Index: Podílové fondy se v lednu zhodnocovaly, akciové vynesly v průměru 3,9 pct
Praha 23. února (ČTK) - Podílové fondy v lednu pokračovaly ve zhodnocování majetku investorů. Akciové fondy v prvním měsíci roku vynesly 3,9 procenta, dluhopisové fondy 0,8 procenta a smíšené fondy 1,7 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Fondy byly převážně ve výrazném plusu za celý rok 2024 i rok 2023.
"Vývoj cen finančních aktiv v lednu ovlivnilo několik silných faktorů. Mezi ně můžeme zařadit zahájení prezidentského mandátu Donaldem Trumpem, který začal plnit své předchozí sliby. Trump začal okamžitě tlačit na jiné země pomocí cel či dalších exekutivních opatření, aby vymohl lepší podmínky pro USA a tamní průmysl,“ uvedl ekonom finanční skupiny Partners Martin Mašát.
Zajímavou zprávou, která mohla silně ovlivnit tvorbu cen, bylo podle něj představení čínské umělé inteligence společnosti DeepSeek, která je řádově levnější a energeticky úspornější než americké produkty. Toto oznámení mělo významný dopad na ceny akcií velkých amerických technologických společností.
Za posledních 12 měsíců jsou investoři do akciových fondů v plusu v průměru o 17,2 procenta. Smíšené fondy jsou meziročně o 9,1 procenta výše, dluhopisové o čtyři procenta.
Větší rozkolísanost akciových trhů způsobená především "Trump efektem" a konkurenčním bojem v souvislosti s AI i potenciální zpomalení světové ekonomiky byly podle ekonoma živnou půdou pro růst cen konzervativních investic, a tedy dluhopisů. Ty se po počátečním váhání a prosincové korekci vydaly opět výše, podotkl Mašát. Fondy rizikových dluhopisů nereagovaly tolik na pokles výnosu bezrizikových státních dluhopisů a přidaly za měsíc 0,4 procenta. Meziročně jsou výše o 6,6 procenta.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v loňském třetím čtvrtletí vzrostl podle údajů Asociace pro kapitálový trh o 82 miliard korun na rekordních 1,146 bilionu korun.
fd ptd
Cena plynu v USA skokově vzrostla, i tak je proti Evropě asi třetinová
New York/Praha 21. února (ČTK) - Cena zemního plynu ve Spojených státech se dnes zvýšila zhruba o pět procent na 4,30 USD za milion britských termálních jednotek (mmBtu). To je v přepočtu asi 14 eur za megawatthodinu (MWh). Cena plynu pro evropský trh vykazovala ve stejnou dobu růst o více než jedno procento nad 48 eur/MWh, plyn v Evropské unii tak zůstává více než třikrát dražší než ve Spojených státech.
Cena plynu v USA je teď nejvýše od prosince 2022. Za celý týden vykazuje růst o více než 16 procent, uvedl server Trading Economics. Na vině je zejména chladné počasí, kdy se zvyšuje poptávka po plynu hlavně kvůli vytápění. Nabídka a poptávka se dostávají do větší nerovnováhy, neboť příliv mrazivého arktického vzduchu komplikuje těžbu, a tak snižuje produkci.
Meteorologové očekávají, že velmi chladný vzduch se nad většinou území Spojených států udrží do soboty, takže spotřeba plynu zůstane ještě vysoká. Produkce plynu za posledních 15 dnů do čtvrtka klesla o 6,7 miliardy krychlových stop za den a byla zhruba na čtyřtýdenním minimu 100 miliard metrů krychlových za den, což je v přepočtu 29,3 milionu MWh denně.
Cena plynu v USA se v období od roku 2015 do roku 2021 pohybovala v pásmu zhruba od 1,50 do 4,50 USD/mmBtu, v roce 2022 se prudce zvýšila a dostala se až nad devět dolarů za milion britských termálních jednotek. Výrazné zvýšení souviselo s poptávkou po plynu v Evropě, která se po začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 začala odklánět od ruských energií a poptávat je jinde.
Pro Evropu je určující cena plynu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku. Zatímco ještě na jaře 2020 tam stála megawatthodina kolem tří eur, o rok později, na jaře 2021, už to bylo asi 30 eur/MWh. V létě 2022, tedy už po začátku války na Ukrajině a po rozhodnutí EU odmítat ruský plyn, se cena přechodně dostala až k 250 eurům za megawatthodinu.
Evropa od začátku války na Ukrajině dováží výrazně více plynu z USA, a to ve zkapalněné podobě. Zkapalněný zemní plyn (LNG) je ale výrazně dražší než základní surovina, protože k její ceně se ještě připočítávají náklady na převod skupenství z plynného na kapalné, přepravu na tankerech přes oceán a na zpětné zplynování suroviny, která se pak z přístavů distribuuje k odběratelům na pevnině opět ve svém přirozeném skupenství sítí plynovodů.
Invaze ruských vojsk na Ukrajinu přispěla v Evropě k energetické krizi, kdy se skokově zvýšily regionální ceny plynu a pak i ceny LNG ve světě. Ceny plynu se ale začaly výrazněji zvyšovat už před válkou na Ukrajině. Podle části ekonomů to souviselo s takzvanou Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal), ve které Evropská unie stanovila harmonogram rychlého odklonu od fosilních paliv.
Vyšší poptávka po americkém LNG ale přispívá i k růstu ceny zemního plynu v USA, protože američtí zpracovatelé a vývozci LNG musejí surovinu nejprve nakoupit, než z ní udělají LNG, který pak vyvezou, ať už do Evropy či k odběratelům v Asii. Data amerického vládního Úřadu pro energetické informace (EIA) ukazují, že vývoz LNG z USA do Evropy se v letech 2020 až 2022 zvýšil o 119 procent.
Do závodů na zpracování LNG tento měsíc ve Spojených státech proudí rekordní objemy zemního plynu, denní průměr se pohybuje kolem 15,5 miliardy krychlových stop, což je v přepočtu více než 438 milionů metrů krychlových. V lednu průměr činil 14,6 miliardy krychlových stop denně, tedy více než 413 milionů metrů krychlových. Tento týden ve středu padl rekord, když celkový objem plynu na vstupu pro zpracování na LNG dosáhl 16,4 miliardy krychlových stop za den, tedy 464,12 milionu metrů krychlových.
Kvůli velmi chladnému počasí také v USA výrazně rychleji ubývá plyn ze zásobníků. Podle údajů EIA za minulý týden ubylo 196 miliard krychlových stop, tedy více než 5,5 miliardy metrů krychlových. O týden dříve to bylo zhruba 100 miliard krychlových stop. Nadměrné čerpání plynu ze zásobníků tak ještě více omezuje nabídku na trhu.
spr
