a ukotvila očekávání trhu s minimální dávkou zvyšování sazeb, musí zajistit, aby příklon k politice nízkých úrokových sazeb... zůstal pohřben v minulosti a nepronásledoval ji," řekla Demiralpová.
Priority Erkanové ale nejsou zcela jasné, vzhledem k tomu, že ve své kariéře zahrnující Wall Street a správní rady amerických společností nemá žádné formální zkušenosti s měnovou politikou. Doktorát má z Princetonské univerzity v oboru finančního inženýrství. Podle svého profilu na profesní síti LinkedIn pracovala v letech 2014 až 2021 v bance First Republic. Ta se v letošním roce stala největší bankou v USA, která od roku 2008 zkrachovala. Regulační úřady ji zavřely a následně dohodly její prodej bance JPMorgan Chase & Co.
Analytici nyní očekávají, že turecká centrální banka zvýší základní úrokovou sazbu z nynějších 8,5 procenta až na 20 procent, případně ještě výše, v úvahu podle nich připadá i 25 procent. Centrální banka podle nich ke zvýšení úroků přistoupí už tento měsíc. Takový obrat by přišel v době, kdy mnozí analytici očekávají turbulence vzhledem k vyčerpaným devizovým rezervám, velmi vysoké inflaci a vysokým deficitům běžného účtu.
Čisté devizové rezervy centrální banky se v květnu poprvé od roku 2002 ocitly v záporné hodnotě, aktuálně dosahují minus 5,7 miliardy dolarů (více než 125 miliard Kč). Kurz liry mezitím dál klesá a tento týden se měna ocitla na dalším historickém minimu. Za dolar se tak platí více než 23 lir, zatímco ještě před pěti lety to bylo méně než pět lir.
spr
DALŠÍ ZPRÁVY
