Polákům vadí, že s nimi Draghi nemluvil při psaní zprávy o zaostávání Evropy
Varšava 1. října (ČTK) - Poláci si stěžují, že s nimi bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi nemluvil při psaní své zprávy o zaostávání Evropy. Mohl se při hledání receptu na zvýšení konkurenceschopnosti unijní ekonomiky inspirovat rychlým hospodářským růstem Polska, píše na svém webu polský deník Rzeczpospolita.
To, že se bývalý italský premiér Draghi neobrátil na polskou vládu, není podle listu samo o sobě nic šokujícího, protože nehovořil ani s žádným jiným kabinetem ze sedmadvacítky. Je ale zarážející, že z regionu střední a východní Evropy nepochází žádný z 22 ekonomů, kteří s ním spolupracovali, píše Rzeczpospolita.
Draghi sice může argumentovat, že data z polské ekonomiky vyhodnocují instituce jako Světová banka (SB), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) nebo různé podnikatelské svazy, na něž se obrátil. Polský list ale konstatuje, že rychlý hospodářský růst Polska v posledních dvou desetiletích pro něj nebyl intelektuálně zajímavý. Nebo ho v každém případě nezaujal natolik, aby ho inspiroval k úvahám o zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.
"Draghiho zprávě by prospělo, kdyby s námi její autor zahájil hloubkový rozhovor, neboť náš region rostl nejrychleji," domnívá se náměstek polského ministra pro rozvoj a technologie Ignacy Niemczycki, který se minulý týden v Bruselu zúčastnil zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost. Ze stejného důvodu zprávu kritizovali ministři některých dalších zemí regionu.
Nedostatečná otevřenost Draghiho vůči zkušenostem lidí ze střední a východní Evropy také pobouřila Marcina Piontkowského, který vyučuje na Akademii Leona Koźmińského ve Varšavě a je autorem knihy "Zlatý věk. Jak se Polsko stalo evropským lídrem růstu a jaká je jeho budoucnost".
Piontkowski na síti X připomněl, že Polsko od roku 1990 zvýšilo hrubý domácí produkt (HDP) v paritě kupní síly (počítáno podle kupní síly zlotého) třiapůlkrát, tedy více než kdokoli jiný v Evropě a na světě přinejmenším od roku 1992. Svědčí to o ignoranci Západoevropanů a zjevné bezvýznamnosti Východoevropanů, domnívá se ekonom a dodává, že země střední a východní Evropy by měly sepsat vlastní zprávu o konkurenceschopnosti.
"Měla by pravděpodobně větší oprávnění než zpráva vypracovaná zeměmi, které v posledních desetiletích převážně ekonomicky stagnovaly," cituje Piontkowského Rzeczpospolita.
Draghiho dokument není jednou z mnoha analýz zadaných mudrcům z EU, na které se později v kancelářích Evropské komise práší, napsal polský deník. Připomíná, že Ital zachránil eurozónu před krachem, když před lety oznámil finančním trhům, že jím vedená ECB udělá pro záchranu eura cokoli, což v praxi znamenalo neomezené nákupy státních dluhopisů. Od té doby má Draghi v Evropské unii status zázračného muže a na jeho zprávu o možnostech jak obnovit konkurenceschopnost EU čekali všichni s velkým napětím. I když zůstává zprávou nezávislého ekonoma a nikoli oficiálním dokumentem Evropské komise, stala se již referenčním bodem v diskusích o tom, jak ozdravit evropskou ekonomiku.
Český ekonom Michal Hrubý v analýze, kterou zveřejnil think tank GMFUS, ale dokonce varuje, že Draghim sepsaný recept by mohl být pro region střední a východní Evropy v krátkodobém horizontu nebezpečný. V dlouhodobém horizontu by přinesl ovoce, ale za podmínky, že se země jako Polsko, Maďarsko nebo Česká republika přizpůsobí novým očekáváním.
Střední Evropa vděčí za svůj růst především desítkám miliard eur z evropské politiky soudržnosti. Ty jí unie přidělila na vyrovnání náskoku bohatších regionů. Draghi ale uvažuje jinak, chce podporovat technologický náskok nebo budování národních šampionů, aby EU mohla konkurovat Číně a Spojeným státům. A to i za pomoci dotací nebo ohýbání pravidel hospodářské soutěže.
Polský ekonom a bývalý ministr financí Mateusz Szczurek naopak chápe, že je Draghiho zpráva napsána západoevropskou optikou a zdůvodňuje to právě tím, že se úspěch střední Evropy opírá o ekonomiky západní Evropy. Připouští však, že pokud je hospodářský růst ve vybraných zemích EU dlouhodobě silnější, přičemž demografická situace není vůbec lepší, pak zřejmě něco funguje dobře.
"A opřít se do těchto rozdílů a hledat osvědčené postupy je jistě potřeba. A to nejen srovnáváním s USA a Čínou,“ dodává.
vjn spr
Průzkum: O ukončení podnikání uvažovalo 56 procent drobných podnikatelů
Praha 30. září (ČTK) - V posledních třech letech uvažovalo 56 procent drobných podnikatelů o ukončení podnikání. Čtyři z deseti malých firem by svým blízkým nedoporučily podnikání jako zdroj obživy. Vyplývá to z dotazníkového průzkumu, které na tiskové konferenci k prvnímu ročníku akce Velký týden malých firem představila společnost Mastercard a byznys hub Opero.
Dalšímu rozvoji a motivaci v podnikání brání podle nich malým firmám pokračovat řada překážek. Podporou malých firem chtějí organizátoři iniciativy v dlouhodobém horizontu přispět k navýšení přidané hodnoty práce v české ekonomice. Ta je podle posledních dat Indexu prosperity a finančního zdraví čtvrtá nejnižší v Evropské unii, činí 39 procent.
Nejčastější příčinou nevyužívání státní podpory od menších firem je podle průzkumu přílišná byrokracie. Problémem pro nadpoloviční část žadatelů je i nejistota ohledně úspěšnosti žádosti.
"Menší podnikatelé vnímají jako významnou překážku inovací skutečnost, že jsou příliš nákladné, a obávají se i návratnosti těchto investic. Ve spojení s obtížně dosažitelnými zdroji financování je pak důsledkem fakt, že dvě třetiny podnikatelů financují inovace z vlastních zdrojů," uvedl předseda představenstva Asociace malých s středních podniků Josef Jaroš.
Hlavní ekonomický analytik Hospodářské komory Roman Renda zdůraznil potřebu zjednodušit podporu malých podniků. "Čím menší je firma, tím méně je pro ni úvěr dosažitelný, což situaci ještě více komplikuje. Přitom téměř dvě třetiny malých firem by uvítaly půjčku či úvěr, aby mohly investovat do svého rozvoje," podotkl.
Velký týden malých firem si klade za cíl zvýšit povědomí o důležitosti malých firem v české ekonomice, upozornit na jejich problémy a přispět ke zlepšení podnikatelského prostředí. "Navzdory všem překážkám se malé podniky zcela zásadně podílí na výkonnosti české ekonomiky a mají všechny předpoklady stát se hlavním zdrojem inovací a přidané hodnoty a posunout tak české hospodářství kupředu," řekl spoluorganizátor iniciativy Pavel Přikryl.
Více než 600 malých firem připravilo pro veřejnost akce, jako jsou dny otevřených dveří a prohlídky provozoven, workshopy a ukázky výroby, limitované edice nebo slevy na služby. Vedle toho iniciativa nabízí i více než 30 akcí po celé ČR, kde mohou podnikatelé i odborníci načerpat inspiraci, know-how a kontakty.
fd rdo
ZLATOVNA .CZ