Měnový fond zlepšil výhled růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok
Washington 29. července (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než čekal dosud. Příští rok tempo růstu zrychlí na 3,1 procenta místo dosud očekávaných tří procent. Měnový fond to dnes oznámil v aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky.
Ke zlepšení výhledu přispělo několik faktorů, mezi nimiž je i rychlejší přesun investic kvůli obavám z vyšších cel. Vliv mají i příznivější finanční podmínky včetně slabšího dolaru a také fiskální expanze ve velkých ekonomikách.
Růst v letošním roce tak zůstane pod průměrem let 2000 až 2019, který činí 3,7 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta.
Inflace by měla podle MMF dál klesat. V letošním roce fond očekává globální průměr 4,2 procenta a v roce příštím snížení na 3,6 procenta. Proti jarní prognóze vydané v dubnu se výhled příliš nezměnil, jsou zde však výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco ve Spojených státech by inflace měla zůstat nad inflačním cílem centrální banky, ve většině dalších velkých ekonomik se očekává její výraznější zpomalení.
Výhled růstu ve vyspělých ekonomikách pro letošní a příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu pro oba roky. Letos počítá s růstem HDP o 1,5 procenta a příští rok o 1,6 procenta. Spojené státy by letos měly vzrůst o 1,9 procenta, což by bylo o 0,1 procentního bodu více, než MMF předpovídal v dubnu. Na příští rok pak fond výhled zlepšil o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Letos růst podpoří skutečnost, že celní sazby budou nakonec nižší, než americký prezident Donald Trump avizoval na začátku dubna, příznivě ale zapůsobí také uvolnění finanční podmínek. Příští rok by pak ekonomice měl pomoci Trumpův zákon o daních a výdajích, který podporuje investice firem prostřednictvím daňových pobídek.
Ekonomika eurozóny letos podle prognózy vykáže růst o jedno procento, což by bylo o 0,2 procentního bodu více, než činil dubnový odhad. Lepší odhad je však z velké části způsoben silným růstem v Irsku v prvním čtvrtletí, zejména díky vývozu léků do USA a novým výrobním kapacitám. Bez Irska by byla revize vzhůru jen o 0,1 procentního bodu. Prognóza růstu v příštím roce zůstává na 1,2 procenta, protože slábne vliv předzásobení. Ekonomika tak poroste tempem svého potenciálu. Zvýšené výdaje na obranu se projeví až v dalších letech s postupným růstem do roku 2035.
Nejnovější výhled MMF nicméně nezohledňuje obchodní dohodu, kterou v neděli uzavřela Evropská unie se Spojenými státy. Ta sice zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA, ale zároveň odvrací hrozící obchodní válku. Hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas uvedl, že fond nyní dohodu mezi USA a EU pečlivě vyhodnocuje.
Prognózu letošního růstu v Číně měnový fond zlepšil o 0,8 procentního bodu na 4,8 procenta, zejména díky silnějšímu výkonu v první polovině roku a výraznému snížení cel mezi USA a Čínou. Růst na příští rok MMF zlepšil o 0,2 bodu na 4,2 procenta.
Měnový fond ale zhoršil výhled růstu v případě ruské ekonomiky. Letos čeká růst HDP o 0,9 procenta, což je o 0,6 procentního bodu méně, než předpokládal v dubnu. Výhled na příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu na jedno procento. Loni ruská ekonomika vzrostla o 4,3 procenta.
MMF upozornil, že rizika pro vývoj světové ekonomiky zůstávají vychýlena směrem dolů, podobně jako v dubnovém výhledu. Obavy vyvolává především možnost opětovného růstu efektivních celních sazeb, což by mohlo brzdit hospodářský růst. Další hrozbou je geopolitické napětí, které může narušit globální dodavatelské řetězce a způsobit růst cen surovin. Zvýšené rozpočtové schodky nebo rostoucí nechuť investorů podstupovat riziko by pak mohly vést k růstu dlouhodobých úrokových sazeb a zpřísnit globální finanční podmínky. V kombinaci s obavami z rostoucí fragmentace světové ekonomiky by to mohlo znovu vyvolat nestabilitu na finančních trzích.
Na druhé straně však existuje i pozitivní scénář. Pokud by mezinárodní obchodní jednání přinesla předvídatelný rámec a snižování cel, růst globální ekonomiky by zrychlil. Měnový fond vyzval politiky, aby posílili důvěru a stabilitu prostřednictvím zmírňování napětí, udržování cenové a finanční rovnováhy, obnovy fiskálních rezerv a zajištění potřebných strukturálních reforem.
pmh irl spr jd
NKÚ: Navzdory mnohamiliardové podpoře český výzkum zaostává za Evropou
Praha 28. července (ČTK) - Česká republika si ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, ale tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi EU nedaří plnit. Stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř 30 miliardami korun. Přesto ČR patří v evropském měřítku stále mezi takzvané mírné inovátory. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz na účelovou podporu výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím uvedených agentur. GA a TA ve společném vyjádření sdělily, že NKÚ v mezinárodním srovnání výsledků výzkumu pomíjí faktory, které agentury nemohou ovlivnit. Také odmítly tvrzení, že mezi nimi nefunguje vzájemná spolupráce.
Kontrolní úřad uvádí, že od roku 2019 například klesá počet patentů. Citovanost výsledků základního výzkumu v renomovaných vědeckých publikacích podle něj stále nedosahuje ani poloviny evropského průměru. "Podpora základního výzkumu nesměřuje do strategických oblastí, a nepřispívá tak k řešení konkrétních významných celospolečenských a hospodářských problémů. Obě agentury, které patří mezi nejvýznamnější poskytovatele účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, vzájemně nespolupracují," stojí v tiskové zprávě úřadu.
"Rozpočet obou agentur představuje přibližně čtvrtinu státních výdajů na výzkum a vývoj, a jejich vliv na celkové ukazatele inovační výkonnosti je tedy omezený," reagovaly obě agentury na zprávu kontrolorů. Třeba ze 32 kritérií Evropského inovačního skóre (EIS), v němž Česko dosahuje zmíněné úrovně "mírného inovátora", je podle agentur velká část mimo jejich působnost. "Hodnotí například i přístup k rychlému internetu nebo míru celoživotního vzdělávání," sdělily. Zahraniční agentury podle GA a TA ovlivňují více ukazatelů EIS než české.
NKÚ již v kontrole z roku 2017 kritizoval, že agentury spolu nespolupracují a že podpora nesměřuje cíleně do strategických oblastí, uvedl člen kolegia úřadu Petr Neuvirt, který kontrolu vedl. Agentury to popírají. Příkladem spolupráce je podle nich třeba připravovaná soutěž Proof of Concept GA ČR, která má pomoci k lepšímu využití výsledků základního výzkumu. GA při ní využije struktury pro transfer výsledků podporované TA ČR.
Kontrola zjistila, že počet aplikovaných výsledků vzrostl za šest let o 527, tedy asi o 31 procent, ale klesá počet patentů. V roce 2019 vzniklo v projektech, které podpořila Technologická agentura, 113 patentů, v roce 2023 jich bylo 65. "Přitom počet patentů představuje jeden z klíčových ukazatelů úrovně aplikovaného výzkumu a inovací. Jejich pomocí lze chránit a komercionalizovat původní výsledky výzkumu," podotkl NKÚ.
Pokles počtu patentů v posledních letech souvisí podle TA ČR a GA ČR s plošným poklesem patentové aktivity v Česku, který nastal z několika důvodů. Agentury uvedly, že v minulosti například vznikaly patenty jen jako podmínka splnění dotace bez reálné představy o jejich dalším využití a i v evropském kontextu se celkově upouští od důrazu na patentování. Část inovací z Česka je rovněž podle agentur následně patentována v cizině. "Tento odliv know-how je však nutné dát také do souvislosti s vlastnickou strukturou domácí ekonomiky včetně domácího výzkumného prostředí," doplnily.
Úřad také zjistil, že citovanost výsledků českého základního výzkumu v renomovaných vědeckých publikacích stále nedosahuje světového průměru a ani poloviny toho evropského. U výzkumu podpořeného GA ČR ale průměrná citovanost podle vyjádření agentur překonala světový průměr a roste podíl publikací ve špičce nejcitovanějších. "Z analýz GA ČR také vyplývá, že vědci podpoření GA ČR publikují více a v kvalitnější časopisech než ostatní vědci v ČR," uvedly agentury. NKÚ dále uvádí, že i když se počet institucí poskytujících podporu českému výzkumu snížil z původních 22 na nynějších devět, systém i nadále zůstává roztříštěný. To zvyšuje náklady na poskytování této podpory, dodal kontrolní úřad.
NKÚ nicméně zjistil, že obě zmíněné instituce vynakládaly peníze na podporu účelně a v souladu s právními předpisy. Navíc vybíraly projekty transparentně, a odstranily tak jeden z nedostatků zjištěných v předešlých kontrolách.
nlm ver ptd
