Analytici čekají v září zrychlení meziroční inflace kvůli srovnávací základně
Praha 6. října (ČTK) - Meziroční inflace v září podle analytiků mírně zrychlila ze srpnových 2,2 procenta, důvodem je nižší srovnávací základna loňského roku. Obavy z návratu inflační vlny z předchozích dvou let ale podle nich nejsou na místě. Větší meziroční dynamiku růstu spotřebitelských cen očekává v září i Česká národní banka (ČNB). Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o zářijové inflaci ve čtvrtek.
"V průběhu září si oproti předchozímu měsíci užívali motoristé výrazný pokles cen pohonných hmot, skončení hlavní turistické sezony tradičně přineslo zlevnění rekreačních služeb, mírně směrem dolů zřejmě zamířily i cenovky potravin a také vybavení domácnosti. Mírné zdražování naopak čekáme od oděvů a obuvi, oddílu bydlení a také stravování a ubytování," řekl ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Ví Hradil.
"V souhrnu podle nás cenová hladina meziměsíčně klesla o 0,4 procenta, což ovšem odpovídá zvýšení meziroční inflace ze srpnových 2,2 na zářijových 2,6 procenta. Na meziroční hodnotu inflace totiž zaúčinkuje efekt snížené srovnávací základny z loňského roku, který způsobí, že ačkoliv ceny oproti předchozímu měsíci klesly, meziroční inflace paradoxně vzroste," dodal Hradil.
Na statistický efekt vývoje cen v loňském roce upozorňují i analytici Raiffeisenbank. Podle nich bude zvlášť patrný u potravin, jejichž meziroční zlevňování dosud nahrávalo rychlému poklesu inflace. "Domníváme se, že se prostor pro další snižování cen potravin zmenšuje, jelikož meziměsíčně ceny zemědělců začínají stoupat a v meziročním srovnání se tempo poklesů snižuje. Zároveň na konci roku bude hrát roli i statistický efekt, když již na konci minulého roku ceny potravin klesaly," uvedli.
Zrychlení inflace v září předpokládá i prognóza ČNB z počátku srpna. Centrální banka tehdy předpokládala, že se tempo růstu spotřebitelských cen zvýší proti srpnu o půl procentního bodu na 2,3 procenta. Už srpnová inflace ale skončila o 0,4 procentního bodu nad očekáváním ČNB.
Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od té doby se pohybuje v horní polovině tolerančního pásma ČNB, které je stanoveno jako jeden procentní bod nad a pod dvouprocentním cílem centrální banky. Analytici Raiffeisenbank předpokládají, že za celý letošní rok bude průměrná inflace 2,4 procenta.
str mha
Studie: Díky výrobě v Třineckých železárnách získal stát za 14 let 54 miliard Kč
Ostrava 4. října (ČTK) - Skupina Moravia Steel (MS) odvedla v letech 2010-2023 státu na daních a odvodech téměř 28 miliard korun. Její klíčová firma Třinecké železárny (TŽ) se na tom podílela přibližně 65 procenty. Dalších odhadem 26 miliard korun za tu dobu odvedli na přímých a nepřímých daních zaměstnanci firem ve skupině. Díky výrobě v TŽ a skupině MS tak státní a místní rozpočty získaly za 14 let dohromady zhruba 54 miliard korun. Vyplývá to z výsledků studie, kterou zpracovala Ekonomická fakulta VŠB-Technické univerzity Ostrava a dnes ji představil člen Katedry ekonomie a jeden z autorů Aleš Lokaj.
Moravskoslezský kraj patří v Česku k nejprůmyslovějším regionům a TŽ jsou v něm jedním z největších zaměstnavatelů. Celá skupina MS zaměstnává zhruba 12.000 lidí. V některé z firem ve skupině je tak podle autorů studie zaměstnaný každý 50. pracující obyvatel kraje. V TŽ pracuje 7000 lidí, ale jejich fungování dalo vzniknout dalším 17.500 až 21.000 pracovních míst nejen v Moravskoslezském kraji.
"V podstatě jakákoliv velká firma, která zaměstnává lidi, na sebe váže další průmysl, váže maloobchody, váže velkoobchody, ale váže také kulturu, váže služby a tak dále. Tím, že ty peníze tady vznikají, zůstávají, i třeba průměrná mzda je mnohem vyšší než třeba průměr Moravskoslezského kraje, to znamená i to jsou zase nějaké přidané peníze, které vytvářejí další výrobky a další služby, které se na to vážou," řekl ČTK Lokaj.
Upozornil, že po krachu Liberty Ostrava zůstávají TŽ v Česku jedinou společností s uzavřeným cyklem výroby železa. "Výroba železa a oceli už bude pouze tam, nikde jinde. A je to velký problém pro, řekněme, určitou soběstačnost České republiky. V podstatě budeme závislí na dovozu ze zahraničí," uvedl Lokaj.
Ocelářství je podle Lokaje strategickým odvětvím a především v období geopolitických výkyvů není závislost na dovozu zejména z asijských zemí pro Evropu dobrá. Podobný problém se projevil v období pandemie covidu-19, kdy se velká část průmyslové výroby zastavila poté, co z Asie přestaly přicházet čipy, upozornil. "Je důležité, abychom v tom odvětví byli do jisté míry soběstační," řekl Lokaj.
V nedávném průzkumu 81 procent obyvatel Moravskoslezského kraje uvedlo, že stát by měl podpořit udržení ocelářského průmyslu v kraji. "Jestli chceme, abychom nebyli závislí na veškerém dovozu všech výrobků, tak musíme být schopni něco produkovat u nás. Průmysl je důležitý," dodal Lokaj.
vpl dvd
